Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egyptoložka: Našli jsme detaily k výrobě mumií, luštit v hrobce je jako sen

  0:01aktualizováno  0:01
Postup na „výrobu“ mumií se díky českým egyptologům výrazně zpřesnil. Texty, které nalezli v jedné z hrobek v Abúsíru, obsahují průběh mumifikace, často s přesností na jednotlivé dny. „V amforách byly poznámky typu ‚uvnitř je myrha, tu dej na tělo mumifikovaného, aby tolik nesmrdělo‘,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz egyptoložka Renata Landgráfová.

Egyptoložka Renata Landgráfová během výzkumu v Abúsíru. | foto: Martin Frouz, FF UK.

Co teď aktuálně zkoumáte?
Nedávno jsme na stěně hrobky kněze Iufay v Abúsíru identifikovali královský očistný rituál, ve kterém je znázorněno, jak se král očišťoval před korunovací a před oslavami výročí korunovace. Měl imitovat mýtus prapůvodní očisty slunečního boha Rea, který se očistil v posvátném jezírku, než začal tvořit svět. Jeho jediná paralela, která existuje, zaznamenává asi třetinu toho textu, který máme my. Náš text navíc doprovázejí mýty, které jej vysvětlují.

Fotogalerie

A skutečně vám pomohly text pochopit?
Spíše naopak. Tyto mýty se čtou špatně, jsou to neskutečně staré texty, kněží je po celá staletí postupně přepisovali, aktualizovali, nově interpretovali a opatřovali vlastními poznámkami. Na papyru měli opsaný mýtus a k tomu si připisovali svoje poznámky. Takže v mýtu například sluneční bůh Re vylezl z jezírka a v poznámkách je popsáno, při jaké příležitosti a kde se jezírko nachází. Ti, kdo pak takto dochované texty přepisovali na stěnu, přepsali úplně všechno a nijak nenaznačili, kde začíná poznámka a kde končí mýtus.

Také se vám podařilo najít texty s receptem na výrobu mumie.
Ano, byť je toto pojmenování poněkud zjednodušující. V depozitu balzamovačů u hrobky generála Menechibnekona bylo uloženo přes dvě stě velkých amfor a celá řada dalších menších nádob. Přibližně na třiceti z nich byly krátké texty. Ty udávaly, co je v amforách. Například „uvnitř je myrha, tu dej na tělo mumifikovaného, aby tolik nesmrdělo“. Skutečně pracovní poznámky kněžích, kteří balzamovali.

Ale podstatné je, že tyto údaje doprovází také poznámka o tom, který den mumifikačního procesu se má daná substance či věc použít. Z jiných dokladů jsme věděli, jak dlouho proces přibližně trval a co se používalo, ale tyto texty nám přiblížily přesný průběh mumifikace, často s přesností na jednotlivé dny. 

To se dosud nevědělo?
Jen částečně. Ohledně mumifikace se dochovaly především náboženské texty. Například balzamovací rituál je o tom, co se děje ve světě bohů, zatímco se mumifikuje. Vždy se tam říká, co jakou část těla zrovna balíte a co v tom momentě dělá nějaký bůh. Nezjistíme z toho, jak „vyrobit” mumii. Dále byly nalezeny jakési účtenky za mumifikaci, kde je seznam všeho, co bylo použito spolu s cenami za jednotlivé položky. 

Nejpřesnější popis mumifikace sepsal Hérodotos, což byl přece jenom Řek a byl v Egyptě na návštěvě, takže proces sledoval jen zvnějšku. Píše, že mumifikační proces trval sedmdesát dnů, to se zdá být pravdivé. Trvalo to tak dlouho, protože vysoušení těla bylo zdlouhavé. A k těmto střípkům informací jsme najednou měli u mnoha substancí napsané, kolikátý den mumifikace se mají použít.

