"Pozměněný atomový zákon potvrzuje privilegované ghetto jedné technologie - jaderné energetiky. Zbavuje občany, sousedy i obce šance vidět do rozhodování, která se jich dotýkají," prohlásil předseda Hnutí Duha Jan Beránek.
Edvard Sequens ze Sdružení Calla dodal, že o některých stavbách bude nadále prakticky rozhodovat jen elektrárenská společnost ČEZ a Státní úřad pro jadernou bezpečnost. "Jeho rozhodování je naprosto neveřejné," upozornil Sequens.
Vláda, ČEZ i jaderný úřad však odmítají, že by novela atomového zákona omezovala práva veřejnosti. "Vláda nemá záměr někomu bránit," řekl vicepremiér Vladimír Špidla.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla, že nový zákon o posuzování vlivu na životní prostředí dává obcím a lidem dostatečný prostor vyjádřit se ke všem povolovacím řízením. Drábová dodala, že by jejímu úřadu nevadilo, kdyby parlament do novely atomového zákona dodatečně doplnil i větší účast veřejnosti.
Také mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že práva veřejnosti jsou dostatečně chráněna v jiných normách - například ve stavebním zákoně - a atomový zákon řeší jen velmi dílčí a vysoce odborné záležitosti. "Zapojení více osob i do dílčích řízení by prodlužovalo celý rozhodovací proces zřejmě o další roky tak, že by to investora již předem odradilo. To byl asi záměr odpůrců jaderné energetiky," domnívá se Kříž.
Edvard Sequens ze Sdružení Calla oponuje, že platné zákony jsou nedostatečné, a ukazuje na příklad povolování skladu vyhořelého jaderného paliva v Dukovanech.
"Když to trochu přeženu, současné zákony umožňují veřejnosti spolurozhodovat jen o tom, jestli bude stavba z betonu, jestli bude delší o pět metrů a jestli bude mít střechu z plechu. Ale ne o tom, jaká tam bude technologie a jestli bude bezpečná," tvrdí Sequens.
Vicepremiér Špidla po včerejším jednání kabinetu uvedl, že vláda doporučila řešit tuto otázku jinak, například v připravovaném zákoně o správním řízení, který by mohl sjednotit různé možnosti, jak se veřejnost může účastnit na rozhodování o různých stavbách.
