Byl to velký svátek, skoro obřad. Večer, když se setmělo, se všichni vesničané shromáždili na návsi v očekávání velkých věcí. A ty přišly – starosta otočil vypínačem... a bylo světlo.
Rozzářilo se ve všech čtrnácti chýších, z nichž se Lejsang sestává. Petrolejové lampy, dosud hlavní zdroj večerního svícení, byly najednou na odpis.
Však se také indický premiér Naréndra Módí dmul pýchou, jako kdyby se jeho země stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN, o což už léta marně usiluje.
„28. duben 2018 si budeme navždycky pamatovat jako historický den na cestě indického rozvoje. Včera byl splněn závazek, díky němuž se životy mnoha Indů k nepoznání změní. Jsem rád, že každá indická vesnice má nyní přístup k elektrické energii!“ napsal na svém Twitteru.
Bezesporu jde o veliký úspěch, o završení dlouholeté snahy předešlých indických kabinetů. Je tu však ono pověstné ale...
Mnohde je stále tma
Nejde ani tak o to, že elektrifikace se nyní stala předmětem politického boje. To se dalo čekat. Opoziční Kongresová strana se nechala slyšet, že její vláda do roku 2014 elektrifikovala 97 procent všech obydlených míst, zatímco Módího kabinet tvrdí, že na něj zbylo podstatně víc práce, neboť musel dostat elektřinu do zbývajících 18 500 vesnic.
Ta věc má ještě jiný háček: Elektřinu totiž stále nemá k dispozici zdaleka každá indická domácnost. Vládní materiály stanoví, že k tomu, aby byla vesnice považována za elektrifikovanou, stačí, aby elektřinu mělo zavedenou jen deset procent jejích domácností plus případné veřejné budovy, tedy školy a zdravotní střediska.
Miliony Indů tak nadále žijí večer ve „tmě“, respektive při svíčkách a petrolejkách, v nejlepším případě získávají elektřinu z vlastních generátorů. „Úkol, který byl zejména v horském terénu neskutečně náročný, ještě není zdaleka hotov,“ přiznal v tisku ředitel Rady pro energetiku a životní prostředí Arunábha Ghóš. Podle něho je dosud kompletně elektrifikováno pouze osm procent indických vesnic, přičemž mnohé stále zažívají dlouhé výpadky prakticky každý den.
„Vládní definice je silně omezená,“ uvedl Ghóš. „Prakticky znamená pouze to, že do každé vesnice teď vedou dráty z elektráren,“ dodal.
Módí šturmuje před volbami
Vládní elektrifikační program, který má nyní rozpočet zhruba jedenáct miliard dolarů, beztak už zásadně mění životy Indů. Umožňuje jim skok do moderního věku. Elektrické přípojky znamenají ledničky, televize, pračky a další spotřební zboží. Jídlo lze skladovat déle a snadněji, obchody mohou zůstat otevřené do noci.
Vláda se snaží mírnit obavy ekologů ze skokového nárůstu spotřeby a z toho, že uhelné elektrárny přispívají k vysokému stupni znečištění ve městech, i tím, že zavádí ambiciózní programy v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
Premiér Módí slíbil, že každá indická domácnost bude mít k dispozici elektřinu do dubna příštího roku. Asi není náhoda, že tento termín je necelý měsíc před klíčovými parlamentními volbami, v nichž chce být znovu zvolen. Pokud slib splní, bude elektřina jeho trumfem.