Všechny substance byly známé? Vědělo se, že se mají použít?
Některé ano, ale například jsme objevili zmínku o pytlíčcích z červeného plátna a nevěděli jsme, k čemu jsou. Nakonec jsme na základě nalezených krátkých textů a v minulých desetiletích prováděných experimentů, při nichž byla mumifikována zvířata, zjistili, že se jedná o pytlíčky z řídkého plátna, do kterých se nasypal natron, sůl k vysoušení, a obložilo se tím tělo. S tím se pracuje mnohem snáz, než kdyby se mělo tělo volně naložit do natronu.

Renata Landgráfová

Vystudovala egyptologii a lingvistiku-fonetiku na FF UK v Praze. Studovala také srovnávací lingvistiku na Harvardské univerzitě a egyptologii na Pensylvánské univerzitě ve Spojených státech. V letech 2002 – 2004 studovala v rámci doktorského programu egyptologického semináře univerzity v Basileji ve Švýcarsku.

V roce 2007 dokončila disertační práci na téma Aktuální členění v autobiografických nápisech Střední říše. Kromě aplikací moderních lingvistických metod v egyptologii se věnuje staroegyptské literatuře a démotistice. V současné době zpracovává pozdně hieratické a raně démotické texty nalezeným během výkopových prací Českého egyptologického ústavu FF UK v Abúsíru.

Egypt bývá často spojován s magií. Ovlivňovala jejich životy hodně?
Pro ně byla magie nedílnou součástí světa. Bez ní by nevznikl život a ani nenastal nový den. Egyptská magie se zakládala na pozorování přírody a snaha zopakovat určité věci tak, aby docílila výsledku, který měli odpozorovaný, byla tedy jakousi předchůdkyní moderní vědy. Egyptská magická praxe byla podobná tomu, co známe z Evropy i odjinud jako vytváření magických kruhů, plivání, či dokonce práce se soškami, značně připomínající populární voodoo.

Jaké to je pracovat desítky metrů pod zemí, v místech, kam tisíce let nikdo nevkročil?
Pro nás to je splněný sen, člověk sestoupí šachtou dolů a obklopují ho jenom starověké texty. V případě Iufay byla hrobka objevena a zkoumaná již v 80. letech minulého století a navíc byla v jednu dobu připravována pro otevření turistům. Nad pohřební komorou je postavený železobetonový dóm, takže vejdete a máte nad sebou čtyři nebo pět metrů volného prostoru, do šachty vede pohodlné schodiště.

Do hrobky Menechibnekona, která byla objevena později, navíc má původní strop, vlezete a máte kolem sebe opravdu jen to místo, které v hrobce bylo. Tedy metr mezi stěnou sarkofágu a hrobkou a maximálně metr mezi víkem sarkofágu a stropem pohřební komory.

Pokud se pak snažíte číst texty, které jsou natěsnané někde vzadu, jste skrčená v mezírce a ven vykřikujete názvy jednotlivých hieroglyfických značek. Některé mohou v egyptologické výslovnosti (nevíme přesně, jak stará egyptština zněla) znít stejně, takže jsme si je museli pojmenovat po svém. Třeba jedné z několika značek, které se čtou „cher“, zobrazující obličej s odstátýma ušima, říkáme „Obama“, protože je mu docela podobná.

Jste jedna z mála egyptologů, která ovládá démotštinu. Je to tak neobvyklé?
Na standardních egyptologiích se moc neučí, protože je velmi komplikovaná. Démotistika se pomalu stává samostatnou vědní disciplínou. Démotština se má k hieroglyfickému písmu asi jako náš těsnopis k našemu tiskacímu písmu. Je značně zkrácená a zjednodušená a její čtení proto nesmírně komplikované. Další věcí je, že každý psal trochu jinak a způsoby, jakými se jednotlivá slova psala, se mohou značně lišit. Takže egyptologům většinou stačí, že umí hieroglyfické a hieratické písmo, občas koptštinu.

