Vláda včera schválila navýšení rozpočtu českého předsednictví EU o 200 milionů. Současná částka je ale pořád v podstatě třetinová oproti roku 2009. Budou peníze stačit?
Musím říct, že jsem ráda, že došlo k revizi a že jsme se velmi racionálně podívali na to, co je zapotřebí, a to nejenom u nás v Bruselu. Podstatné je i to, co bude třeba tady v Praze, protože nároky na českou státní správu budou enormní.
Jestli budou stačit, pevně doufám, že ano, ale žijeme v komplikované době. Nevíme, co nás čeká. Určitě se budeme muset těsně před předsednictvím podívat na to, jaká témata jsou aktuální, co budeme muset řešit a jestli ještě budeme potřebovat něco dalšího nebo jestli možná budeme potřebovat i méně, protože se některé věci neuskuteční nebo se uskuteční jinak, než jsme původně plánovali. Poté, co předsednictví skončí, budeme vědět, jestli to bylo dost nebo nebylo.
České předsednictví EU dostane posily. Vláda mu chce přidat 200 milionů |
Upřímně si myslím, že zájmem jakékoliv vlády i politické reprezentace je, abychom předsedali kvalitně, profesionálně a dobře a že z toho důvodu zdroje, které k tomu potřebujeme, se nám bude politická reprezentace snažit dát k dispozici. Ale vždy to je konfrontace toho, co je reálné a možné s nějakými našimi přáními a sny.
Když se něco nepodaří, ovlivní to prestiž a postavení dané země v EU?
Určitě. Kdyby se nám předsednictví zoufale nepovedlo, bylo by to smutné. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tam je kontinuita. Jedno předsednictví navazuje na druhé. Země, která předsedá dnes, tomu dává vlastní otisk. Musí si rozmyslet, jaké je to téma, které by si opravdu přála, aby zůstalo v paměti a v jakémsi dalším politickém jednání.
Je to jedinečná šance téma, které je pro nás hrozně důležité a zatím v Evropské unii nerezonuje, posunout nějakým způsobem dopředu. Nebo naopak oživit témata, která jsme kdysi řešili, ale myslíme si, že výsledné řešení je dnes již zastaralé a byli bychom rádi, kdyby se nějak posunulo. Ale vždy to je navazování jednoho předsednictví na druhé.
Další věc, která je důležitá: předsedající země má jedinečnou šanci se představit, ukázat se. Říct „my jsme platným členem Evropské unie, my máme takové a takové názory“. Samozřejmě nemůžeme v době předsedání prosazovat naše názory, musíme být ten „honest broker“. Ti, kdo hledají konsenzus. Ale je zapotřebí se na předsednictví dobře připravit, najít si partnery a spojence, kteří potom dál budou prosazovat naše témata směrem, na kterém nám záleží. V době, kdy my musíme být neutrální. A potom na to zase navázat.
Naše priority při předsednictví stanoví ale až příští vláda, která vznikne po říjnových volbách. Nebudou se tedy tyto věci řešit příliš pozdě?
Myslím, že jsme teď odvedli velký kus práce, a to jak Úřad vlády, tak jednotlivé resorty, tak i stálé zastoupení. Hodně jsme konzultovali, dívali jsme se, jaká témata jsou živá, zajímavá, která na nás určitě vyjdou, která nás postihnou. Občas to jsou témata, ze kterých nemáme radost. Ale prostě tam budou a budeme je muset řešit.
Záleží to také na tom, v jaké fázi země předsedá, v jakém cyklu Evropská unie zrovna je. Jestli je to těsně po nástupu komise, jestli to je uprostřed, což je náš případ. To znamená, že na stole bude velké množství nejrůznějších legislativních návrhů, které my budeme muset vyjednávat v trialozích s Evropským parlamentem a které se budeme snažit uzavřít, aby Evropská unie mohla dál fungovat.
Na druhou stranu nejsme ani první ani poslední země, která má volby těsně před předsednictvím. V některých zemích jsou dokonce volby i během předsednictví. To je příklad Francie, kde se čekají prezidentské volby. Takže je jistě výhodou, když máme silnou vládu, předsednictví je dlouhodobě připravené, ale na druhou stranu se stejně může stát cokoliv. Podívejte se na koronavirovou krizi, jak krásně si Chorvati představovali své předsednictví, co všechno plánovali, a v zásadě to byl po celou dobu krizový management.
Šance, která se nesmí promarnit, říkají politici k českému předsednictví |
Musíme být realisté a já říkám, že musíme být dobře technicky připravení, aby vše fungovalo, ale že na druhou stranu musíme být kreativní a flexibilní, protože musíme rychle reagovat na to, co přijde. Jistě by bylo výhodou mít vládu dlouho dopředu a všechno dobře připravovat, na druhou stranu si nemyslím, že to je nějaký veliký problém, když vláda během příprav teprve vzniká.
Zmiňovala jste kontinuitu, tušíme tedy již, co za témata bychom rámcově mohli zdědit?
