Výbuch vulkánu Pinatubo v roce 1991.

Výbuch vulkánu Pinatubo v roce 1991. | foto: Profimedia.cz

Pozor na supervulkány. Mohou vybuchnout samovolně, varují vědci

  • 77
Supervulkány jsou pro lidstvo mnohem větším nebezpečím, než se doposud vědělo. Francouzští vědci totiž ve svém výzkumu dokázali, že k erupci supervulkánu nejsou potřeba žádné externí vlivy jako zemětřesení. Supervulkány svou silou dokážou ovlivnit klima po celém světě.

S novým zjištěním přišli vědci z Národního centra pro vědecký výzkum ve francouzském Grenoblu. Ti zkoumali roztavené magma z jednoho z nejznámějších supervulkánů na světě, který se nachází v Yellowstonském parku.

Ten naposledy vybuchl před více 600 tisíci lety a do atmosféry uvolnil přes tisíc kubických kilometrů sopečného prachu a lávy. Erupce způsobila statisticky významnou a ve vývoji Země nezanedbatelnou změnu v klimatu a určitou formu krátkodobého globálního ochlazování.

Analýzou magmatu z tohoto supervulkánu nyní tým vědců přišel s novými poznatky. A pro lidstvo nejsou příliš optimistické. Až dosud totiž experti na supervulkány předpokládali, že k jejich erupci je nutný nějaký vnější činitel, nejčastěji zemětřesení, který poruší zemskou kůru, a rezervoár magmatu tak může vytrysknout na povrch.

Hustota, tlak a efekt šampaňského

Zkoumáním změn tlaku a hustoty magmatu v laboratorních podmínkách však zjistili, že supervulkány mohou explodovat i bez jakéhokoli vnějšího vlivu jen vlivem změn hustoty a tlaku ve svém rezervoáru.

Supervulkány

Supervulkán je sopka schopná sopečnou erupcí produkovat větší než  tisíc kubických kilometrů ejekta. To je tisíckrát více než většina historických erupcí. Supervulkán může vzniknout, pokud magma vystupuje na povrch z horkých skvrn, ale není schopno proniknout skrze zemskou kůru. Tlak vzrůstá a magma se rozšiřuje do chvíle, kdy není kůra schopná udržet tlak. Supervulkán může vzniknout v konvergentní zóně tektonických desek (například jezero Toba) a v kontinentálních horkých skvrnách (například Yellowstone).

Zdroj: Wikipedia.org

Různé hustoty magmatu a okolního skalnatého prostředí podle vědců dokáží vytvořit dostatečně velké síly, které prorazí zemskou krustu. "Rozdíly mezi hustotami obou materiálů jsou opravdu dostatečně velké na to, aby se magma dostalo z rezervoáru na povrch," uvedl pro server independent.co.uk doktor Jean-Philippe Perrillat z Národního centra pro vědecký výzkum

"Je to jako když si pod vodu vezmete nafouknutý fotbalový míč. Vzduch v něm má malou hustotu oproti okolní vodě, což ho nutí k vyplutí na povrch," vysvětluje Perrillat a dodává, že pokud se v podzemním rezervoáru nashromáždí dostatečné množství magmatu, exploduje jako lahev šampaňského.

Nejnovější studie byla publikována v aktuálním vydání magazínu Nature Geoscience. Vědci zkoumali vzorky magmatu pomocí speciálního rentgenového zařízení, které je schopno měřit hustotu při teplotách až do 1 700 stupňů Celsia a tlaku 35 000krát vyšším, než je běžný atmosférický tlak.

Supervulkány jako možná zkáza lidstva

V současnosti není možné erupcím supervulkánů zabránit. Vědci však testují nové metody, které v podzemí měří tlak magmatu, což umožňuje alespoň včasné předpovězení možného výbuchu. "V blízké době nám nehrozí výbuch žádného supervulkánu. Trvalo by nejméně deset let, než by se tlak magmatu dostal do bodu, kdy by mohlo v některém supervulkánu vytrysknout na povrch," vysvětluje Perrillat.

Zatím posledním výbuchem velkého vulkánu je erupce filipínského Pinatubo, které v roce 1991 do atmosféry vyvrhlo deset kilometrů krychlových popílku a sopečných plynů, z nichž vzniklo neuvěřitelných 30 megatun aerosolu kyseliny sírové. Výška kouřového sloupce dosáhla 40 kilometrů. Pyroklastické proudy zdevastovaly rozsáhlé území okolo sopky, škody hlásily i obce vzdálené až 60 kilometrů. Popel vyvrhnutý do vzduchu zatemnil oblohu na několik dní a malé aerosolové částice putovaly kolem planety ještě měsíc po výbuchu, a snížily tak globální teplotu.

Supervulkány reprezentují druhou největší hrozbu pro Zemi hned po střetu s cizím vesmírným tělesem. V minulosti stály za celou řadou velkých změn jak v klimatu, tak ve složení druhů. Pokud by některý ze supervulkánů vybuchl v blízké budoucnosti, znamenalo by to podle vědců pro současnou civilizaci pohromu. Následoval by spad popela, zničení vegetace, snížení intenzity dopadajícího slunečního svitu a celá řada dalších problémů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video