Z dosavadních diskusí se zdá zřejmé, že státy EU se chtějí vyhnout neřízenému odchodu Británie už tento pátek, tedy takzvanému tvrdému brexitu. Za klíčové zároveň pokládají další udržení svého jednotného postoje vůči Londýnu.
Britské premiérce Therese Mayové se v parlamentu ani na třetí pokus nepodařilo prosadit s EU dojednanou dohodu upravující podmínky rozvodu.
Proto nyní už podruhé požádala o prodloužení jeho termínu a opět navrhla datum 30. června. To ale nejspíš prezidenti a premiéři zbývajících 27 zemí EU neakceptují. Původně měla Británie EU opustit 29. března.
Předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk přišel s konceptem ročního odkladu do 30. března s tím, že Británie bude moci odejít i dříve, pokud dohodu tamní parlament odsouhlasí. Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců.
Andrej Babiš podpoří dlouhý odklad brexitu:
Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU také to, aby Mayová představila věrohodný plán toho, jak hodlá Británie dál postupovat. Tedy kroky, pro které bude mít doma většinovou politickou podporu.
Text dohody o vystoupení přitom EU znovu otevírat nebude. Je ale připravena mluvit o změnách společné představy budoucích vztahů.
Jakýkoliv odklad brexitu za datum 22. května znamená, že Británie musí uspořádat volby do Evropského parlamentu. Ve snaze zajistit řádné fungování unijních institucí by měl summit také stanovit, že pokud se eurovolby v zemi neuskuteční, Britové odejdou k 1. červnu.
Babiš podpoří roční odklad brexituČeský premiér Andrej Babiš na summitu podpoří návrh na odklad britského odchodu z EU až o jeden rok. Babiš to řekl novinářům před odletem na jednání, které se bude zabývat výhradně brexitem. "Tím se celá situace zklidní i pro naše lidi, kteří tam (v Británii) pracují, pro náš byznys," zdůvodnil svou podporu delšímu flexibilnímu prodloužení britského členství v unii Babiš. |
Delší setrvání Británie jako „země na odchodu“ v unii ale u některých států, třeba u Francie, budí obavy. Hlavně kvůli nejistotě, do jaké míry bude chtít Londýn ovlivňovat vnitrounijní diskusi o budoucnosti bloku.
Summit tak bude nejspíš žádat záruky, že Británie se bude vůči unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce. Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení i takových otázek, jako je britské spolurozhodování o unijním rozpočtu, britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně.
Předpřipravené závěry summitu viděl server Politico. Podle něj obsahují formulaci, že Evropská rada souhlasí s prodloužením termínu brexitu, které je nezbytné pro ratifikaci rozvodové dohody britským parlamentem. Nejzazší datum pro brexit se do dokumentů doplní až po jednání summitu. V závěrech je ale i zmínka, že Británie může stále brexit odvolat.
Odborníci se neshodnou, zda má EU přistoupit na delší odklad brexitu. Ten podporuje ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Podle něj tato varianta umožní EU soustředit se na hladký průběh eurovoleb, následné obsazení institucí EU a stanovení budoucí agendy bloku. Británii zase poskytne čas na přehodnocení její strategie.
Připomeňte si klíčové body rozchodu Velké Británie s Unií:
24. ledna 2019 |
