„Vzhledem k nulovému pokroku ohledně dohody z Minsku EU jednomyslně prodloužila hospodářské sankce proti Rusku,“ napsal Tusk na Twitteru.
EU konec svých sankcí už v počátku svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Ty byly podepsány v roce 2015 a jejich cílem je zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny. Po obou znesvářených stranách vyžadují klid zbraní a politické řešení krize.
Na východě Ukrajiny proti sobě bojují proruští separatisté a jednotky prozápadní vlády v Kyjevě. Ta spolu se Západem viní Moskvu, že povstalcům vojensky pomáhá.
EU nyní postihy prodloužila již po osmé. O sankcích se začalo znovu intenzivně hovořit poté, co Rusko v listopadu zadrželo v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem ukrajinská plavidla i námořníky.
Tusk ve čtvrtek doplnil, že summit též Rusko vyzval k jejich okamžitému propuštění a k tomu, aby v Kerčské úžině opět umožnilo svobodnou plavbu pro všechny lodě.
Sankce, kterých se prodloužení týká, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Některé ruské firmy tak budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Moskva v minulosti schválila odvetná opatření, která postihla dovoz některých potravin ze Západu.
Podle Zemana všichni vidí nesmyslnost sankcí
Zeman loni v listopadu v rozhovoru s MF Dnes zopakoval svou kritiku sankcí. „Už si všichni uvědomují, že sankce nemají smysl. Cynik by dokonce řekl, že sankce Rusku poněkud pomohly, protože si dokázali vybudovat vlastní potravinářský průmysl v rozsahu, který tam předtím nebyl,“ prohlásil.
„Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman před čtyřmi dny ruské televizi NTV.
Kromě Pražského hradu zazníval odpor k sankcím i z některých dalších zemí jako například Itálie či Maďarska.
Dosavadní sankce Rusku uškodily, ale nijak výrazně, řekl Putin v debatě:
15. června 2017 |