Ale vám to nestačilo.
Čím divnější písmo, tím více mě přitahuje. Výhodou toho, že umím démotštinu, je, že i kdyby se už z Egypta nikdy nevykopal ani kousek, je po světových muzeích ohromné množství démotických textů, které nikdo nepřečetl a čekají, až bude mít někdo čas se na ně podívat.

Co všechno se dá zjistit z textů, které zkoumáte?
Hlavně čemu tehdy Egypťané věřili, v co doufali na onom světě. Dá se zjistit, jestli nějakým způsobem pracovali s texty. Dva a půl tisíce let staré texty se stále znovu přepisovaly na stěny hrobek, na papyrus. Pochopitelně se s textem za takovou dobu něco stalo, když ležel někde v archivu a byl různě opisovaný. Dochované texty jsou výsledkem toho, jak s nimi po stovky let pracovali kněží jako učenci Starého Egypta. Na tom mnohdy vidíte, jak Egypťané vnímali starý jazyk, jakým způsobem viděli egyptštinu, jak se měnil jejich pohled na náboženství, protože některé věci jsou změněné úplně cíleně tak, aby odpovídaly novým představám.

Egyptoložka Renata Landgráfová během výzkumu v Abúsíru.
Viněta k 7. epizodě očistného rituálu na severní stěně pohřební komory kněze...

Máte nějaký text, ke kterému byste se chtěla dostat?
Ne jeden text, ale archiv héliopolských kněží bych objevila ráda. Pravděpodobně byl inspirací mnoha textů v hrobce kněze Iufay. 

Kdo je v těchto hrobkách pohřben?
Vysocí úředníci přelomu 26. a 27. dynastie, tedy tzv. Sajsko-perského období egyptských dějin. Patřili k nejvýše postaveným hodnostářům země, protože postavit si takovou hrobku bylo neskutečně drahé.

A co „obyčejní“ Egypťané? Máte nějakou možnost zkoumat i jejich život?
Dlouho se o nich nic nevědělo. Posledních deset let se začíná intenzivně pracovat na sídlištní archeologii, na archeologii běžného člověka, hledají se střípky informací o tom, jak žili. Texty, které máme, jsou psané pohledem gramotné části společnosti a ta byla opravdu malá.

Jsou v abúsírských šachtových hrobkách i další zajímavé texty?
Poměrně velký rozruch vzbudila „hadí encyklopedie“, která se nachází na západním oblouku Iufaovy pohřební komory. Tento text nemá obdoby, ačkoli připomíná jeden již dříve známý text kněze, který sepsal příručku, jaké hady lze potkat v Egyptě.

Vysvětluje, jestli jsou nebezpeční a když uštknou člověka, jestli ten má šanci, že přežije nebo ne. Oproti tomu v Iufaově textu jsou popisováni mýtičtí hadi, potvory, které se délkou táhnou přes půlku Egypta. A to, jak se k nim má člověk chovat, co jim přinášet za oběti, popřípadě jejich potravinová tabu. Jeden had například nežere maso, druhý obilí...

Čeští egyptologové nalezli chrám Ramesse Velikého. Čekají další objevy

Jak dlouho trvá vyluštit texty v hrobkách?
Jsou texty, které nemají žádnou známou paralelu a jejich luštění je dost náročné. Texty například v Iufaově hrobce byly psané dost zkratkovitě, nepoužívaly se určité znaky. Egyptské písmo je logofonetické, což znamená, že má kromě značek, které jsou zvukové a kódují jednu, dvě nebo tři souhlásky, ještě obrazové značky, z čehož nejdůležitější jsou tzv. determinativy, které ukazují, kde slovo končí. Slova jsou v egyptštině většinou krátká, dvoj až trojkonsonantní, což znamená, že hodně slov si je podobných nebo i stejných, a právě determinativ na konci vám řekne, do jaké významové kategorie slovo patří. Pomáhá k tomu, aby se text dal přečíst.

