Mezi Římem a Bruselem to opět tvrdě drhne. Evropská komise smetla ze stolu návrh rozpočtu italské vlády na příští rok. Nelíbí se jí plánovaný schodek veřejných financí ve výši 2,4 procenta hrubého domácího produktu.
Brusel argumentuje, že posílení italských výdajů může znervóznit investory a zacloumat tak stabilitou celé eurozóny.
Ještě nikdy v minulosti Komise k tak tvrdému kroku vůči členské zemi nesáhla. A to přesto, že „velcí hráči“ Evropské unie, Německo a Francie, porušovali v minulosti rozpočtová kritéria téměř pravidelně.
I proto reaguje italská vláda podrážděně. Výtky odmítá.
„Brusel může klidně do Vánoc poslat dalších dvanáct psaníček, ale kurz italské vlády se nezmění,“ prohlásil vicepremiér Matteo Salvini. Od Bruselu dostala Itálie k nápravě tři týdny, Salvini ale rezolutně vylučuje jakékoli změny v návrhu. „Itálie už nechce být sluhou hloupých pravidel,“ prohlásil Salvini.
EK se obává také vysokého zadlužení Itálie, které přesahuje 131 procent italského HDP. To je největší dluh v celé zóně společné měny hned po Řecku. A Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny.
Salvini však říká, že jen díky masivnímu posílení výdajů bude možné rozhýbat malátnou ekonomiku a dluh snížit. „Když lidé více pracují, mohou více utrácet a platit daně,“ vysvětlil záměry kabinetu v Římě Salvini. Jenom posílení výdajů je podle něj cestou k hospodářskému oživení.
Spory s Evropskou unií přitom provázejí euroskeptickou a protiimigrační vládu v Římě, která vzešla z březnových voleb, od jejího vzniku na počátku června. Ústředním tématem, kvůli kterému se s Bruselem střetává, je především nelegální imigrace do Evropy.
Salvini, který zastává post šéfa resortu vnitra, nasadil od počátku tvrdý kurz, díky kterému nakonec výrazně omezil počty azylantů, kteří připlouvají do Itálie.
Z Bruselu, Paříže a Berlína poté Italové naslouchali „moralizujícímu kázání“, hlavním mentorem byl především šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron.
Neshodnou se v ničem
O titulky se postarala zkraje června loď Aquarius s více než 600 uprchlíky na palubě, kterou Itálie odmítala přijmout. „Chování Itálie je cynické a nezodpovědné,“ prohlásil tehdy Macron.
Salvini mu naopak odvětil, že odporná je hlavně politika Francie, která pokrytecky rozdává rady ostatním – a sama přijala za poslední roky jen zlomek migrantů ve srovnání s Itálií.
Do roztržky Říma s Unií a jejími dvěma hlavními tahouny se promítá také odlišný názor na protiruské sankce. I v tomto případě je Itálie blíže některým zemím Visegrádu než Paříži či Bruselu. Nedávno Salvini prohlásil, že sankce jsou neužitečné a Itálie je možná bude příště vetovat.
Italexit nechystají
Současný přísný postoj k porušování rozpočtové kázně vysvětluje Brusel svými těžce nabytými zkušenostmi z velké dluhové krize, která drtila evropské země zkraje dekády.
Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko patřily mezi hlavní churavé pacienty, Itálie však byla zmiňována jako příští možné místo, kde krize může udeřit.
Vzhledem k objemu italské ekonomiky byly obavy zvláště hlasité.
„Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala,“ prohlásil nyní místopředseda EK pro euro a finanční stabilitu Valdis Dombrovskis. „Chce léčit dluh dalším zadlužením,“ varoval eurokomisař, kterého citoval list Politico.
Salvini to odmítá. Kritika je podle něj založena na neznalosti italských podmínek. Podezřívá dokonce Brusel, že pracuje pro zahraniční investory s nečistými úmysly. „Je to útok na italskou ekonomiku, aby pak někdo mohl lacino koupit naše krachující firmy,“ řekl včera Salvini.
Současně ujistil, že ani v nejmenším neusiluje o odchod Itálie z eurozóny či Evropské unie.
Také šéf druhé koaliční vládní strany Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio Italy ubezpečil, že ve sporu s Bruselem neustoupí. „Znamenalo by to opět návrat technokratů, kteří podporují nesmyslné škrty,“ prohlásil Di Maio.
Jenže italská vzdorovitost může stát zemi tučnou pokutu. Teoreticky by neústupnost Říma mohla vést až k sankcím ze strany Bruselu, ve výši miliard eur.
Italové vládu podporují
Itálie přesto jen stěží ustoupí. „Italské vládní strany už investovaly do podpory rozpočtu velký kapitál, navíc se blíží volby do Evropského parlamentu v příštím roce, dá se tedy čekat, že vzdor Říma vůči Bruselu bude pokračovat,“ míní Wolfgang Piccoli, analytik think-tanku Teneo Intelligence.
Pokud se Brusel rozhodne pro sankce, bude jejich zavedení trvat nejméně do jara. Mnozí bruselští úředníci se obávají, že by tak přinesly jen vítanou argumentační munici Salvinimu do evropských voleb.
Podle průzkumů totiž Italové současnou vládu podporují, stejně tak její rozpočtové záměry. Plánovaný schodek veřejných financí v příštím roce schvaluje podle průzkumů 59 procent Italů.
