Zelenou procesu ratifikace výjimky dali v Lucemburku ministři zahraničí a ministři pro evropské záležitosti členských států. Definitivně by to měl potvrdit summit EU 23. října.
Výjimka by měla být schvalována souběžně se smlouvou o přistoupení Chorvatska. Nebude ale její součástí.
K přijetí výjimky se státy EU zavázaly na žádost Václava Klause už na podzim 2009. Prezident si tím podmínil podpis Lisabonské smlouvy. Má podle něj zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle řady právníků jsou to ale liché obavy. Sudetští Němci o bývalý majetek v Česku nežádají, i když nyní výjimka neplatí.
ČSSD hrozí, že výjimku v Senátu nepodpoří
Výjimku budou muset ratifikovat parlamenty členských zemí. V Česku může narazit v Senátu, kde má většinu sociální demokracie. "Jestliže vláda bude na zařazení výjimky trvat, říká si o mezinárodní blamáž ve vztahu k celé Evropské unii," uvedla před několika dny místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).
Sociální demokraté před podpisem Lisabonské smlouvy vyzývali opakovaně vládu, aby výjimku neprosazovala. Kabinet ale nakonec žádost o připojení tohoto protokolu k unijním smlouvám oficiálně podal.
"Když to oni odmítnou, tak nás to samozřejmě nepokryje slávou, nicméně pak to je opravdu jejich vina, že poškodili něco, oč Česká republika usilovala," uvedl k tomu v úterý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). "Jediný prospívající český oděvní průmysl je šití kabátu z ostudy. Můj úkol je, abych tady jako ministr zahraničí prosadil to, co náš prezident vyjednal," dodal šéf diplomacie.
