Oficiálně Macron přijíždí na oslavy vzniku Československa, „které se vynořilo z ruin Rakouska-Uherska 28. října 1918 a přetrvalo až do roku 1993, s přestávkou během druhé světové války. Francie byla jednou z prvních zemí, které nový stát uznaly,“ píše Le Figaro ve svém pátečním vydání.
Stoleté výročí je však důvodem jen na papíře, míní list. Macronovi jde hlavně o obnovu vztahů v oblasti, kde francouzský hlas v minulých měsících ztratil vliv, a rozštěpit „nacionalisty“ východní Evropy.
„Statistika je pýchou Elysejského paláce. ‚Po této cestě to bude více než dvacet zemí Unie, které Emmanuel Macron za posledních osmnáct měsíců navštívil. To je rekord.‘ S tím, jak se blíží květnové evropské volby, které jeho oponenti chtějí přeměnit na referendum o Macronovi, šéf státu posiluje své cesty,“ píše deník s tím, že se francouzský prezident odvážil i do zemí, kterým se jeho předchůdci vyhýbali nebo jimi dokonce opovrhovali.
To je případ Dánska a Finska, ale i Slovenska a České republiky, poznamenává Le Figaro. Návštěva Maďarska premiéra Viktora Orbána ani Polska ovládaného konzervativci pro Macrona, který nevynechá příležitost kritizovat tyto země za populismus a porušování lidských práv, nepřipadá v úvahu. Ale Slovensko a Česko, to je něco jiného.
KOMENTÁŘ: Evropský poločas štěpení, v EU proti sobě stojí dva tábory |
Nejsou tak kontroverzní, byť také patří do visegrádské skupiny vyznačující se tvrdým postojem k rozdělování uprchlíků podle kvót i proti změně principu udělování azylu.
„Obě tyto země chtějí zůstat v srdci Evropy. Není správné hovořit o rozštěpení mezi východem a západem Evropy, zastánci Evropy jsou všude,“ soudí Elysejský palác. „Nemůžeme být naštvaní na celý východ Evropy, potřebujeme prostředníky,“ řekl pro Le Figaro také jeden z Macronových blízkých spolupracovníků.
Francouzský list Le Point pak poukazuje na to, s kým bude Macron v Česku jednat. „Po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem (sociálním demokratem, ale zároveň velmi protimuslimským a proruským) povečeří s premiérem Andrejem Babišem. Tento muž je řazen k pravému středu a zástupci jeho strany ve štrasburském parlamentu sedí po boku liberálů z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Nicméně pro některé je Babiš kvůli svému životopisu populista a euroskeptik, obzvláště pokud jde o eurozónu,“ píše.
Francouzský prezident Macron navštíví 27. října Česko, setká se s Babišem |
Le Figaro ještě upozorňuje na paktování českého premiéra s „neokomunisty“ a deník Le Monde pak v rozhovoru s premiérem Babiše charakterizuje jako nezařaditelného na evropské politické scéně, protože je znám pozitivními výroky jak o Macronovi, tak o Orbánovi.
K otázce, zda by po evropských volbách v příštím roce vítal spojenectví s Macronem nebo s Orbánem, Babiš řekl, že nemá představu. Zejména je podle něj třeba, aby Brusel vydával méně nařízení. „V každém případě jsem proevropský, chci, aby Evropská unie přežila,“ sdělil.
Le Point jako nejotevřenějšího Macronovým nápadům hodnotí slovenského premiéra Pellegriniho. „Bude se Macron snažit vrazit klín mezi členy visegrádské skupiny namlouváním si jedněch a stigmatizací druhých?“ táže se Le Figaro. Upozorňuje, že polarizační strategie v podobě stavění reformátorů a euroskeptiků proti sobě má svá rizika v době, kdy migrační otázka hýbe tábory populistů jak na západě, tak na východě.
Francouzské Demokratické hnutí (MoDem) s takovým předvolebním polarizováním, z nějž viní Macrona, nesouhlasí a poukazuje na to, že spor Orbán–Macron není spor národní.
