EU poprvé připustila očkování zvířat

Stockholm - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) – Dvě současné krize zatlačily na summitu EU ve Stockholmu do pozadí čtyři klíčové problémy evropské budoucnosti. Prvním námětem pátečních diskusí evropských vůdců se tak stala balkánská krize spolu se slintavkou, a nikoli moderní informační technologie či stárnutí evropského obyvatelstva.
Na program diskusí se dostalo už i očkování, které bylo zatím tabu. V Bruselu stálý veterinární výbor dokonce kývl na omezené používání těchto vakcín, aby se pomohlo zamezit šíření nemoci v Nizozemsku. Plošné očkování však zavrhl.

Unie vakcinaci až dosud odmítala v obavě z hospodářských ztrát. Po použití očkování totiž může EU ztratit statut území bez výskytu slintavky, což by její maso učinilo ve světě těžko prodejným.

Nizozemsko by mohlo očkovat jen zvířata v dvoukilometrové zóně okolo farmy, na níž se objevila nemoc, vakcinace by se uskutečnila jednotně během 48 hodin, očkovaná zvířata by musela být zvlášť označena a znamenalo by to pro ně úplný zákaz převozu.

Nizozemsko přislíbilo, že opatření nepoužije pro zatím zjištěná ohniska nákazy ani pro čtyři nové podezřelé případy. K očkování přistupí až v okamžiku, kdy nebude mít sílu zlikvidovat nakažená zvířata. Očkován by byl jen dobytek určený tak jako tak k likvidaci.

Nizozemsko je schopné spálit 15 tisíc tun masa týdně, což zatím stačí. Porážky a spalování nakažených zvířat tvoří hlavní prvek unijní politiky v boji proti slintavce a kulhavce. Dalším prostředkem jsou přísné kontroly pohybu zvířat.

O aktuálním stavu epidemie v Evropě čtěte ZDE.

Británii a Nizozemsku chybí veterináři
Hned při zahájení summitu požádal britský premiér Tony Blair a jeho nizozemský kolega Wim Kok ostatní šéfy vlád EU o poskytnutí veterinářů. „Nikdo nežádal o peníze, ale byly žádosti o veterinární zdroje,“ uvedl švédský státní tajemník Lars Danielsson. Pomoc zatím přislíbili Finové a také Francouzi, kteří už zvládli první a dosud jediný výskyt nemoci na svém území.

EU má od roku 1995 všeobecná pravidla pro naléhavé a cílené
očkování v případě slintavky a kulhavky. Požádá-li o něj členská
země, musí Brusel stanovit specifická jednorázová pravidla. Tak
jako u Nizozemska bude tedy EU muset rozhodnout, vznese-li
jakákoliv další země stejnou žádost.

Blair a Kok svou prosbou reagovali na šíření prudce nakažlivé dobytčí nemoci. V Nizozemí byly od středy zjištěny již tři případy slintavky. A podle britské vládní zprávy je konec epidemie zatím v nedohlednu. Dosud zjištěných 500 případů nemoci je prý totiž pouhý začátek.

Epidemie zřejmě vyvrcholí v létě
Podle odborníků vyvrcholí epidemie ve Velké Británii během července. Do té doby by mohlo být zjištěno aspoň 4000 nakažených kusů dobytka. „Bude to velká epidemie, rychle poroste a bude pokračovat řadu měsíců,“ uvedl britský vědec Debby Reynolds na briefingu britského ministerstva zemědělství. Další experti tvrdí, že během příštích dvou týdnů bude v Británii denně odhalováno sedmdesát nakažených kusů. Dosud tempo nákazy nepřesahovalo odhalených čtyřicet kusů denně.

Pokud se tyto předpovědi potvrdí, utratí Británie mnohem více ovcí, koz, prasat a krav než při poslední epidemii v roce 1967. Tehdy bylo vybito téměř půl milionu kusů dobytka.

Kvůli výskytu slintavky a kulhavky začal Brusel jednat i s Evropskou asociací zoologických zahrad. Zoo se bojí, že kdyby se dostaly do zasažené zóny, musely by zlikvidovat všechny své exotické sudokopytníky jako potenciální nositele viru.

Slintavka a kulhavka potvrzena ve čtyřech státech Evropy
Nyní je také nutné počítat s tím, že se nemoc rozšíří dále mimo Británii. Už nyní pronikla do tří zemí: po Francii a Nizozemí naposledy do Irska, které má s Británií pozemní hranici. Němci a Italové vyšetřují už několikáté podezření na výskyt této nemoci.

EU: na vakcinaci nemáme
Šéf Evropské komise Romano Prodi ale varoval, že unie nemá prostředky, aby očkování financovala. „Nemáme už žádné peníze,“ potvrdil ve Stockholmu německý ministr financí Hans Eichel s tím, že unie „musí dodržet rozpočtový rámec“.

V boji proti slintavce je totiž v sázce ještě něco více než jen život statisíců zdravých zvířat, které čeká smrt, pokud se v jejich sousedství vyskytne nakažený kus. Jde i o to, zda v nouzové situaci může unie překročit „strop“ pro zemědělské výdaje. To by mohla uvítat Francie se svým silným zemědělstvím – na rozdíl od Německa, které by to zaplatilo.

Slintavka a kulhavka
(aftózní horečka, slintačka a krívačka, foot and mouth disease)

* Původcem onemocnění je malý (25 – 30 nm) neobalený RNA virus z čeledi Picornaviridae. Do ní patří i viry způsobující hepatitidu typu A nebo dětskou obrnu.
* Nemoc je neléčitelná, lékaři mohou u zvířat jen zmírňovat její příznaky a čekat až či zda ji zvíře přechodí. Zejména u kulhavky však zvířata někdy velmi trpí: v některých případech nelze zamezit takzvanému svlečení z paznechtů, po němž je zvíře odsouzeno chodit po obnaženém mase. U slintavky se dá ošetřovat ústní dutina.
* Po nakažení začíná zvíře vylučovat virus stolicí, močí, slinami i mlékem a to ještě než se objeví první příznaky nemoci. Slintavka a kulhavka není u zdravých, silných a dospělých kusů zpravidla smrtelná. Puchýřky, se objevují v celé dutině ústní i okolí, na kopytech, na vemeni i na dalších částech těla. Zvíře sliní či kulhá. Na porušenou sliznici a kůži nasedají další infekce. Někdy je postižen i srdeční sval.
* Nemoc se šíří nejen přímým kontaktem, ale i pomocí kapének, aerosolem, prachem, kontaminovanou obuví, pneumatikami a krmivem.
* K infekci jsou vnímaví především sudokopytníci - krávy, ovce, kozy, prasata, vysoká zvěř, antilopy, velbloudi, lamy, ale i sloni, ježci a medvědi.
* U člověka virus způsobuje lehké postižení kůže, zpravidla na předloktí. Mohou se objevit i afty v ústech.

Zdroj: MUDr. M. Förstl, MVDr. Z. Čermáková, Ústav klinické mikrobiologie FN Hradec Králové