Tři vrtulníky jsou sice v Bochoři už čtvrt roku, ale létat se na nich dosud nesmělo. "Nejdříve musely projít zkouškami, které jsou nezbytné pro získání technického osvědčení. Bez něj nesmí být v armádě žádný stroj používán. Osvědčení vrtulníky dostaly asi před deseti dny," řekl mluvčí bochořské základny Milan Kouřil.
Mimořádně pečlivou přípravu za sebou mají také piloti. "Dva byli na školení v Rusku a po návratu zase oni školili ostatní naše piloty. Všichni prošli důkladnou přípravou na zemi, protože je při létaní na těchto strojích čekají velké novinky a odlišnosti," dodal Kouřil.
Mi-24V, které bochořská letka dostala v rámci plnění někdejšího sovětského mnohamiliardového dluhu, postupně nahradí starší bitevníky Mi-17. Nové stroje jsou oproti svým předchůdcům díky silnějším motorům výkonnější a také obratnější při manévrech ve vzduchu.
"V první fázi výcviku s nimi piloti nebudou létat na plný výkon. Během garanční lhůty, kterou poskytuje ruská strana, to není možné," podotkl mluvčí základny.
Vedle silnějších motorů mají moderní bitevníky také řadu dalších technických novinek. Vojáci jsou ale ochotní mluvit jen o některých, mnoho dalších totiž chrání různé stupně utajení. Mezi výbavu, kterou dosud vrtulníky české armády neměly, však patří například systém nočního vidění nebo družicový navigační systém.
Jediné, v čem podle letců Mi.24V své předchůdce určitě nepřekonají, je bezpečnosti. "Mi-17 totiž byly nejbezpečnější na světě, za celou dobu měly jedinou nehodu během zahraniční mise, k níž ovšem došlo kvůli špatné viditelnosti. Pokud budou nové stroje stejně bezpečné, tak budeme moc spokojení," řekl Kouřil.
Na bezproblémový chod nových vrtulníků přímo v Bochoři dohlížejí ruští servisní technici, kteří zde zůstanou až do konce garanční lhůty. Mechanici se o trojici Mi-24V starali už na letišti v pražských Kbelích, kde je zalétávali ruští piloti. Do Bochoře se bitevníky přemístily v květnu.
Pravděpodobně už příští měsíc dorazí do Česka další splátka "sovětského" dluhu v podobě sedmi transportních helikoptér Mi-171Š, na jejichž montáž v ruském Ulan-Ude dohlížejí i čeští specialisté. Cena všech deseti bitevních a šestnácti přepravních vrtulníků, které Česko za své dávné investice do ropného a plynárenského průmyslu SSSR postupně dostane, přesahuje čtyři miliardy korun.
