„Ničím obrázek prezidenta coby vševědoucího poloboha. Já jsem člověk – a prezident je také člověk!“ směje se žena s baseballovou čepicí na hlavě a cigaretou v ruce v zakouřeném baru. Je to Mona Princeová, nová kandidátka na post egyptského prezidenta a vyzyvatelka současného vládce Abdala Fattáha Sísího. Během rozhovoru s redaktorkou britského Guardianu drobná Egypťanka s kudrnatými vlasy vypije dvě piva.
Svobodomyslná profesorka anglické literatury vzbudila pozornost především letos v dubnu, kdy na svém facebookovém profilu zveřejnila video, ve kterém na střeše svého domu tancuje do rytmu písně egyptské zpěvačky Ruby. Prostovlasá a v modrém tradičním egyptském oděvu zvaném dželabíja.
Taneční video se v dubnu rychle rozšířilo i mimo její virtuální přátele. Diváky rozdělilo na ty, kteří vyzdvihli ženinu svobodu, a na ty, které pobouřil její nedostatek morálky. Bohužel pro profesorku mezi ty druhé patřilo i vedení Suezské univerzity, na které do té doby přednášela. Děkanka univerzity pro BBC uvedla, že Prince nerespektuje tradice a hodnoty univerzity a že je to další z jejích přestupků.
Sama profesorka se kritice bránila s tím, že její chování je otázkou osobní svobody, že nikomu neubližuje a že jde o „tu nejošklivější štvavou kampaň jen kvůli tomu, že je žena“. Podle serveru Ahram Online také oznámila, že je připravená zažalovat kohokoli, kdo její fotky v bikinách a ono provokativní video – zveřejněné dávno předtím na jejím soukromém profilu – sdílel veřejně, aby ji zostudil.
„Nikdy se nepřestanu smát, tancovat, zpívat a psát,“ napsala tehdy na Facebook, kde se popisuje jako „divoká žena“. Egypťany pak vyzvala, aby se zabývali důležitějšími tématy, jako je zdraví nebo vzdělání, a ne „obyčejným občanem tancujícím ve svém domě“.
Video, které spustilo vlnu pobouřených i obdivných reakcí vůči Princeové:
Provokovala už dávno před kritizovaným klipem. Kvůli tomu, že studentům přednášela o Miltonově Ztraceném ráji, ji například její alma mater podle blízkovýchodního serveru al-Monitor osočila, že „uctívá Satana“. Čelila také obvinění z urážky islámu, což podle ní vypovídá jen o tom, že se jí univerzita chtěla zbavit, protože je jiná než ostatní vyučující a vede studenty ke kritickému myšlení, cituje ji server Egypt Today.
Sedmačtyřicetiletá žena míní, že by ji lidé měli hodnotit na základě jejích akademických výsledků a publikací. V roce 1998 získala státní literární cenu za novelu Tři kufry pro odchod, uvádí server Arabic Literature. Vlastním nákladem vydala také knihu Revoluce je mé jméno, která popisuje osmnáct dní egyptského Arabského jara tak, jak je Princeová v ulicích Káhiry zažila.
Z akademičky a spisovatelky, která se dřív o politiku nezajímala, se v těch dnech stala aktivistka, která poprvé začala pomýšlet na nejvyšší funkci. „Pomyslela jsem si, že je čas něco udělat. Chtěla jsem prolomit tabu a stereotypy, zapojit se,“ vzpomíná. Tehdy ještě nenasbírala nutných třicet tisíc podpisů, aby se mohla prezidentských voleb zúčastnit, k předchozímu životu politikou nezaujaté literátky už se však nevrátila.
A když se moci v Egyptě v roce 2013 ujala armáda, uvítala to. Dnes už je její postoj vůči vládnoucí garnituře rezervovanější, islamistickou vládu ovšem stále odmítá. Nechce, aby se z její země stala „další Sýrie, Irák, Libye nebo Palestina“.
Než se celá kauza s tancem vyšetří, univerzita svou profesorku dočasně suspendovala, píše server al-Arabíja. A pokud proti ní vznese další obvinění, mohla by jí zabránit i v jejím snu stát se prezidentkou. „Je břišní tanec zločin? Je nošení bikin trestné? Je snad zakázáno nosit bikiny a natáčet se při tanci? Jsou debaty v posluchárnách zločin? Zbláznili jste se, lidi?“ zareagovala na srpnové rozhodnutí univerzity na svém profilu a opět po svém.
Make Egypt great again
Novou kandidaturu na egyptskou prezidentku ohlásila už v květnu na Facebooku a i tehdy to bylo na střeše jejího domu a s pivem v ruce. Už samotný způsob, jakým to udělala, egyptským moralistům vadil.
