Teherán nesplnil rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující, aby přerušil obohacování uranu od 31. srpna. Americký prezident George Bush poté prohlásil, že "vzdorovitý postoj" Íránu musí mít své "následky". - více zde
Ministři zahraničí zemí Evropské unie ale mají jiný názor. Na neformální schůzce ve finské Lappeenrantě se shodli, že je stále čas na další diplomatické kroky.
Vysoký představitel unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana řekl, že není rozumné směrovat ke konkrétním sankcím proti Íránu v době, kdy pokračuje vyjednávání s íránskými představiteli.
Podle šéfa finské diplomacie Erkki Tuomioja, jehož země nyní unii předsedá, zůstává diplomacie přednostní cestou kupředu. Jeho rakouská kolegyně Ursula Plassniková dodala, že "čas je vždy pro diplomacii" a že je zapotřebí se obrnit velkou trpělivostí.
Na stranu USA se nepřiklonil ani největší evropský spojenec - Británie. Jako jediná se tak s "ozvala nesouhlasnou poznámkou" Česká republika. Cyril Svoboda vyzval k rychlému přechodu k uvalení sankcí.
"Členské země Rady bezpečnosti OSN mohou o tom začít jednat, ale napřed se chystáme zjistit, zda je tu možnost začít opravdu vyjednávat," nesouhlasil Solana.
Zároveň ale zdůraznil, že to neznamená, že Írán má dostatek neomezeného času. "Zbývající čas není vůbec neomezený," upozornil.
