Předpokládá se, že první společný seznam, vypracovaný Evropskou komisí a experty členských zemí na základě dohodnutých kritérií, by mohl vzniknout v prvním čtvrtletí příštího roku.
Až dosud podobné seznamy vytvářely pouze jednotlivé země. Zásadu jednotné černé listiny se podařilo prosadit po sérii leteckých neštěstí, naposledy pádu letadla kolumbijské společnosti West Caribbean ve Venezuele, kde většinu ze 160 obětí tvořili francouzští turisté.
Černá listina má být dostupná na internetu, na letištích a u prodejců letenek, aby pasažéři byli v předstihu varováni, do jakých letadel by ani mimo EU raději neměli nastoupit.
Spotřebitelé získají právo předem vědět, s jakou společností poletí. Pokud by byl dopravce na černou listinu zapsán až po rezervaci či koupi letenek, cestující získá nárok na náhradní let anebo vrácení plné ceny od prodejce.
Až nařízení začne platit, členské státy EU budou povinny do měsíce informovat EK, kterým aeroliniím zakázaly provozovat služby. EK následně bude informovat ostatní členské státy a do měsíce sestaví na základě společných kritérií černou listinu.
Dopravci se mezitím budou moci vyjádřit. K zapsání na seznam budou zapotřebí důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích, zanedbávání údržby, neschopnosti či neochotě vady odstranit či o nedostatcích úřadů v kontrole a vymáhání bezpečnostních norem.
Seznam by se měl čtvrtletně aktualizovat. Společná černá listina nebude bránit jednotlivým státům EU neprodleně reagovat na náhlá bezpečnostní rizika a zakázat či omezit provoz dalších leteckých dopravců.
Až dosud nebyly jednotlivé zákazy v EU koordinovány. Například letos na jaře byla turecká společnost Onur Air zakázaná v Nizozemsku, ale ne v Belgii, takže vozila cestující autobusy z Amsterodamu na letiště v belgickém Charleroi, odkud létala do Turecka.
