Příběh ženy, o němž informoval britský list The Times, začal v 70. letech minulého století. Tehdy dvacetiletá negramotná Sísá Abú Dúá přišla náhle o manžela a neměla představu, jak se zvládne postarat nejen o sebe a své dítě, ale i svou matku. Místní společnost totiž tehdy nahlížela na pracující ženy s nevolí. Rozhodla se proto ostříhat si vlasy, obléknout mužský šat a vyrazit na staveniště.
Zde ji zaměstnali jako dělníka. Ve snaze se neprozradit tak denně tahala 25 cihel nahoru stejně, jako to dělali ostatní muži. Pracovala tak denně v desetihodinových šichtách až do doby, kdy jí vypověděly službu nohy a záda. V 80. letech proto změnila povolání a stala se čističem bot na ulici.
Jelikož vše fungovalo, za muže se převlékala dál. Dnes, po 43 letech, si většina její vesnice poblíž Luxoru myslí, že je skutečně muž. „Dokonce i má dcera si roky myslela, že jsem táta. Musela jsem jí vysvětlit, že jsem obojí,“ citoval ji britský list.
Sním o domě u Nilu, budu pracovat až do smrti
Šedesátnice se dokonce modlí v mešitě s muži, sedí s nimi v kavárně, kouří vodní dýmku a pije čaj. Jako žena by si to v tamní silně patriarchální společnosti dovolit nemohla. Její přátelé ji dokonce oslovují jako staršího muže. „Znám ji třicet let a teprve nyní jsem zjistil, že je žena. Sedí s muži, kouří a pije čaj. Je zázrak, že tato žena existuje,“ tvrdí její dlouholetý kamarád Muhammad Badáví.
Aby toho nebylo málo, její zeť nyní umírá na rakovinu. Sísá Abú Dúá se tak znovu stává chlebodárcem rodiny. Denně však vydělá jen kolem sta korun, což na vlastní domov nestačí. Společně s šesti vnoučaty tak bydlí v domě kamaráda. Na vládu, která namísto podpory chudých vynakládá obrovské finance na různé projekty včetně výstavby nového hlavního města (více zde), ale nenadává.
Egypťanka totiž věří, že prezident Abdal Fattáh Sísí je cestou ke stabilitě a bezpečí. „Sísí je nejlepší muž na světě. Jsem si jistá, že nás vyvede z těchto těžkých časů,“ říká. Tento měsíc ji egyptská vláda ocenila vyznamenáním „žena živitelka“. Jak se o ní úředníci dozvěděli, ale britský list neuvádí. I cenu si však přišla převzít ve svém mužském alter egu.
Plány na důchod navíc tato odhodlaná žena rozhodně nemá. „Vždy jsem snila o domě u Nilu. Budu pracovat, než toho dosáhnu, klidně do své smrti,“ tvrdí.