Připravujeme v současné době program předsednického tria. Domlouváme se s Francouzi, kteří jsou před námi, a se Švédy, kteří přicházejí po nás, na hlavních prioritách, které máme společné. A tam vidíme, co zhruba by v těch osmnácti měsících mohlo přijít za témata. Neznáme je samozřejmě všechna, ale převážnou většinu už tušíme.
Tento program tria bude zveřejněný v prosinci, těsně před začátkem francouzského předsednictví. A my, v průběhu francouzského předsednictví, když už budeme de facto vykonávat některé role, se budeme podrobně dívat do jednotlivých agend, zjistíme, co na nás vyjde.
Co nám, jak já občas říkám, Francouzi nechají, protože nám to nechat chtějí, protože to nechtějí řešit. A naopak o co my bychom třeba stáli a oni nám to nenechají, protože to uzavřou daleko rychleji. Ale takto to je vždy se všemi předsednictvími.
Jde teprve o naše druhé předsednictví. Bude rozdílné oproti tomu v roce 2008?
Rozdíly určitě budou. Minule jsme předsedali před Lisabonskou smlouvou, teď už se předsedá podle Lisabonské smlouvy. Hodně se změnila Evropská unie, a to svou strukturou, vznikla ESVA (Evropské služby pro vnější činnost, pozn. red.), která do té doby vůbec neexistovala.
Role předsednické země je dnes jiná. Existuje předseda Evropské rady Charles Michel, který má daleko větší pravomoc, než tomu bylo minule, kdy předsedal premiér členské země. V tom je zásadní rozdíl, předsedání je z tohoto titulu jiné.
Svět jako takový se od té doby hodně změnil, čili jsme v úplně jiné realitě. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že jsme už dlouhou dobu členem EU, tak to jako republika reflektujeme a víme, jaká je situace a nevidím žádný problém v tom, abychom předsedali dobře.
Při našem posledním předsednictví padla vláda. Je tohle příležitost zlepšit si reputaci?
Že padla vláda, jsme minule cítili velmi intenzivně. Ona ale potom nastoupila nová, která dopředsedala a to velmi dobře. Ale image pádu vlády úspěchy zastínil. Když se podíváte na statistiky, my jsme byli jedním z nejproduktivnějších předsednictví vůbec do té doby i celkově do dneška. Uzavřela se spousta legislativních návrhů, posunuli jsme mnohá témata.
Například jsme v té době začali daleko více sledovat východní partnerství, ustanovil se tento vztah k východní Evropě. I české předsednictví jako takové je v Bruselu a ve světě vnímané jako velmi úspěšné. Pád vlády poznamenal zejména nás, ale nikoliv velký image v Evropě nebo ve světě. Takže to je taky trochu o tom, jak budeme umět úspěchy našeho předsednictví prodat.
Kritika i velké očekávání. Česko má necelý rok do předsednictví v Radě EU |
Když jsme u toho, že Česko své zásluhy nedostatečně prodalo, Češi o tom, že budeme předsedat, téměř neví. Letos v dubnu o tom vědělo pouhých devatenáct procent lidí. Není to škoda?
Určitě je, být předsednickou zemí je prestižní záležitost. Jsme součástí Evropské unie, Evropská unie jsme my. Tudíž je dobré vědět, že my ji v té chvíli řídíme. Někdo z kolegů tuhle říkal, že to bude vlastně poprvé od Karla IV., kdy Evropu bude řídit Česká republika. Mezitím to tam vůbec nebylo.
Myslím, že to je velmi hezký příklad, jak si neuvědomujeme roli, kterou na sebe předsednická země přebírá. Určitě by stálo za to, aby se Úřad vlády zabýval tím, jakým způsobem budeme úspěchy a předsednictví našim občanům představovat.
Předsednictví může být stále ovlivněno pandemií covidu-19. Připravujeme se na takový scénář?
Určitě ano. Víme, že krize nastávají a musíme je umět řešit, proto jsem říkala, že musíme být flexibilní a musíme být zvyklí reagovat. Bude hrozně záležet na tom, jaká bude situace. Všichni doufáme, že budeme předsedat v postcovidové době, že plán národní obnovy bude ve všech zemích dobře fungovat a my budeme sledovat, jakým způsobem se uplatňuje. Je to jedinečná šance pro transformaci na zelenou a digitální ekonomiku, ale v jistém slova smyslu i změnu role Evropské unie.
Ale musíme být realisté - pokud nastane situace, že se budou muset naše ambice nějakým způsobem omezit, tak se omezit prostě budou muset. Budeme reagovat na to, jaká situace nastane.
Podívejte se na plynulé portugalské předsednictví, kdy si Portugalci mysleli, že vše již bude v naprostém pořádku a v zásadě také upravovali cyklus předsedání na základě toho, jaká byla zrovna epidemiologická situace a byly momenty, kdy se svolávaly fyzické rady, ale byly momenty, kdy se svolávaly jen videokonference, protože někteří ministři nemohli přijet do Bruselu. Takže ano, musíme být připraveni na všechny eventuality.
