Právě Dánsko v červenci znovu zavedlo hraniční kontroly s Německem a Švédskem. Důvodem byla obava z přílivu uprchlíků a zločinců, Dánové také chtěli zabránit pašeráctví. (více o dánském rozhodnutí zde)
Úředníci z Bruselu se ale domnívají, že o celních kontrolách by si státy neměly rozhodovat jen tak samy. "Svoboda pohybu osob je výdobytkem EU a rozhodování, které ho narušuje, by mělo být projednáváno na úrovni EU," řekl mluvčí EK pro vnitřní záležitosti Michele Cercone na tiskové konferenci v evropské metropoli.
Schengenský prostorSchengenský prostor tvoří země EU včetně Česka s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Zapojeny jsou rovněž Island, Norsko a Švýcarsko, které členy EU nejsou. |
Návrh si podle něj v srpnu vyžádali lídři některých členských států, kteří prahnou po silnějším kontrolním mechanismu v rámci schengenského prostoru. Ten tvoří pětadvacítka evropských zemí, z nichž však některé nejsou členskými státy EU.
Komise plán představí příští úterý a už nyní se počítá s tím, že ho řada členských států smete ze stolu. Třeba Německo a Francie odjakživa zdůrazňují, že ochrana hranic musí být spravována na národní úrovni.
Zóna společného zájmu
Podle zpravodajského portálu euobserver.com Komise chce, aby případné obnovení kontrol na hranicích rozhodoval většinový souhlas členských států. "Jde o zónu společného zájmu, kterou nyní ovládají rozhodnutí jednotlivců," vysvětloval Cercone.
Pokud by návrh schválily členské státy a prošel by i Evropským parlamentem, Komise by podle mluvčího začala rozhodovat o zavedení hraničních kontrol v případech "předvídatelných událostí", což jsou třeba fotbalové šampionáty.
Nyní schengenské státy mohou v takovém "předvídatelném" ohrožení začít dočasně kontrolovat hranice, aniž by se předem ptaly Unie či ostatních zemí. Čerstvý návrh limituje počet dnů, kdy stát může svévolně kontrolovat své hranice, na pět. Po nich musí kontroly zrušit nebo projít rozhodovacím procesem EU. Počet dnů se do příštího týdne může ještě změnit, napsal portál.
EK jen plní přání členských států
Cecone zdůraznil, že plán není reakcí Bruselu na znovuzavedení hraničních kontrol v Dánsku, ale vyslyšením tužeb evropských lídrů.
Dánsko se tak jen několik dnů před volbami ocitlo v ožehavé situaci. Zavedení hranic na jaře rozhodla tamní menšinová vláda premiéra Larse Lökkeho Rasmussena pod nátlakem pravicově populistické Dánské lidové strany. Migrace a rostoucí kriminalita se stala jedním z hlavních témat voleb, které se uskuteční 15. září, a návrh Komise by Dánové mohli nést hodně nelibě.
A nejen oni. I Francie chtěla začátkem roku rozmístit podél svých hranic kontroly. Do země galského kohouta totiž proudili turečtí migranti, kteří předtím neúspěšně žádali o pobyt v Itálii.
