Kdykoli se v polovině minulého století v americkém Memphisu něco dělo, Ernest Withers o tom věděl. To o něm bylo známé.
Jako mladík sloužil u policie, i když zákon a pořádek v největším městě státu Tennessee u břehů Mississippi hlídal jen krátce. K speciálnímu prvnímu černošskému sboru, který zprvu čítal devět mužů, nastoupil v roce 1948 a už o tři roky později odešel kvůli údajnému braní úplatků od pašeráků lihovin.
Withers se ale neztratil. Vzal fotoaparát a založil si živnost na svém tehdejším koníčku. Dařilo se mu, kromě focení tradičních svateb a oslav, které ho živily, zaměřoval svou pozornost hlavně na zakouřené bary plné bluesových muzikantů. Vytvořil kupříkladu známý portrét slavného B. B. Kinga.
Fotil také sport, především černošskou basketbalovou ligu. Nejvíc ho ale proslavily snímky z éry boje za občanské svobody Afroameričanů. Po setkání s charismatickým vůdcem afroamerického hnutí Martinem Lutherem Kingem se stal jedním z jeho nejbližších spolupracovníků a fotil většinu jeho akcí a přednášek.
Vyfotil Kinga ve chvíli smrti, tehdy prý už donášel FBI
Boj proti rasové segregaci dokumentoval již od aféry na arkansaské střední škole v Little Rock v roce 1954. Vedení ústavu tehdy nepovolilo devíti černošským studentům přístup do budovy, což vzbudilo negativní ohlas veřejnosti a spustilo stavidla kritiky a odporu.
MARTIN LUTHER KING (1929-1968) Americký kazatel, který se stal významným vůdcem afroamerického hnutí za lidská práva. |
Do té doby a téměř i půl století poté nikoho nenapadlo, že všímavý Withers, se smyslem pro detail, nedokumentuje prostředí černošské komunity jen pro potřeby Kinga a hnutí. Podle kontroverzního článku amerického listu The Commercial Appeal prý celé roky intenzivně sbíral informace pro FBI.
Federálové jména svých zdrojů obvykle chrání, i Withers byl u všech svých zpráv, jichž bylo údajně několik tisíc, uveden pod zkratkou ME 338-R. Jenže u jednoho ze spisů, jejichž část po čase FBI zveřejnila, omylem zůstalo jméno jednoho z nejvýznamnějších dokumentátorů boje za práva černochů.
Podle záznamů se Withers stýkal s agenty FBI už před Kingovou smrtí a ve své činnosti pokračoval i po ní. Fotografoval politické činovníky i běžný život v Memphisu, monitoroval schůzky i organizace různých hnutí. Podle listu se právě díky němu policii a agentům dařilo držet pod kontrolou militantní černošské mladíky ze skupiny Invaders.
Podle historiků, které citoval britský list The Daily Telegraph, je odhalení Witherse coby donašeče pro FBI "šokujícím zklamáním a jen ilustruje, jak daleko byl někdejší šéf federálního úřadu pro vyšetřování J. Edgar Hoover připraven jít, aby se infiltroval".
Sám fotograf se k aféře těžko vyjádří. Před třemi lety v poklidu zemřel, dožil se 85 let. Na světě po něm zůstaly cenné snímky i děti, v manželství jich zplodil osm, hrdé na své příjmení. "Můj otec se nemůže bránit. A toto je velmi silné, opravdu velmi silné nařčení," litovala pošpinění jeho jména dcera Rosalind.
