"Mezi spojenci se dnes mnoho diskutuje, že pražský summit přinese robustní rozšíření. Slovensko podporuje robustní rozšíření," řekl Dzurinda. "Jsem přesvědčen, že naše národy mohou přispět k posílení NATO a transatlantické bezpečnosti," konstatoval.
Slovenský premiér zdůraznil význam posilování demokracie, dodržování zákonů, rozvíjení tržní ekonomiky a udržování sociálního smíru v balkánských zemích, kde spatřuje "strategickou pozici" při boji riziky v podobě terorismu, pašování drog nebo obchodu s lidmi. Právě přijetí opatření, která by pomohla k eliminaci těchto rizik, by byl největší příspěvek nových členů, prohlásil.
Dzurinda se podobně jako ostatní premiéři vrátil k zářijovým teroristickým útokům na Spojené státy a bojům v Afghánistánu. "Tak jako svobodné národy v předchozím století bojovaly proti fašismu a komunistické utopii, my nyní čelíme výzvám teroristů a nihilismu. Terorismus není nová hrozba, ale v nové fázi se stal globální hrozbou," řekl.
Události během minulých 13 let od pádu berlínské zdi podle Dzurindy potvrdily, že NATO představuje "nejefektivnější systém kolektivní obrany na světě".
"NATO prokázalo, že reprezentuje spolek pro uchování hodnot," řekl s tím, že vzájemná důvěra a spolupráce mezi spojenci zůstává pevná a vzájemná. "To jsou důvody, proč je NATO tolik přitažlivé. Toto jsou důvody, proč klepeme na dveře a doufáme, že dostaneme pozvánku do rodiny NATO na listopadové summitu v Praze," dodal.
Dzurinda připomněl zapojení slovenské armády do mezinárodních misí, plán na reformu ozbrojených sil včetně chystaného zvýšení státních prostředků na obranu z dosavadních 1,89 procenta na dvě procenta hrubého domácího produktu. Stoupající podporu NATO mezi Slováky přisoudil úspěchu vládní komunikační strategie.
Slovenský premiér se v projevu nijak nedotkl vnitropolitických diskusí o možném vlivu podzimních parlamentních voleb na přijetí Slovenska do aliance a nezmínil ani alianční signály o nepřijatelnosti opozičního Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), jehož přešlapy proti demokracii byly hlavním důvodem nepřijetí Slovenska do NATO spolu s Českem, Maďarskem a Polskem.
Slovenský premiér zdůraznil význam posilování demokracie, dodržování zákonů, rozvíjení tržní ekonomiky a udržování sociálního smíru v balkánských zemích, kde spatřuje "strategickou pozici" při boji riziky v podobě terorismu, pašování drog nebo obchodu s lidmi. Právě přijetí opatření, která by pomohla k eliminaci těchto rizik, by byl největší příspěvek nových členů, prohlásil.
Dzurinda se podobně jako ostatní premiéři vrátil k zářijovým teroristickým útokům na Spojené státy a bojům v Afghánistánu. "Tak jako svobodné národy v předchozím století bojovaly proti fašismu a komunistické utopii, my nyní čelíme výzvám teroristů a nihilismu. Terorismus není nová hrozba, ale v nové fázi se stal globální hrozbou," řekl.
Události během minulých 13 let od pádu berlínské zdi podle Dzurindy potvrdily, že NATO představuje "nejefektivnější systém kolektivní obrany na světě".
"NATO prokázalo, že reprezentuje spolek pro uchování hodnot," řekl s tím, že vzájemná důvěra a spolupráce mezi spojenci zůstává pevná a vzájemná. "To jsou důvody, proč je NATO tolik přitažlivé. Toto jsou důvody, proč klepeme na dveře a doufáme, že dostaneme pozvánku do rodiny NATO na listopadové summitu v Praze," dodal.
Dzurinda připomněl zapojení slovenské armády do mezinárodních misí, plán na reformu ozbrojených sil včetně chystaného zvýšení státních prostředků na obranu z dosavadních 1,89 procenta na dvě procenta hrubého domácího produktu. Stoupající podporu NATO mezi Slováky přisoudil úspěchu vládní komunikační strategie.
Slovenský premiér se v projevu nijak nedotkl vnitropolitických diskusí o možném vlivu podzimních parlamentních voleb na přijetí Slovenska do aliance a nezmínil ani alianční signály o nepřijatelnosti opozičního Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), jehož přešlapy proti demokracii byly hlavním důvodem nepřijetí Slovenska do NATO spolu s Českem, Maďarskem a Polskem.
