"Měla by být připravena sdílet odpovědnost za světovou bezpečnost," uvedl zmocněnec pro zahraniční politiku EU Solana v návrhu bezpečnostní doktríny, kterou se zabýval vrcholný summit unie v řeckém Pórto Karrásu, jenž skončil o víkendu.
Vojenská doktrína otevírá unii cestu k tomu, aby mohla použít sílu kdekoli ve světě. Solana udělal vše, aby první mocenské gesto Evropy vůči světu nevypadalo jako začátek soupeření s USA.
Zdá se, že v jeho doktríně vše odpovídá americkým představám: stejné jsou očekávané hrozby, stejné je volání po větších obranných kapacitách Evropy. A nevylučuje se ani použití síly. "Dali jsme si práci, abychom nepřivedli nikoho do rozpaků," znělo ze Solanova okolí.
Několik dní před setkáním s vládci USA byli vzorní i evropští politici. Jejich summitová usnesení z Pórto Karrásu oplývala vstřícností vůči Americe: ocenili odstranění Saddáma Husajna v Iráku, unie se chce zapojit se do rekonstrukce této země a vyzvala k "posílené spolupráci" s USA.
Evropa však chce více: především "transatlantické vztahy na rovné základně". Je stále nespokojena s tím, jak se chovají Američané. "Trvalé aliance nemohou spočívat na tom, že se jedna strana slepě podřizuje druhé. Nejsme možná tak silní, pokud jde o vojenskou moc, ale jinde v politice, hospodářství a diplomacii jsme stejně mocní jako USA, ne-li více," připomněl tuto nespokojenost krátce před summitem řecký ministr zahraničí Giorgos Papandreu, jehož země nyní vede unii.
Použití síly nemá podle unie záviset na něčí libovůli, ale na ustanovení Charty OSN. Obrana proti terorismu či zbraním hromadného ničení se má opírat spíše o spolupráci. Pro Irák unie dále žádá "důležitý příspěvek" OSN i brzké vytvoření prozatímní vlády oboje by omezilo kontrolu USA.
