„To, co se zkoumalo na masivním odebírání vzorků, byla nemoc v klinické fázi s pomnoženými viry,“ řekl profesor epidemiologie a ředitel Centra očkování a cestování medicíny. Právě pomnožený vir vytvoří příznaky, které jsou jsou testy schopné změřit.
Projekt kolektivní imunity tedy nebral v potaz nakažené, kteří žádné měřitelné příznaky nevykazovali. Lidé, u kterých onemocnění proběhlo skrytě bez jakýchkoliv příznaků, virus nevylučují a trvalé měřitelné protilátky se u nich nevytvoří.
Parametr měření použitý při studii kolektivní imunity není proto podle Berana přesný. Epidemiologové ho však budou nadále vyšetřovat a zkoumat na devíti a půl tisících krevních vzorcích, které v Olomouci lékaři uschovali.
Podle něj je jednoduché zjistit, v jakém vzorku nejsou protilátky patrné, ale vykazují náznak buněčné imunity. „Je takovou značkou, která nám ukazuje, že tam probíhala nějakým si způsobem celulární imunita,“ popsal Beran, jak lze z krve poznat boj imunity proti viru.
Koronavirus v Česku |
Jaký vir se do vnitra buňky chtěl dostat můžou epidemiologové podle Berana zjistit díky sliznici, která vytvoří protilátku proti danému viru. To je podle něj nepřímý, ale velmi silný důkaz. K validování testu také slouží specializovaný institut v Německu.
U zdravotníků je promořenost nižší
„V Česku je podle mého odhadu 1,4 milionu lidí, kteří se s virem potkali, a jsem přesvědčen o tom, že rozvolnění, které přijde, výsledek ještě zvýší,“ myslí si epidemiolog.
Kdo ještě chybí? Podrobnější pohled na výsledky velkého testování |
Masivní odebírání vzorků by se proto mělo podle něj udělat ještě jednou. Pokud nové testování po osmi týdnech uvolněnějších protiepidemických opatření prokáže stejný počet lidí, kteří se s virem setkali, opatření byla zbytečná. Pokud po uvolnění dojde k nárůstu případů, měla vládní opatření podle Berana smysl.
Promořenost populace je podle Berana přibližně čtrnáct procent. „Zajímavým faktorem je, že u zdravotnických pracovníků je kontakt s virem nižší o tři procenta, mají promořenost kolem jedenácti procent. Dá se zatím spekulovat, jestli to je tím, že se více chrání nebo člověk z běžné populace má víc kontaktů,“ sdělil Beran.
Vše o koronaviru
|
„V každém případě těch 1,4 milionu je v tuhle chvíli vysoce nadějné číslo, protože to hovoří o tom, že onemocnění probíhá ve vysokém procentu skrytě. Je to lehká forma onemocnění. A jen u vybraných jedinců ve vyšším věku a s přidruženým chronickým onemocněním může probíhat velmi závažně,“ popsal nemoc epidemiolog.
Hygienické stanice v dohledávání kontaktů podle něj udělaly výbornou práci. „Můžeme předpokládat, že by tu mohlo pobíhat daleko více nakažených, ale nepobíhá. Což je výsledek výborné práce epidemiologů a hygieniků na hygienických stanicích,“ pochválil práci Beran. Pokud epidemiolog pracuje poctivě, nepotřebuje chytrou karanténu, dodal.
VIDEO: Jeden z krve, jiný z nosu. Takto dělají testy na koronavirus: