Je to poprvé, co se armáda zaangažovala v potlačování největších protestů od nástupu Mubaraka do čela země v roce 1981. Když tanky po setmění dorazily do východoegyptského města Suez, vylezly na ně desítky protestujících a pokoušely se mluvit s vojáky.
Letecký provozBritish Airways do Káhiry létat nepřestanou. Jen přeloží svůj denní let tak, aby letadlo v Káhiře přistálo před šestou hodinou a cestující tak nemuseli porušit zákaz vycházení. Mluvčí společnosti Lufthansa uvedl, že zrušili jeden zítřejší ranní let z Frankfurtu do Káhiry. O dalších sobotních letech se rozhodnou až podle aktuální situace. České aerolinie odložily páteční let do Káhiry na sobotní ráno. |
V centru Káhiry se ozývala střelba a podle svědků se nejméně tisíc demonstrantů opět střetlo s policií nedaleko parlamentu a vládních budov. Demonstranti zaútočili na ministerstvo zahraničí a vtrhli do budovy státní televize. Tragická bilance dnešních nepokojů postupně narůstá, lékaři zatím napočítali pět mrtvých v Káhiře a dalších třináct v Suezu, zraněných už je přes tisíc. Někteří z nich byli při střetech s vojáky postřeleni.
Sídlo Národní demokratické strany v egyptské metropoli zachvátily plameny vzápětí poté, co státní televize oznámila Mubarakovo rozhodnutí o zákazu nočního vycházení v Káhiře, Suezu a Alexandrii. Zákaz vycházení se později rozšířil na všechna města.
Nepokoje v Egyptě (28. ledna 2011)
Hořící sídlo egyptské vládní Národní demokratické strany v Káhiře (28. ledna 2011)
Záběry americké televize CNN ukázaly, že v Káhiře si protivládní demonstranti ze zákazu vycházení velkou hlavu nedělali. Ulicemi se valily stovky lidí, šplhaly na vojenské transportéry a skandovaly hesla proti dlouholetému hegemonovi.
Zákaz platí od šesti hodin večer do sedmi ráno místního času (17:00-06:00 SEČ). Důvodem prezidentova rozhodnutí je údajně snaha zabránit násilnostem a rabování. Státní televize informovala, že proti demonstrantům byly nasazeny vojenské jednotky.
Rebelové chtějí mít armádu na své straně
Právě pomoci armády se během dnešních nepokojů demonstranti dožadovali. "Kde je armáda? Podívejte se, co nám dělá policie. My chceme armádu!" skandovali protestující. Demonstranti doufají, že armáda se přidá na jejich stranu, jako se tomu stalo v Tunisku, kde pod tlakem ulice uprchl dlouholetý autokratický prezident Zin Abidín bin Alí.
"Egypt potřebuje nové parlamentní volby. Je načase změnit prezidentskou politiku a přidat k ústavě dodatek, který by prezidentovi dovolil zůstat v úřadu pouze dvě šestiletá období," uvedl podle Reuters předseda opoziční strany Wafd Sayyid al-Badawi.
Před eskalací násilí v severoafrické zemi varují Spojené státy. "Jsme proti násilí, které egyptská vláda používá proti demonstrantům. Volali jsme egyptské vládě, aby se pokusila udělat vše, co je v jejích silách, aby nemusela použít násilí," uvedla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová s tím, že by se násilí měli vyvarovat také protestující.
Delegace egyptské armády se ve Spojených státech účastní už dříve plánovaných týdenních rozhovorů. Jeden z nejvýše postavených představitelů egyptského vojska se ale kvůli napjaté situaci pravděpodobně vrátí předčasně do Egypta.
Lékaři ošetřují mladého Egypťana zraněného při nepokojích (28. ledna 2011)
Pro americkou diplomacii jsou protesty ožehavým problémem. Mubarakův režim je věrným spojencem Washingtonu v arabském světě a USA se obávají, že by ho v případě jeho pádu mohli nahradit islamisté. Egyptská policie v noci na pátek zatkla přední představitele zakázaného Muslimského bratrstva, které obviňuje ze zneužívání současných protestů k nastolení islámské teokracie.
Přesto USA v pátek pohrozily, že by mohly zvážit další poskytování pomoci Egyptu, zvláště vojenské, která činí asi 1,3 miliardy dolarů ročně. Vše prý bude záležet na tom, jak se Mubarakův režim k demonstracím postaví. Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs řekl, že Spojené státy se zachovají podle vývoje příštích dní, a že odpovědí na požadavky demonstrantů nemůže být další násilí.
Mubarak vypnul internet
Armáda do ulic vyjela po dnu plném manifestací a nepokojů, které už čtvrtým dnem zmítají zemí na Nilu. Desetitisíce lidí protestovaly proti prezidentovi Mubarakovi a jeho synu Gamálovi, který se podle nich chystá v září vystřídat otce ve funkci.
Živnou půdou politických protestů je ale i nezaměstnanost, vysoké ceny potravin, korupce a stále se rozšiřující propastí mezi chudými a bohatými. Inspirací pro egyptskou revoltu je úspěch manifestací v Tunisku, kde pod tlakem ulice uprchl dlouholetý autoritářský prezident.
Nepokoje v Egyptě (28. ledna 2011)
Nepokoje v Egyptě (28. ledna 2011)
Protože se protestující organizují především na sociálních sítích, začal Mubarakův režim již v noci na pátek blokovat v celé zemi internet. Na vybraných místech také nefungují mobilní sítě. Proreformní politik Muhammad Baradej, jenž se do země vrátil ve čtvrtek, je podle některých zpráv v domácím vězení.
Bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny míru prohlásil, že je připraven dočasně převzít moc. Mnoho Egypťanů si ale myslí, že Baradej strávil příliš mnoho času v zahraničí a s obyčejnými lidmi ztratil kontakt.
Revoluční iniciativa vychází z Hnutí 6. dubna, které tvoří především mladí lidé, často s vysokoškolským vzděláním. Svoji frustraci z absence jakékoliv životní perspektivy si už nechtějí ventilovat jen na internetu a jsou připraveni dovést svůj boj proti Mubarakovu režimu k vítěznému konci. Stejně jako jejich kolegové v Tunisku.
Chronologie protestůHlavní události kolem nepokojů v Egyptě, jež jsou největšími projevy nespokojenosti v zemi od roku 1981, kdy nastoupil do úřadu prezident Husní Mubarak. 17. ledna - Poblíž budovy parlamentu v Káhiře se polil benzinem a zapálil zhruba padesátiletý muž na protest proti špatným životním podmínkám. Utrpěl jen lehčí zranění, protože ochranka parlamentu rychle plameny uhasila.
zdroj: ČTK |
