Rys se pohyboval v okolí lokality Bílý Kříž na Frýdecko-Místecku. "Ve skutečnosti to byla dvě loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. Celou trojici jsme s přáteli z vlčích hlídek tuto zimu sledovali mnohokrát a máme dobrou představu o území, které obývají," řekl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Vlčí hlídky jsou speciálně vyškolení dobrovolníci, kteří při svém neustálém pohybu v terénu monitorují výskyt velkých šelem a odrazují pytláky od střelby na chráněné živočichy.
"Kořist jsem objevil na začátku víkendu v polovině dubna pozdě odpoledne, pouhých čtyřicet metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech, mezi Bílým Křížem a Visalajemi. Zadávený srnec byl zmoklý a slézala z něj srst. Při detailnějším pohledu byla zřetelná užraná zadní kýta, na krku byly dobře vidět zákusy po ostrých zubech. Nebylo pochyb o tom, že se jedná o kořist rysa," řekl Kutal.
Miroslav Kutal umístil u místa, kde ležela kořist, fotoaparát, který se spouští při zaznamenaném pohybu. "Občas se stává, že rys kořist odtáhne o pár desítek metrů dál, proto jsem srnce přivázal drátem k blízkému pařezu a kořenu, aby stále zůstal v záběru," řekl Kutal. "Další den jsem přišel zkontrolovat fotopast. Většina svaloviny byla pryč. Podle čerstvých stop bylo zřejmé, že se rysi vrátili."
Z kořisti po týdnu mnoho nezůstalo.
U strženého srnce se postupně objevil i krkavec a liška, která ovšem od kořisti brzy odběhla.
Pozorování Miroslava Kutala potvrdilo, že rys se ke kořisti vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Dokonce i v blízkosti turisticky velmi frekventované cesty během rušného víkendu. Rys je totiž stejně jako vlk či medvěd velmi plaché zvíře; na člověka nikdy neútočí. Popisovaný případ však ukázal, že se tato šelma dokáže přizpůsobit - přes den rys odpočíval v úkrytu vzdáleném několik kilometrů a ke kořisti se vydal za soumraku v době, kdy je v horách klid.
