Rekordní vedra a nebývalé deště letošního léta opět naznačily, jak se klima proměňuje. Tyto změny působí nerovnoměrně na americká města, kde žije přes 80 procent americké populace,. A není to způsobeno jen velikostí jejich populace, ale také jejich stávající a často nedostačující infrastrukturou.
„Zřejmě za 50 či 60 let bude život v některých městech nesnesitelný,“ říká podle deníku The Guardian Kurt Shickman z americké agentury Global Cool Cities Alliance. Založil ji v roce 2011 ve snaze hledat cesty k chladnějšímu klimatu právě ve městech.
V městských oblastech jsou vlny veder úmorné zejména kvůli dopravě, průmyslovým provozům, sálajícímu betonu a asfaltu. A právě ve městech – zejména v jejich chudinských oblastech – často dochází po deštích k těm nejhorším záplavám.
„Lidé do městských oblastí přicházejí a nedají se zastavit,“ říká Chandana Mitrová, která na Auburnské univerzitě v Alabamě studuje vliv veder na města. Mitrová zažila klimatické změny v Indii, ve své rodné Kalkatě, a nyní jejich vývoj sleduje v Auburnu. „Každý má tendenci žít ve městě a je z toho chaos,“ dodává.
Za půl století jak v poušti
Letos publikovaná studie Marylandské univerzity předpovídá, jak bude v amerických městech v roce 2080. Průměrný nárůst teploty odhaduje na 4,5 stupně Celsia a posun vyšších teplot a sucha na mapě amerických měst na sever tipuje na 850 kilometrů. V New Yorku by tak mohlo být v roce 2080 jako nyní v arkansaském Jonesboru, kde jsou extrémní teploty již běžnou záležitostí
Po řadě let s rekordními vedry a záplavami za sebou se americká města již musí potýkat s dopady těchto změn. Na prvním místě jsou to ztráty na lidských životech. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zemře v USA každým rokem 658 lidí na následky veder.
Hořící Česko: vedro a sucho devastuje přírodu, velkých požárů prudce přibývá |
Jen v letech 1999 až 2010 vyvolala vedra v USA 8081 úmrtí, která postihla zejména nejstarší, nejmladší a nejchudší populaci. Lucy Hutyrová, profesorka ekologie Bostonské univerzity, k tomu připomíná, že v rozpálených městských oblastech se lidem hůře spí a mají pak následné zdravotní potíže.
Znečištění vzduchu se za horkých dnů také zhoršuje, takže při otevřených oknech trpí lidé navíc dýchacími potížemi. K tomu teplejší a vlhké podnebí vyvolává srážky a následné záplavy jsou taktéž na vzestupu. Podle americké Národní meteorologické agentury jen letos zemřelo v USA kvůli záplavám 78 lidí.
Jak Newyorčané již letos zažili, nadměrná vedra vedou spolu s vyšší spotřebou elektřiny, mimo jiné i kvůli klimatizaci, také ke kolapsům energetické přenosové soustavy. K tomu přibývají další potíže s infrastrukturou. Asfalt se za vysokých teplot roztéká, železniční koleje se roztahují a dokonce i letiště mají problémy. Horký vzduch je řidší a za určitých okolností nedovoluje letadlům vzlétnout. To s sebou samozřejmě nese i ekonomické následky.
16. června 2019 |
Hledá se řešení
S tím se také vynořují i snahy, jak se s tím vypořádat. „Řešení není jednoznačné,“ dodává Shickman z GCCA. Informovanost zde také sehrává svou roli. V New Yorku již někteří zdravotničtí asistenti prošli školením, jak svým klientům pomoci se vypořádat s teplotním stresem.
Stromy a zelená vegetace jsou přirozenou reakcí. Stromy nenabízejí jen stín, ale vypařováním vody také ochlazují vzduch. Vedení New Yorku se k tomu například postavilo programem milion stromů navíc, to však není řešením pro všechny lokality, dodává Hutyrová.
Připomíná, že Los Angeles narazilo s tímto programem na zásadní překážku: nedostatek vody. Avšak oblasti na severovýchodě Států s dostatkem vody mají možnost budovat parky a města ochlazovat. Jedním z řešení, které navrhuje Mitrová, je zakládat městské zahrady.
Severovýchod USA zasáhla vlna veder, o život připravila už šest lidí |
Ochlazení střech a chodníků se nabízí jako další řešení. „Všechny střechy by mohly být bílé s výjimkou solárních panelů a vegetace,“ podotýká Shickman. Bílá či světlá barva tolik nepřijímá teplo ze slunečních paprsků a může snížit teplotu ve městě a jednotlivé domy či byty může ochladit.
Podle jedné studie by zesvětlení střech a chodníků v Chicagu snížilo teplotu ve městě o 1,5 stupně Celsia. V tomto směru se v USA již objevily první iniciativy. Kentucká Louisville, která má mezi americkými městy prokázaný jeden z nejrychlejších vzestupů teplot, začala nabízet finanční úlevy za chladnější střechy v komunitách s nižšími příjmy.
Klimatizace se k ochlazování měst zdá být nejsnadnějším řešením. Hutyrová ale připomíná, že zdání klame. Klimatizace zvyšuje spotřebu energií za jejich plýtvání, a pokud ji bude pohánět energie z fosilních zdrojů, začarovaný kruh se nikdy nerozetne.
