Nově by tedy měli knížky i dospělí.
Hlavním smyslem podle Emmerové je, aby existoval přehled o tom, s čím se pacient léčí, k jakým specialistům chodí a jaké léky užívá.
"To dnes chybí. Mnoho pacientů podstupuje zbytečně opakovaná vyšetření a užívá léky v nebezpečném množství," říká ministryně.
Kritikům vadí, že v éře počítačů chce ministryně zavádět papírové sešity. Všeobecná zdravotní pojišťovna například investuje desítky milionů korun do jiného projektu: zdravotní knížky na internetu.
A v budoucnu by chtěla pro změnu zavést elektronickou čipovou kartu, na níž by byly zachyceny základní zdravotní údaje. Takový projekt pro všechny občany by pro změnu stál odhadem přes miliardu korun.
Vláda také znovu oživila úvahu, že by lidé nad 70 let a chronicky nemocní měli mít léky bez doplatků. Mnohé léky se dnes přitom vyhazují oknem. Před posledními volbami s tím přišel ministr Zdeněk Škromach: Nechť mají "potřební" léky zdarma.
Kritici myšlenku zamítli s tím, že jde o populistické gesto, které by navíc vedlo k podvodům: kdekdo z rodiny by si nechal předepisovat medikamenty na toho, kdo už překročil sedmdesátku. Po dvou letech je návrh na stole znovu.
Zdarma, nebo radši méně?
Vláda ve své první verzi programového prohlášení říká, že "zváží výhody a rizika" takového projektu.
Není jasné, kdo tam tuto pasáž vsunul (Škromach ani ministryně zdravotnictví Emmerová se k autorství nehlásí) a kolik dnů tam vydrží (proti jsou například lidovci). Ministryně Emmerová nicméně říká: "Pro tu formulaci bych klidně zvedla ruku.
Nikdo totiž zatím neudělal zevrubnou analýzu, kolik které skupiny lidí za léky skutečně doplácejí."
Existují jen obecná data: podle studie královéhradecké farmaceutické fakulty například většina lidí nad 60 let připlácí na léky mezi 100 a 1000 korunami ročně. Diabetici si zase spočítali, že jejich průměrný doplatek za léky se pohybuje mezi 200 a 400 korunami za měsíc.
Naléhavý problém dneška je ještě jinde: mnozí lidé užívají víc léků, než by museli. To stojí peníze (hlavně zdravotní pojišťovny), navíc to ohrožuje zdraví. Emmerová říká, že někteří pacienti si přinesou z jedné nemocnice třeba i čtrnáct léků.
"To jsou už jedovaté dávky," tvrdí. Nebo lidé navštěvují více lékařů, aniž má někdo přehled, kolik jich berou a kdo jim je předepsal. "Jeden lékař předepíše pacientovi diclofenac na kolena, druhý obecně na bolest - jen od jiné firmy a pod jiným názvem.
Předávkování může podráždit žaludeční sliznici," varuje mluvčí lékárnické komory Jan Horáček. Nebo se pacienti rozhodnou užívat jen jeden preparát a druhý hodí do šuplíku.
Ministryně zdravotnictví to chce řešit zavedením zdravotních knížek. Už dnes je mají děti a bylo by v nich v podstatě vše, co se píše do chorobopisu. To by mělo podle Emmerové zabránit zbytečným vyšetřením a předpisům léků.
Papír versus internet
Projekt lze podle ministryně spustit "klidně od pondělí". Má však rovněž mnoho kritiků, a to jak mezi zdravotníky, tak mezi politiky.
Mnozí by považovali za efektivnější a době více odpovídající elektronickou verzi. "Bál bych se i o zabezpečení citlivých údajů o zdraví, když babička zapomene knížku v cukrárně," říká lékárník Jan Horáček.
Námitka Emmerové zní, že starší lidé by zase neuměli pracovat s daty v počítači. Na jednom se experti shodují: úspory jsou nanejvýš žádoucí.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner odhaduje efekt u nadbytečných léků v desítkách milionů, ministryně mluví o miliardách. "Pak by bylo eventuálně i na léky pro seniory zdarma, pokud by to bylo potřeba," tvrdí Emmerová.
