Šéf unijní exekutivy tak reagoval na to, že Ukrajina odmítla podepsat asociační dohodu, což měla původně učinit v pátek na vilniuském summitu. Unijní představitelé mají za to, že Ukrajina si podpis krátce před summitem rozmyslela na nátlak Moskvy a sám Kyjev její vliv na své rozhodování nepopírá.
Omezená suverenitaPojem "omezená suverenita" byl za studené války součástí takzvané Brežněvovy doktríny, jíž se řídila sovětská zahraniční politika. Podle ní byla hrozba odklonu některé ze zemí sovětského bloku od socialismu záležitostí všech ostatních socialistických států. Sovětský svaz si tím prakticky vyhradil právo intervenovat v libovolné zemi. Doktrína ospravedlňovala také okupaci Československa v roce 1968 a Afghánistánu v roce 1979. |
"Nemůžeme připustit veto třetích zemí" vůči naší vůli po sbližování s těmito státy, citovala Barrosa agentura AFP. Šéf Evropské komise dodal, že "období omezené suverenity v Evropě je minulostí".
"Ruskému tlaku se nepodvolíme," varoval Moskvu podle agentury DPA neobvykle jasnými slovy také unijní prezident Herman Van Rompuy.
"Určitě tam tlak byl," přisadil si také francouzský prezident François Hollande a dodal domněnku, že Moskva na Kyjev tlačila "hlavně prostřednictvím plynu".
Kreml Ukrajinu od podpisu asociační dohody podle agentury AP odrazoval nabídkou půjček a slev a také hrozbou bolestných sankcí a obrovských účtů za plyn.
Hollande zdůraznil, že "partnerství zůstává otevřené, ale první ho musí chtít Ukrajinci". Francouzský prezident rovněž vyloučil, že by EU Ukrajině nabídla více peněz jako kompenzaci za ztráty, které by Kyjev utrpěl, pokud by se od něj Moskva odvrátila. "Nemůžeme - jak by se to líbilo ukrajinskému prezidentovi - trvat na takové rovnosti, zejména na trvání na tom, abychom Ukrajině zaplatili za to, že se připojí k asociační dohodě," prohlásil Hollande. "Ne, nebudeme platit," zdůraznil.
Mnoho Ukrajinců je z rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat dohodu o přidružení k EU rozčarováno. I dnes vyšly do ulic Kyjeva tisícovky demonstrantů.
