Zvýšení platby zemědělcům mohou kandidátské země dosáhnout tak, že k původní pětadvacetiprocentní dotaci přidají další finance, plynoucí z fondů EU. To dosud nebylo možné. V Česku to mohou být například peníze z fondu pro rozvoj venkova, kde může Praha čerpat asi o sto milionů eur více, než se dosud čekalo.
Unie také vylepšila svou nabídku pro zemědělce tím, že vyčlenila další miliardu eur na to, aby zemědělci dostali první přímé podpory už v roce 2004. Čeští rolníci by touto cestou mohli již v roce vstupu dostat desítky milionů eur.
Návrh unie opatrně vítali jak Češi, tak další uchazeči. "Je to krok správným směrem. Neřeší sice vše, ale je to posun k přijatelnému řešení," uvedl slovinský vyjednavač Janez Potočnik.
Ústupek českým farmářům
Od roku 2004 mohou čeští rolníci dostávat z EU až dvě pětiny toho, co od ní pobírají farmáři z nynějších členských zemí. Umožňují to nové návrhy, které včera uchazečům předložilo Dánsko, nynější předsednická země. Je to první větší posun ve sporu o podpory pro farmáře.
"Lze mít systém přímých podpor pro různé komodity až do čtyřiceti procent. Je to jisté navýšení," zhodnotil dánský návrh hlavní český vyjednávač Pavel Telička.
Unie vylepšila svou nabídku i tím, že vyčlenila další miliardu eur na to, aby zemědělci dostali první přímé podpory už v roce 2004. Čeští rolníci by touto cestou mohli již v roce vstupu dostat desítky milionů eur.
EU přitom nezměnila svůj návrh, že farmáři v nových členských zemích dostanou v prvním roce členství jen čtvrtinu těch dotací, jež nyní dostávají jejich kolegové v unii.
Pouze dovoluje, aby noví členové zvyšovali tyto platby s použitím jiných peněz od EU až po hranici 40 procent unijních podpor. Pro českou stranu budou tím zdrojem fondy pro venkovský rozvoj, kde může Praha čerpat asi o sto milionů eur více, než se dosud čekalo.
V řadě zemí a u řady zemědělských výrobků jsou však přímé podpory už nyní vyšší než 40 procent unijních dotací. Tak Češi podporují své chovatele ovcí a krav na maso dokonce více než EU. To může pokračovat ještě po vstupu do EU - co ale překročí hranici 40 procent, to už nelze platit z unijních peněz.
Tyto i další dánské návrhy opatrně vítali jak Češi, tak další uchazeči. "Je to krok správným směrem. Neřeší sice vše, ale je to posun k přijatelnému řešení," uvedl slovinský vyjednávač Janez Potočnik.
Brusel jejich podporu potřebuje, jak naznačil komisař pro rozšíření Günter Verheugen. "Pokud uchazeči příští týden přijmou tyto návrhy, bude snazší přesvědčit členské státy," tvrdil.
Dánové totiž rozjeli riskantní hru, když uchazečům předložili návrh, s nímž souhlasí jen tři z patnácti zemí EU. Předsednická země doufá, že když uchazeči její návrhy přijmou, nemůže zbytek členských států říci ne.
Zatím jsou však dánské návrhy terčem ostré kritiky, zejména z Berlína, Londýna a Haagu - tedy z míst, která obvykle silně podporují celý projekt rozšíření.
