Mise, na níž se má Endeavour vydat ve 13:17 SELČ, je druhá nejdelší, kterou NASA kdy naplánovala. Někdy zůstaly raketoplány ve vesmíru déle - třeba když návratu na Floridu bránilo počasí. To se naposledy stalo Atlantisu na konci května. - čtěte více o přistání Atlantisu
"Prvních patnáct let, co létaly raketoplány, dlouhá mise znamenala tak týden," poznamenal letový ředitel mise Endeavouru Paul Dye. První let delší než patnáct dní se konal až v roce 1995 - shodou okolností ho letěl také Endeavour. Jinak ale dlouhé lety byly spíše doménou Columbie.
Raketoplán k ISS dopraví třetí a poslední část velké japonské laboratoře Kibo. Astronautům její instalace zabere čtyři z pěti chystaných výstupů do volného prostoru. Také vymění baterie na nejstarším poli solárních panelů.
"Je to výstup, volnější den, výstup, volnější den - a tak to půjde pořád," přiblížil charakter mise Dye.
Do práce se zapojí tři robotické paže
Příliš odpočinku ale nebudou mít ani astronauti uvnitř stanice a raketoplánu. V provozu budou všechny tři mechanické paže (jedna na raketoplánu, původní paže stanice a nová paže na laboratoři Kibo), podle NASA někdy i zároveň během jednoho dne. Premiéru v ovládání zařízení na ISS si také odbude japonské pozemní řídicí středisko situované na sever od Tokia.
"Let bude ve skutečnosti výstavní skříní pro všechny účastnické země. Všechny vesmírné agentury - americká, ruská, kanadská, japonská i evropská - budou mít při příletu raketoplánu na stanici své zástupce," uvádí NASA. Endeavour navíc přiveze šest Američanů a jednu Kanaďanku.
Kibo se po dokončení stane největší laboratoří na ISS. Posádka stanice v ní bude například studovat účinky nehostinného vesmírného prostředí na vzorky, vliv mikrogravitace na medicínu nebo biotechnologie.
Kapitánem Endeavouru bude zkušený Mark Polansky, který se účastnil už dvou letů k Mezinárodní vesmírné stanici. Na palubě bude i Kanaďanka Julie Payette, která byla ve vesmíru v roce 1999. Při tehdejším letu vůbec poprvé raketoplán přistál u ISS.
Předpověď počasí pro start je nadějná
Předpověď počasí na Floridě je dobrá, což je důležitá zpráva. V červnu totiž bude mít NASA jen pár příležitostí ke startu raketoplánu, připomněl server Astro.cz.
"Sedmnáctého června odstartuje k Měsíci sonda LRO, mise, jež má pro NASA vysokou prioritu. Startovat bude ze stejného kosmodromu jako Endeavour a ten jí musí jít z cesty. A 21. června se zavírá startovací okno pro let k ISS, další se otevírá až 11. července," napsal server.
Patnáctidenní a delší mise raketoplánůNejmladší stroj flotily raketoplánů Endeavour NASA postavila po tragédii Challengeru v roce 1986. Po zkáze Columbie v roce 2003 od ní převzal pomyslnou štafetu vesmírného "maratonce". Březen 1995, Endeavour: 16 dní, 15 hodin. Nejdelší let Endeavouru. Červen 2009, Endeavour: 16 dní, 5 hodin (plánováno). |
