Do stanice dojely jen dva vozy. Tragédii u Eschede nepřežilo 101 lidí

  9:33aktualizováno  9:33
Přesně před dvaceti lety si havárie rychlovlaku ICE 884 u německého Eschede vyžádala 101 obětí. Do dneška se jedná o největší železniční neštěstí v poválečném Německu. Zatímco první dva vagony dojely bez problému až do stanice, zbylé vozy vykolejily a na některé se zřítil most.

Vysokorychlostní vlak InterCity Express 884 Wilhelm Conrad Röntgen na lince z Mnichova do Hamburku havaroval 3. června 1998 v 10:57. Nehoda se stala  asi šest kilometrů od městečka Eschede v Dolním Sasku, přibližně 60 kilometrů od Hannoveru. 

Ve vlaku bylo skoro tři sta lidí; zemřelo jich 101, z toho 96 na místě a pět později v nemocnici, 88 lidí bylo těžce zraněno. Mezi oběťmi byli i dva drážní zaměstnanci, kteří zrovna na místě prováděli údržbu.

Fotogalerie

Při rychlosti asi 200 km/h praskla u prvního vagonu obruč kola. Když potom vlak dojel k výhybce, ta po střetu s obručí vůz částečně vykolejila. Další výhybka poté prudce vyhodila z koleje třetí vagon, který následně narazil do mostu. 

Čtvrtý vůz se na výhybce odtrhl, projel pod viaduktem a převrátil se. Do kolejí se nato zřítil most a zasáhl vůz číslo pět. Další vagony vykolejily a postupně narážely do zbytků mostu a pak do sebe. 

Přední část vlaku dojela až za stanici Eschede, kde se automaticky zastavila. Strojvedoucí do té doby prý zaznamenal jen „cuknutí provázené ztrátou výkonu soupravy“.

Protijedoucí vlak jel o minutu dřív. Naštěstí

Jen dvě minuty před neštěstím projel místem nehody v protisměru InterCity Express 787. Jel o minutu dříve oproti jízdnímu řádu, zatímco havarovaný expres měl minutové zpoždění. Kdyby jely oba vlaky načas, míjely by se právě v osudovém místě.

Nejhorší železniční neštěstí

  • Před Eschede držela smutné prvenství v poválečném Německu čelní srážka nákladního a osobního vlaku u severoněmeckého města Radevormwald. Při té 27. května 1971 zemřelo 46 osob, z toho 41 žáků střední školy, a dalších 25 lidí bylo zraněno.
  • Nejhorší železniční neštěstí v Evropě od konce druhé světové války se stalo 4. června 1989 v Rusku, kde výbuch plynu v plynovodu na Urale nedaleko města Ufa zasáhl dva osobní vlaky na Transsibiřské magistrále. Zemřelo tam 575 lidí, z toho 181 dětí, a asi 600 osob utrpělo zranění.
  • Největší železniční neštěstí v Česku je zároveň i čtvrtým v poválečné Evropě. U stanice Stéblová na Pardubicku se 14. listopadu 1960 srazily dva osobní vlaky, nehoda si vyžádala 118 obětí a 106 zraněných.
  • Nejvíce lidí při železničním neštěstí (asi 1300) zahynulo 26. prosince 2004 na Srí Lance. Přeplněný vlak srazila vlna tsunami, před kterou se cestující snažili zachránit. 
  • Při „klasickém“ železničním neštěstí nejvíce lidí zahynulo v červnu 1981 v Indii. Vlak tehdy vykolejil a zřítil se u města Saharsa ve státě Bihár do řeky Bagmati. Podle odhadů tam o život přišlo 800 lidí.

Zdroj: ČTK

Na místo tragédie dorazili jako první obyvatelé nedalekých domů. Pět minut po neštěstí vyhlásila siréna v Eschede alarm. Asi o dalších pět minut později přijel na místo první vůz hasičů. Celkem se záchranných prací účastnilo přes tisíc lidí.

Typ kola, které nehodu zapříčinilo, se tehdy u vlaků ICE používal kvůli lepšímu tlumení vibrací. Na obvodu kol bylo pružné okruží a až na něj byl připevněn ocelový prstenec, který zajišťuje kontakt s kolejí a který při jízdě praskl. 

Nešlo o nové technické řešení, tato kola se předtím používala dlouho, ale jen u tramvají. Až vyšetřování nehody zjistilo, že při vysokých rychlostech se pružně uložené obruče vlivem odstředivých sil mírně deformují, čímž vznikají mikroskopické trhliny. Ty mohou nakonec vést až k prasknutí celého dílu.

Prasklá obruč se při nehodě zabodla do spodní části vozu, čehož si všiml jeden cestující. Sám ale nezatáhl za záchrannou brzdu a raději na to upozornil průvodčího. Ten se ale chtěl nejprve o události sám přesvědčit, což už do kolize nestihl.

V srpnu 2002 začal soud se dvěma zaměstnanci Deutsche Bahn a jedním pracovníkem podniku, který vyráběl obruče kol. V květnu 2003 soud v Lüneburgu definitivně rozhodl, že inženýři „nemají těžkou vinu na neštěstí“. Nakonec museli jen zaplatit pokutu, každý 10 tisíc eur, a nejsou považováni za trestané.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Ďuričko žaluje nevděčnou dceru. Dal jí domy za miliony, ona ho zavrhla

Bohumír Ďuričko v Justičním areálu Na Míčánkách

Bývalý pražský hoteliér Bohumír Ďuričko, který dostal 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího a z věznice byl...

Další z rubriky

Irská pojistka ve smlouvě o brexitu by byla jen dočasná, ujistila EU Brity

Britská premiérka Theresa Mayová (vpravo) a německá kancléřka Angela Merkelová...

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie ujistili Velkou Británii, že takzvaná irská pojistka ve smlouvě o britském...

Francie má další deradikalizační věznice, podle muslimů stigmatizují islám

Zrekonstruovaná část věznice Vendin-le-Vieil pro radikalizované vězně. (4....

Francie zavádí novou strategii, která má zemi pomoci s bojem proti rostoucí radikalizaci. Místní vláda chce v rámci...

Propusťte posádku, jinak nebudeme vypovídat, říkají ukrajinští velitelé

Ukrajinské lodě v přístavu Oděsa v Černém moři (26.11.2018)

Dva ukrajinští velitelé námořnictva, které minulý měsíc zadržela v Kerčském průlivu ruská armáda, odmítají vypovídat....

Najdete na iDNES.cz