Von der Leyenová míní, že Albánie i Severní Makedonie projevily obří snahu, aby se přiblížily EU a zaslouží si ponechat perspektivu členství. „Albánie a Severní Makedonie vynaložily neuvěřitelné úsilí, aby toho dosáhly,“ prohlásila. „Udělám vše pro rozvoj společných projektů, které s námi úzce svážou země západního Balkánu. Když to neuděláme, udělají to jiní,“ dodala.
Von der Leyenová nikoho nejmenovala, analytici ale poukazují na pronikání Ruska a Číny. Součástí obnoveného geopolitického soupeření o Balkán je i posilování přítomnosti Turecka, které je stejně jako Albánie většinově muslimskou zemí.
Von der Leyenová svá slova pronesla po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která ji podpořila. Podle agentury Reuters Merkelová uvedla, že je pro Evropu „extrémně důležitým strategickým zájmem,“ aby Albánii i Severní Makedonii zůstala perspektiva členství v EU.
Merkelová je bývalou vládní šéfkou a spolustraničkou von der Leyenové, kterou pomohla prosadit do čela Evropské komise. Tento výkonný orgán EU by von der Leyenová měla začít vést od prosince.
Evropská rada Albánii a Severní Makedonii slíbila začít přístupová jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Podle dosluhující Evropské komise obě země požadavkům vyhověly.
Visegrádské čtyřce vadí, že se Unie otočila zády ke kandidátům z Balkánu |
Francie a několik dalších států však na říjnovém summitu v Bruselu další rozšiřování EU zablokovaly. Podle Macrona musí být přístupový proces změněn. Francie se dlouhodobě orientuje spíše na středomořskou oblast. Německo naopak považovalo Balkán za jednu ze svých zájmových sfér už v 19. století.
Česko i zbytek Visegrádské čtyřky další rozšiřování na Balkán podporují, i když by po přidružení nových chudších států směřovaly peníze z eurofondů spíše k nim. S početnějšími členy EU by se také patrně ještě více zkomplikovaly rozhodovací procesy, což by asi posílilo volání po omezení rozhodování jednomyslností.
Nový migrační pakt do poloviny roku 2020
Von der Leyenová také chce, aby Evropská komise pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Ráda by jím překonala současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice. Jak by plán měl vypadat, neupřesnila.
Česko odmítnutím uprchlických kvót porušilo právo, míní advokátka soudu EU |
„Naším cílem musí být stát se pro svět vzorem v tom, jak lze migraci trvale s humánním přístupem, ale zároveň efektivně usměrňovat. Jsem pevně přesvědčena, že to Evropská unie může dokázat,“ poznamenala jedenašedesátiletá politička. Doplnila, že chce návrhy úzce konzultovat s členskými zeměmi.
Například německý ministr vnitra Horst Seehofer koncem října představil návrh nového azylového systému, který by umožnil už na vnějších hranicích EU přezkoumat, zda daný člověk skutečně potřebuje ochranu. Pokud ano, směřoval by do některé ze zemí EU, které by se k tomu dobrovolně nabídly. Pokud ne, byl by vrácen za unijní hranice.
I Seehoferův plán počítá s jasně daným klíčem na přerozdělování migrantů. Zároveň ale nevylučuje, že státy jako Česko, které přerozdělování uprchlíků dlouhodobě odmítají, by měly možnost pomáhat jinak. Třeba vyššími finančními příspěvky nebo větším personálním podílem na zaměstnancích Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
Mezi další priority Evropské komise von der Leyenové bude patřit klima a digitalizace. Zaměření na ně podporuje i Merkelová.
Nechci přijmout ani jednoho migranta, prohlásil premiér Babiš (srpen 2018):
