Zatímco v centru Káhiry dále táboří protivládní demonstranti, Mubarakův režim provedl novou mocenskou rošádu a vyměnil vedení Národní demokratické strany (NDS). Nejdříve se objevily zprávy, že na funkci předsedy strany rezignoval i Mubarak, televize al-Arabíja ale později tuto informaci dementovala.
Z vedení vlivného politického výboru odešel i prezidentův syn Gamál, kterého podle nespokojenců v káhirských ulicích chtěl Mubarak dosadit v září do prezidentské funkce.
Jeho místo v čele významného politického výboru strany obsadil Husám Badráví. Známý lékař podle pozorovatelů představuje liberální křídlo strany. Badráví byl zvolen i do funkce generálního tajemníka NDS, což je druhý nejvýznamnější post ve straně.
Protivládní demonstrace na náměstí Tahrír v centru Káhiry (5. února 2011)
Protivládní demonstrace na náměstí Tahrír v centru Káhiry (5. února 2011)
Zahraniční politici se na mezinárodní konferenci v Mnichově shodli, že je třeba Egyptu v jeho cestě k demokracii pomoci. Český premiér Petr Nečas připustil, že vývoj v Egyptě znamená bezpečnostní riziko i pro Evropu.
Spojené státy označily stranické změny za cestu správným směrem a podle mluvčího amerického prezidenta Tommyho Vietora očekávají další gesta.
Speciální zmocněnec amerického prezidenta Baracka Obamy pro Egypt Frank Wisner uvítal odchod prezidentova syna z politbyra NDS. Zároveň ale uvedl, že Mubarak by měl zůstat u moci, aby řídil změny pro potřebnou politickou transformaci.
"Potřebujeme dosáhnout národního konsensu ohledně předběžných podmínek pro další krok vpřed. Prezident musí zůstat v úřadu, aby řídil tyto změny," vysvětlil vyslanec Wisner na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Kam s Mubarakem?
Obamova administrativa ale podle listu The New York Times pracuje na plánech na omezení Mubarakovy moci. Cílem není přímo zbavit současného prezidenta mandátu, ale dostat ho z káhirského prezidentského paláce a tím ho odříznout od moci.
Mezi nápady je například přestěhování Mubaraka do jeho domu v přímořském letovisku Šarm aš-Šajchu nebo jeho do Německa kvůli pravidelnému každoročnímu lékařskému vyšetření. To by pro něj byl elegantní způsob, jak se stáhnout z centra dění a ukončit svou roli ústředního politického představitele země. Současně by tak částečně vyhověl statisícům demonstrantů.
Egyptský viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (3. února 2011)
Egyptský prezident Husní Mubarak (vlevo) a viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (29. ledna2011)
Pak by nově jmenovaná vláda v čele s Umarem Sulajmánem začala vyjednávat s opozicí o změnách ústavy a nastartovala by proces demokratických změn, uvedl na svém webu The New York Times. Zahrnovalo by to diskuse o otevření politického systému, omezení funkčního období hlavy státu a zakotvení některých základních demokratických principů.
Náměstí TahrírNa káhirském náměstí Tahrír i v sobotu dále zůstávali stovky odhodlaných demonstrantů. Představitelé armády se je pokusili přemluvit k ukončení protestu. "Všichni máte právo na vyjádření, ale prosím vás, zachraňte to, co z Egypta ještě zbývá. Podívejte se kolem sebe," promluvil k davu jeden z důstojníků. Protestující mu ale odpověděli, že nejdřív musí Mubarak odstoupit. Podle CNN chtěli vojáci dokonce tanky prorazit barikády, ale demonstranti utvořili před zátarasy lidský řetěz. |
"Nic z toho se nemůže stát, dokud bude Mubarak v centru dění," řekl deníku jeden z vysokých vládních činitelů. "Nicméně to neznamená, že by se měl vzdát funkce hned teď."
Je Sulajmán u moci už teď?
Vůdci opozice nicméně trvají na tom, že se Sulajmánem neusednou k jednomu stolu, dokud Mubarak doopravdy nerezignuje. Kromě toho není jasné, jak by Sulajmána veřejnost přijala. Je totiž vnímán jako dlouholetý Mubarakův spojenec, kromě jiného s prezidentem sdílí názor na vztahy s Izraelem.
Několik egyptských intelektuálů podle New York Times upozornilo, že Sulajmán už moc v rukou třímá. "Realita je taková, že viceprezident je ten, kdo všechno řídí a teď je zapotřebí tento přesun moci legalizovat," řekl Wahid Abdel Neguid, ředitel Centra po politická a strategická studia Al Ahram. "V současné situaci nemůže prezident skutečně nic dělat," dodal.
Podle amerického prezidenta Baracka Obamy už Mubarak jeden velký krok udělal, a to když oznámil, že v zářijových volbách nebude znovu kandidovat. V rozhovoru pro televizní stanici ABC ve čtvrtek navíc prohlásil, že by vlastně rád odstoupil, ale nemůže to udělat, protože by pak podle něj Egypt zachvátil chaos.
Spojené státy začaly o Mubarakově rezignaci jednat s egyptským vedením v pátek. Po jeho odchodu by měla vzniknout přechodná vláda podporovaná armádou, která by měla zemi dovést k volbám. Podle Baracka Obamy je nyní v Egyptě čas zahájit "pokojné, spořádané a smysluplné přechodné období s důvěryhodnými a otevřenými rozhovory".
