EU: Chudé země potřebují na boj se změnami klimatu 100 miliard ročně

Podle odhadu Evropské komise bude do roku 2020 potřeba přispět nejchudším zemím na boj s klimatickými změnami ročně částkou sto miliard eur. Jakou sumou se na tom bude podílet EU ale politici v Bruselu přesně nestanovili. Nedohodli se ani na tom, jakým způsobem se budou vypočítávat finanční příspěvky jednotlivých členských států.

EU se už dříve zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bude to úkolem expertů, zpočátku budou příspěvky dobrovolné, píše BBC. Jednání v Bruselu podle britské televize uvízla několikrát na mrtvém bodě právě kvůli neshodám ohledně podílu jednotlivých zemí na celkové sumě, kterou EU vynaloží.

Novým členským státům ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se totiž nelíbil původně navržený systém, podle nějž se mají příspěvky počítat. Švédové navrhovali, aby se rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik.

Boj EU se změnami klimatu krachuje

Důvodem jsou neshody na financování

Česko a další země by spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale podle národního důchodu (NI), který zahrnuje mimo jiné i příjmy domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili. Ani mnohahodinová jednání na summitu EU však rozpory nepřekonala.

Evropská komise předpokládá, že bohatší část světa bude muset po roce 2012 nejchudším zemím přispět zhruba 100 miliardami eur (zhruba 2,6 bilionu korun) ročně.

Až polovina této částky by měla pocházet z veřejných rozpočtů, zbytek mají doplatit firmy. EU se ale v podstatě nedohodla ani na této částce a v závěrečném dokumentu unie se upozorňuje, že jde o odhad komise, nikoliv o případný závazek členských států EU.

Maledivská vláda jednala pod vodou

Kvůli oteplování

V roce 2012 vyprší platnost takzvaného Kjótského protokolu, který reguluje objem skleníkových plynů, jež mohou jednotlivé země vypustit do ovzduší. Najít respektive hledat nástupce protokolu bude hlavním cílem "klimatické konference v Kodani na konci prosince.

EU sama sebe dosud stavěla do pozice vůdce boje proti klimatickým změnám a už dříve se zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent a zvýší podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie také na 20 procent.

"Dohodli jsme se a dává nám to velmi silnou vyjednávací pozici pro další jednání (v Kodani)," vyjádřil určitý optimismus švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Podle něj si tak EU v případě boje s klimatickými změnami i nadále udrží vedoucí pozici ve světě.