Největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii je španělská chřipka, která za devět měsíců na přelomu let 1918 a 1919 zabila na celém světě 50 až 100 milionů lidí. „Je to více než počet obětí celé 1. světové války. Dopad této necelý rok trvající pandemie je devastující i při porovnání například s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS,“ vysvětlil Jan Kynčl z oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Před padesáti lety pak svět postihla takzvaná hongkongská chřipka. Podle odhadů jí podlehlo kolem milionu lidí.
Mezi sto a dvěma sty lidmi v Česku každý rok zemře v důsledku komplikací způsobených sezónní chřipkou. Od loňského podzimu do poloviny dubna to bylo 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let, ostatní byli mladší. Jednomu pacientovi, který chřipce podlehl, nebylo ještě ani pět let. S vážným průběhem nemoci skončilo v nemocnici 644 lidí. O rok dříve podlehlo chřipce 114 lidí.
Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nejnebezpečnější. Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.
Epidemie chřipky obvykle začíná v lednu, letos to bylo až počátkem února.
