Ceny na ulicích i v masážních salonech klesly v době finanční krize o deset až patnáct procent. Prostituce sice není v Rusku povolena, ale v praxi bývá tolerována.
Podle odhadů nevládních organizací jen v Petrohradu, druhém největším ruském městě, poskytuje sexuální služby mezi 20 až 65 tisíci žen a dívek. Taxa pouličních prostitutek začíná na 500 rublech (340 Kč), ale pracovnice eskortních agentur si účtují kolem tří tisícovek za hodinu (přes 2000 Kč).
Taková "elitní" prostitutka si dokáže vydělat za měsíc nejméně 270 tisíc rublů (přes 180 tisíc Kč). Ale na ruku dostane v nejlepším případě 60 až 100 tisíc rublů (40 až 70 tisíc Kč). Příjmy z odvětví putují hlavně do kapes kuplířů, hotelových vrátných a recepčních, řidičů či zkorumpovaných policistů. Ale i tak si prostitutka vydělá násobek průměrného příjmu (celostátně kolem 15 tisíc rublů, v Moskvě přibližně 35 tisíc rublů).
prostituce v RuskuV dobách carských a sovětských se úřady snažily "povětrné ženštiny" izolovat od spořádané společnosti v nevěstincích pod úředním dohledem, převychovat v ústavech pro padlé dívky či v pracovních táborech Gulag. V předvečer 2. světové války však sovětská moc oficiálně vyhlásila, že v zemi Sovětů se podařilo prostituci zdárně vykořenit. A když neexistuje, není za ni ani trest. Úřední postihy byly obnoveny až za perestrojky. Nyní dopadeným prostitutkám nejčastěji hrozí jen pokuta v řádu několika stovek rublů. |
"Nelituji, práce se mi líbí. Nevykašlala jsem se na ni, ani když mi nabídli místo tajemnice právníka zahraniční společnosti," tvrdí však Oksana, původní profesí servírka. Mezitím dokonce vystudovala práva, aby mohla vést zřejmě marný boj za legalizaci odvětví a práva kolegyň, a sní o vlastním nevěstinci.
Na daních od prostitutek by Rusko vybralo stejně jako od naftařů
Stoupenci legalizace a zdanění prostituce argumentují tím, že Petrohrad by na daních od sexuálních pracovnic vybral skoro tolik jako od naftařů. A Moskva, kde je prý prostitutek třikrát více, by si ročně mohla přijít na 60 miliard rublů (více než 40 miliard Kč). To je mnohem více, než kolik radnice utrží za pronájem svých budov. Ale idea naráží na neprostupnou hráz veřejného mínění a politiky.
Státní duma, dolní komora parlamentu, si před časem vylámala zuby i na zákazu pornografie, protože zákonodárci se neshodli na samé definici.
Před pár lety navrhoval povolit prostituci i starosta arktického města Vorkuty. "Legalizace prostituce by dala mužům příležitost, aby vybili své emoce v rámci zákona. Nemuseli by je potom proměňovat v xenofobii a extremismus," tvrdil Igor Špektor z radnice města.
Tento krok by podle něho prospěl oběma stranám: všechny ženy provozující prostituci by měly plnou ochranu státu a také plnou penzi.
