Zájem Romů o tyto vzdálené země potvrdil Viktor Sekyt z romské meziresortní komise. "Víme o tom, že se snaží dostat do Austrálie a na Nový Zéland. Nejde ale o nic masového. Už v roce 1968 se tam přestěhovalo několik rodin a teď za nimi jezdí hlavně příbuzní," řekl Sekyt. Diplomaté obou zemí také potvrdili, že několik romských rodin z České republiky v posledních měsících o azyl skutečně požádalo. Michael Hayes z australské ambasády ve Vídni však odmítl komentovat, mají-li čeští Romové reálnou šanci azyl v Austrálii získat. "Tuto záležitost nelze zobecňovat. Jedna rodina ho může dostat, druhá pocházející ze stejné země může mít naopak smůlu," prohlásil Hayes. Nemá však žádné informace, že by Romové mířili do Austrálie v takovém počtu, aby se tím musela vláda v Canbeře zabývat.
Zatímco na cestě do Austrálie čeká romské emigranty překážka v podobě víza, Nový Zéland je pro zájemce o emigraci přístupnější. Vízová povinnost mezi Českou republikou a Novým Zélandem byla na žádost Wellingtonu zrušena před třemi lety.
"Největší šance mají právě ti, již jedou za svými příbuznými, kteří už na Novém Zélandu žijí," řekl pracovník novozélandského velvyslanectví v Bonnu. I on potvrdil, že se lidé s českým pasem zajímají o emigraci do této země. V současné době je na Novém Zélandu šest rodin, které čerstvě požádaly o azyl.
Příliv romských uprchlíků na Nový Zéland hned od počátku podrobně mapují krajanské spolky. Společnost Čechů a Slováků v Aucklandu se dnes stará o osm rodin, které dohromady čítají osmadvacet lidí.
"Pomáháme jim, pokud nás kontaktují. Tlumočíme. Zavoláme Armádu spásy, která jim poskytne nábytek, ložní prádlo a nádobí zadarmo. Pomůžeme jim také zařídit, aby dostali státní byt za nižší cenu," řekla jedna z krajanek, která si nepřála zveřejnit jméno.
NA NOVÝ ZÉLAND MÍŘÍ ZKUŠENÍ EMIGRANTI
Rodina Lagrunových z Brna přistála na Novém Zélandu právě před rokem. O azyl požádali už na aucklandském letišti slovy: V naší zemi se nedá žít, jsme rasově diskriminováni. Dnes nosí deseti- a dvanáctiletí malí Lagrunovi uniformu státní novozélandské školy a vracejí se domů k rodičům do aucklandské čtvrti Henderson, kde mezitím postupně a nenápadně vzniká malé česko-romské "sídliště".
Ale ne všichni Romové našli u novozélandských imigračních úředníků pochopení pro své důvody k emigraci. Podle informací českého ministerstva zahraničí odmítly novozélandské úřady v poslední době už dvě žádosti o azyl. Právníci českých Romů se sice odvolali, nicméně pokud soud rozhodnutí potvrdí, čeká Romy cesta zpět.
Nejprve věznění a poté deportaci ze země zažil zatím jediný romský uprchlík - pokusil se propašovat do země drogy.
Ani další z přibližně třicítky Romů nemají jistotu, že se na Novém Zélandu udrží, rozhodne se o tom v nejbližších měsících. Všichni zatím získali pouze povolení k pobytu na jeden rok a během této doby novozélandské úřady zváží, zda jim udělí azyl. Tím, že Romové dostali povolení k pobytu, získali nárok, stejně jako kterýkoli Novozélanďan, například na bezplatnou lékařskou péči.
Žádný z českých Romů v Aucklandu nepracuje: "K práci je nic moc netlačí. Státní podpora pro čtyřčlennou rodinu, která je čtyři sta novozélandských dolarů, vystačí na slušné živobytí," říká tlumočnice a tvrdí, že Romové svým chováním u protinožců svému bývalému domovu příliš dobrou reklamu nedělají.
"Když přijede jedna rodina, dostane státní byt. Pak přijde další, nastěhuje se k té první, ale žádá také o příspěvek. Takže stát platí za jedno ubytování dvakrát. Musíte ten příliv zastavit, aby dál nedělali zemi ostudu," dodává jedna z tlumočnic z Aucklandu.
Mnozí z Romů, kteří zkoušejí štěstí na Novém Zélandu, navíc nejsou v azylových procedurách žádní nováčci. Pro některé z nich je tato ostrovní země už několikátou, kde se pokoušejí o emigraci. "Několika Romům jsem vloni překládal na letišti, když přijeli. Jedna Romka mi dala pas, kde bylo razítko z Doveru.
Nejdřív tvrdila, že tam byla na zájezdě, pak přiznala, že se krátce předtím neúspěšně pokoušela o azyl v Británii," vypráví jeden z překladatelů na Novém Zélandu Jaromír Stříbrný.
ROSTOUCÍ POČET AZYLANTŮ MŮŽE VRÁTIT VÍZA
Přestože se krajané na Novém Zélandu domnívají, že exodus Romů může v budoucnu ohrozit bezvízový styk obou zemí, zástupci novozélandské vlády tvrdí, že tuto možnost zatím nezvažují. "Otázka romské emigrace na Nový Zéland zatím nebyla předmětem žádného oficiálního jednání ministerstva zahraničí s novozélandskými úřady," řekl Vítězslav Grepl, ředitel odboru, který má na ministerstvu zahraničí na starosti právě Nový Zéland a Austrálii. Podle něj se novozélandské úřady rozhodly od počátku roku zabránit nové vlně uprchlíků jinými způsoby.
"Imigrační úřad vyslal své zaměstnance na většinu mezinárodních letišť v jihovýchodní Asii, na kterých musí nejenom čeští Romové přestupovat na letecké linky směřující na Nový Zéland. Pokud se úředníkům zdá některý z cestujících podezřelý, nechá ho vystoupit z letadla a neumožní mu na Nový Zéland odletět," dodal Grepl.
Poslední takový případ se odehrál před měsícem na letišti v Kuala Lumpuru. Imigrační úřednici se při pohovoru v angličtině nezdála trojice Romů s malým dítětem, a tak jim nedovolila cestovat dál. "Ti lidé nás žádali, abychom prošetřili, proč je pracovnice imigračního úřadu nepustila, když měli peníze i zpáteční letenku. My s rozhodnutím nemůžeme nic dělat, protože úřednice se nikomu zpovídat nemusí. Romům jsme tedy pouze pomohli přebukovat letenku a přemluvili jsme je, aby nastoupili do letadla, které se vracelo do Evropy," prohlásil chargé d'affaires v Malajsii Ivan Hotěk.
Dodal, že ani v Malajsii by Romům příliš štěstí nepřálo, protože tamní zákony jsou vůči přistěhovalcům velmi tvrdé.
16. února 1999 9:40
