Volební místnosti napříč zemí chrání desetitisíce policistů. Jediným zaregistrovaným Sísího sokem v prezidentských volbách je téměř neznámý Músa Mustafa Músa. Politik a příznivec současného prezidenta podal přihlášku do volebního klání na poslední chvíli. Na rozdíl od ostatních a pro Sísího o něco nebezpečnějších kandidátů mu byla schválena.
Pravděpodobnost, že vyhraje, je však nulová. Nejzásadnější otázkou je tak nyní volební účast i to, co Sísí plánuje v dalším volebním období. V prezidentských volbách v roce 2014 získal téměř 97 procent hlasů. K volbám však i přes prodlouženou dobu hlasování přišla sotva polovina oprávněných voličů. I proto teď Sísí vyzval občany, aby dorazili v co nejhojnějším počtu. Obává se totiž ještě menšího zájmu voličů než před čtyřmi lety.
Volební místnosti se šedesáti milionům Egypťanů otevřely na tři dny a víc než volby připomínají referendum o kvalitách Sísího vlády, píše agentura AP. Z rádia i televize zní neustálé výzvy, aby lidé šli volit a zapojili se tak do demokratických procesů ve své zemi.
„Budou i ti, kteří ho podporují, ale nebudou se obtěžovat přijít k volbám. Jak může Sísí vyhrát, když nikdo nepřijde? Se slabou většinou nemůže vyhrát,“ řekl pro britský deník The Guardian šperkař a Sísího podporovatel Nermin Nazim. Podle deníku bohatí Egypťané nabízeli svým chudším spoluobčanům peníze za to, že půjdou k volbám. Jeden káhirský obchodník zase slíbil extra porce jídla těm, kteří prokáží, že už odvolili.
Představitelé opozice vyzvali Egypťany k bojkotu voleb s tím, že nebudou demokratické. „Volby jsou ztracený případ. Volila jsem Sísího v roce 2014 a byla jsem přesvědčená, že bude loajální vůči lidem a neprivilegovaným, ale on zůstal na straně bohatých,“ míní jistá Samia z Asyutu. Koptský křesťan Markos pak míní, že egyptský režim bere podporu lidí za samozřejmou. „Místo voleb by měli vypsat spíš referendum, to by mělo větší smysl,“ podotkl.
Mluvčí Sísího kampaně ovšem trvá na tom, že vláda nikomu v kandidatuře nebránila. „Není to moje vina. Přísahám Bohu, že jsem si přál víc kandidátů, aby si lidé vybrali, koho chtějí. Ale (kandidáti) nebyli připravení, není to žádná hanba,“ řekl Sísí minulé úterý v egyptské televizi.
Při úvahách, o co mu půjde v dalším volebním období, se pozorovatelé obávají i toho, že si bude chtít ústavními změnami - po vzoru Číny nebo Ruska - prodloužit mandát. Myšlenka zatím zaznívá především od Sísího spojenců, sám prezident ji odmítá.
Skutečnou budoucnost Sísího má v ruce armáda
Podle amerického listu The New York Times (NYT) však přes jisté vítězství nemá Sísí svou pozici tak jistou a nejspíš to cítí. V poslední době proto udělal několik překvapivých kroků. V říjnu vyhodil šéfa armády, v lednu mocného ředitele tajných služeb. V projevech volil nečekaně neklidný a občas výhružný tón a brojil proti nepřátelům. Kdo to je, však neřekl. V nejužším kruhu jeho spolupracovníků se také nedávno objevili jeho dva synové.
V uplynulých měsících bylo v Egyptě zatčeno několik novinářů. Vláda také bez vysvětlení vypověděla britského reportéra a uvěznila dokonce i moderátora provládní televize kvůli údajnému přešlapu. „Je to velmi matoucí. Sísí má všechno v hrsti, tak proč ten strach?“ ptá se jeden z původních prezidentských kandidátů Anvar Sadat. Skutečný důvod podle diplomatů a expertů, které NYT oslovil, vězí ve skutečném rozložení moci v Egyptě.
V Egyptě chystají volbu prezidenta. Kandidáti ubývají, stěžují si na útlak |
Tu Sísí drží díky armádě a bezpečnostním službám, odkud zaznívá nespokojenost, přestože většinově jej stále podporují. Důkazem nespokojenosti má být i fakt, že se prezidentovi chtěli ve volbách postavit hned dva generálové - někdejší náčelník generálního štábu armády Sámí Anán a plukovník Ahmad Konsova.
Jeden z voleb nakonec sám odstoupil, druhý skončil ve vězení. O nejvyšší post se od listopadu ucházel i Ahmed Šafík, expremiér a bývalý velitel egyptského vojenského letectva. I ten nakonec svou kandidaturu stáhl. Ačkoliv ani jeden z nich by Sísího pravděpodobně neporazil, prudká reakce úřadů vyvolala spekulace, zda tito kandidáti náhodou nemají v armádě větší podporu, než je Sísí ochotný připustit.
Armáda, která smetla jeho předchůdce Muhammada Mursího, je pro současného prezidenta jedinou reálnou hrozbou, říká expert na dění v Egyptě Robert Springborg z londýnské univerzity King’s College. „Tyto volby to jen zvýraznily. Hážou na zeď stín boje, který probíhá pod povrchem,“ míní. Všichni kandidáti si navíc dovolili Sísího dosavadní práci veřejně kritizovat a ani to prezident nemohl trpět.
V Egyptě je hůř než za Mubaraka, lidé mizí beze stopy, říká politoložka |
Sísí tvrdí, že během čtyř let v úřadu prezidenta nastolil v Egyptě bezpečnost a stabilitu. Dosud se mu však nepodařilo porazit radikální islamisty na Sinaji, kteří během minulého roku spáchali několik teroristických útoků. Prezidentovi stoupenci však vyzdvihují, že současná bezpečnostní situace je lepší než nepokoje, které následovaly po arabském jaru, během něhož byl svržen dlouholetý vůdce Husní Mubarak.
Sísího podporuje také Západ, především Spojené státy. Nového spojence nalezl také v Izraeli, se kterým bojuje proti islamistům na Sinaji. A dobré vztahy má i se Saúdskou Arábií.
Čtyřletý mandát může Sísí obhájit, pokud získá podporu více než 50 procent registrovaných voličů. Případné druhé kolo je plánováno na 24. až 26. dubna.
