Na zrnitém a nepříliš kvalitním videu je vidět jeden z egyptských vojáků. Několikrát vystřelí kamsi do dáli ze své útočné pušky AK-47. Pak se otočí přímo na kameru, naposled vypálí a záznam skončí. V ten moment skončil i život fotografa Ahmeda Samira Assema.
Šestadvacetiletý fotožurnalista pracoval pro egyptské noviny Al-Horia Wa Al-Adala. Po tom, co se jeho mrtvé tělo sesunulo po výstřelu egyptského vojáka k zemi, vedle něj zůstal ležet mobilní telefon a fotoaparát. A právě nenápadný kus techniky měl v následujících hodinách ukázat svědectví o jeho smrti.
"Okolo šesté hodiny ráno k nám do redakce přišel muž se zakrváceným fotoaparátem a telefonem a nervózně popisoval, že jeden z jeho kolegů byl zraněn," uvedl pro server telegraph.co.uk Ahmed Abú Zejd, editor deníku, pro který Assem pracoval. O hodinu později pak byla redakce informována, že Assem byl zastřelen jednou ranou do hlavy při natáčení a fotografování poblíž krvavého incidentu.
"Ahmed natočil v podstatě celý incident od začátku do konce. Zaznamenal jak modlitby, tak následnou střelbu a oběti. Záznam je jedním z mála důkazů potvrzujících spáchané násilí," vysvětluje Zejd.
Profesionál a oddaný fotograf
Kolegové vzpomínají na zastřeleného Assema, absolventa univerzity v Káhiře, jako na oddaného profesionála, který za tři roky své fotografické kariéry publikoval tisíce snímků.
Příčiny vypuknutí pondělních násilností nejsou zatím zcela jasné. Islamisté hovoří o tom, že armáda zahájila palbu na stovky vsedě demonstrujících lidí. Vojáci údajně zaútočili ve chvíli, kdy se protestující připravovali k pravidelné modlitbě, kterou Korán předepisuje za úsvitu.
"Modlili jsme se za úsvitu, když jsme uslyšeli střelbu... Stříleli na nás slzným plynem, broky, gumovými projektily - vším. Pak použili ostré náboje," popsal agentuře Reuters jeden z účastníků protestu, kterého údajně do nohy trefil právě ostrý náboj.
Egyptská prokuratura pak ve středu vydala příkaz k zatčení vůdce Muslimského bratrstva Muhammada Badího a viní ho z rozpoutání celého incidentu. Zatykač se týká i dalších vedoucích představitelů islamistického hnutí. Jeho mluvčí nicméně oznámil, že nikdo z vůdců dosud zatčen nebyl.
Ani pondělní incident však nezastavil dočasnou vládu armády při hledání nového vedení země. Prozatímní egyptský premiér a bývalý ministr financí Házim Bibláví tak začal ve středu sestavovat vládu. Měl by jednat také s předákem liberálů Muhammadem Baradejem. Bibláví však očekává, že pro svou vládu bude těžko hledat jednohlasnou podporu ostře rozdělené politické scény. Problém bude mít patrně hlavně s islamisty. Muslimské bratrstvo, které v úterý dostalo nabídku některých ministerských postů, podíl na prozatímní vládě odmítlo.
Liberální opozice pak ve středu ráno zmírnila svou dřívější kritiku plánu prozatímního prezidenta Adlího Mansúra, který stanovil harmonogram konání voleb v zemi. Prezident v ústavním dekretu stanovil, že se změní islamisty vytvořená ústava, jejíž novou podobu schválí lidé v referendu. Poté by se mohly začátkem příštího roku konat nové parlamentní volby.