Ale právě v těchto textech chybí a pokud k nim neexistuje nějaký jiný paralelní text, z kterého by se dalo vyjít, je neskutečně těžké je pochopit. Navíc jsou texty psané klasickou egyptštinou, což byl jazyk používaný v době Střední říše, tedy o 1 500 let dříve. A ačkoli jím kněží nadále psali, už dávno se tak nemluvilo. Psaní ovšem výrazně reflektovalo zvukové změny, ke kterým v egyptštině došlo, takže znaky jsou jiné. Luštění je občas šílené.

Jak často jezdíte do Egypta?
Většinou jedu na měsíc jednou za rok.

Egyptštinu už dávno nahradila koptština, kterou postupně vytlačila arabština. Ovládá ještě někdo tento jazyk?
Koptština dodnes existuje jako potomek staré egyptštiny, ale je to pouze liturgický jazyk a zdá se, podle toho co jsem viděla, že už tomu ani oni sami nerozumí. Přednáší v koptštině text, který mají foneticky napsaný arabským písmem a vedle toho mají v arabštině překlad, aby vůbec věděli, co říkají.

Můžeme ještě dnes najít v Egyptě potomky starých Egypťanů?
Je fakt, že když někdy jdete po Káhiře, najednou máte pocit, že před vámi kráčí někdo z Fajjúmských mumiových portrétů. Něco v sobě samozřejmě mají, ale je tam velký mix různých národů.

Překládáte staroegyptskou milostnou poezii. Dokážete se vcítit do textů tisíce let starých?
Prací na těchto textech jsem zjistila, že funguje nějaké společné lidství. Pokud si odmyslíte reálie jako „procházím se po Memfidě“, tak jsou nám texty blízké. Člověk popisuje milovanou bytost v metaforách, popisuje něco krásného a když někdo něco slíbil a už se neukáže nebo si najde někoho jiného. Běžné věci, které řešíme i v dnešní době.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Nizozemská média odhalila identitu útočníků z Prahy, je mezi nimi policista

Útočníci, kteří na zahrádce restaurace v Praze 1 zbili číšníka do bezvědomí.

Nizozemská média zveřejnila identitu mužů, kteří o víkendu v centru Prahy brutálně napadli číšníka. Muži měli...

Policisté na letišti zadrželi cizince, podezírají je z napadení číšníka

Policisté zadrželi skupinu cizinců, podezřelých z napadení číšníka. (23. dubna...

Policisté na pražském letišti Václava Havla zadrželi skupinu sedmi cizinců, kteří jsou podezřelí z toho, že v sobotu...



Smrt přijela výtahem. Vrah zaskočil policisty, jednoho zastřelil

Petr Chromek zavraždil 23. dubna 1998 v Táboritské ulici v Praze policistu a...

Na ten den před dvaceti lety Martina Linhartová nikdy nezapomene. 23. dubna 1998 zavraždil Petr Chromek v Táboritské...

České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Mladí Turci houfně opouštějí islám a stávají se deisty. Politici zuří

Ilustrační foto.

Mezi mladými Turky přibývá odpadlíků od islámu. Podle zprávy, která pobouřila tureckou veřejnost, se čím dál víc...

Další z rubriky

Stát výstavbu romského památníku nezaplatí, uhradí však demolici vepřína

U památníku obětí romského holocaustu v Letech u Písku se v sobotu sešli...

Památník romského holokaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude platit stát. Na besedě v Letech to ve...

Exšéf Hradní stráže nezneužíval cestovní náhrady úmyslně, uvedl soud

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky jmenoval Petra Prskavce...

Někdejší šéf Hradní stráže Petr Prskavec se nedopustil podvodu tím, že čerpal vyšší cestovní náhrady, než měl. Obvodní...

Zadržený Čech na Ukrajině, nový šéf armády a názorový rozkol v ČSSD

Policisté převážejí zadržené v kauze kolem pražského dopravního podniku. Mezi...

Sledujte Zprávy iDNES.tv, mimo jiné v nich uvidíte, že muž, který zavraždil novinářku v ponorce, dostal u soudu...

Najdete na iDNES.cz