„Žádný prezidentský kandidát by si nedovolil zveřejnit fotku se sklenkou vína nebo čehokoli jiného v ruce, i přestože normálně pijí. Nejde mi o propagaci pití alkoholu ve společnosti. Jsem jen upřímná! Nedávám na web fotky, na kterých se modlím jen proto, aby lidé věděli, že jsem věřící. To mě přece nekvalifikuje k tomu, abych byla prezidentkou. Jsem tu od toho, abych odvedla nějakou práci, ne abych mluvila za Boha,“ říká prostořeká spisovatelka.
Ke kandidatuře spustila oficiální stránku Dr. Mona Princeová, egyptská prezidentka 2018. Tam popisuje například způsob, jak by se mělo bojovat s terorismem. „Díky vzdělání, umění a svobodě se tvé zlaté slunce vrátí, Egypte, a Egypťané zase jednou budou produktivní a přispějí civilizaci.“
Své příznivce vyzývá, aby si každý den vyhradili jednu hodinu na čtení všelijakých témat a aby k četbě vedli i své děti. Pro al-Monitor také uvedla, že se chce utkat se všemi formami extremismu a terorismu, které ohrožují arabské společnosti. Jedním z nástrojů pro boj s terorismem je podle ní vzdělání, mnoho dalších řešení problémů Egypta však voličům nenabízí.
„Nemohu slíbit, že vyřeším všechny problémy, kterým Egypt a Egypťané čelí, za jeden dva roky nebo deset let. Opravdové změny chtějí čas, ale slibuji, že budu tvrdě pracovat spolu s mladými šikovnými lidmi tak, abych položila zdravé základy moderního egyptského státu. A budu pracovat také na tom, abych v příštích čtyřech letech vrátila Egyptu jeho identitu,“ říká voličům Princeová s tím, že pokud by se opravdu stala prezidentkou, zcela jistě to bude jen na jedno volební období.
Chce totiž zajistit, aby se lidé u moci střídali. A navíc si chce ještě užít života. „Budu bezstarostná prezidentka a budu národ rozmazlovat,“ slibuje. A v dalším postu téměř připomíná Martina Luthera Kinga.
„Mám sen, že se Egypt stane moderním sekulárním státem pro všechny Egypťany a už nebude dále státem třetího světa. Mám sen, že už nebudeme jako Spojené státy nebo Saúdská Arábie. Egypt by měl být egyptský, měli bychom obnovit svou egyptskou civilizaci a kulturu,“ podotýká.
Nepočítají s vítězstvím, ale chtějí nabídnout alternativu k Sísímu
Svými ambicemi ovšem mnohé pobouřila. Mluvčí Egyptské fotbalové asociace (EFA) Azmi Moujahed to například označil za urážku a dodal, že by se Princeová měla léčit. Egyptská mediální hvězda Mohammed al-Ghaiti zase prohlásila, že jde profesorce jen o slávu a že se na prezidentku nehodí, „protože je to tanečnice“.
„Každý člověk má právo kandidovat na prezidenta, pokud splňuje požadované podmínky. Kritika kohokoliv mě nezajímá,“ odmítá to rebelka Princeová, která na Facebooku pravidelně zveřejňuje své vzkazy Egypťanům. Jedním z nich je, že by lidé – jak jinak – měli každý svůj den začít hudbou a tancem.
O post příštího egyptského prezidenta se však neuchází jen rozevlátá milovnice literatury. Sísího chce v příštím roce vyzvat i Anvar Sadat, synovec a jmenovec bývalého vládce Egypta. Do voleb jde s tím, že každý je nahraditelný. I Sísí.
„Primárně chceme vyslat zprávu, že žádný prezident není v úřadu nadosmrti. Jsou tu další kandidáti a soutěž (o prezidentské křeslo),“ říká bývalý člen parlamentu Sadat, zatímco Sísí podle serveru al-Ahram ještě oficiálně neřekl, zda půjde znovu do voleb, jakkoliv se to očekává. Kandidaturu údajně zvažuje také někdejší premiér a vrchní velitel egyptského letectva Ahmed Shafiq.
„Závod proti Sísímu není nutně o výhře, ale spíš o otevření debaty,“ upozorňuje Sadat. Současný prezident se totiž úřadu před třemi lety ujal po drtivé výhře a od té doby si vybudoval neotřesitelnou pozici. A i přes ekonomické problémy, útlak politických oponentů, neustálý boj s teroristy a kvůli tomu i úbytek turistů se Sísí pro mnohé Egypťany stal symbolem stability. Porazit ho tedy bude extrémně těžké. Optimistka Princeová to však nevzdává. „Nic není ztraceno!“ volá.
