Soudce Michal Ryška si na úvod postěžoval, že dosud neobdržel vyjádření všech médií ohledně toho, kolik peněz rodinám zaplatila za medializaci jejich případu.
"Jediný, kdo se vyjádřil, byl vydavatel deníku Blesk. Lhůta pro doručení vyjádření FTV Prima a CET 21 končí zítra, tedy 7. října 2008. Je proto možné, že první peníze, které budou na základě tohoto soudu vyplaceny, budou pořádkové pokuty pro tyto televize," uvedl Ryška na úvod.
. Výpověď psychologů obou rodinsignálem k návratu byl pláč dětí |
Prvním svědkem dnes byl Milan Smejkal, který je švagrem (manželem sestry) Libora Broži a právě on ho donutil, aby si nechal udělat testy DNA. Ty záměnu odhalily.
"Testy DNA jsem objednal a zaplatil já, Libor na to neměl. Nechal jsem si to poslat i k nám na adresu, protože Libor nechtěl, aby to k němu chodilo," uvedl Smejkal.
"Když to Libor otevíral, byl jsem u toho. Začal se smát. Tvrdil, že to není možné, že to je blbost a že to teď nechce řešit. Tchyně tomu věřila, tchán asi taky, nic ale neříkal. Je to hrozně hodný člověk, brečel. A vím, že dodal, že je smutný, že nemá ani svoje vlastní vnouče," dodal.
Smejkal také popřel tvrzení nemocnice, že kauzu medializovali rodiče vyměněných dětí. "Média se to dozvěděla tak, že syn náměstka pro zdravotnictví na kraji, což je pan Hájek, dělá v televizi Prima. Potvrdili mně to sami reportéři, když k nám přijeli," řekl soudu.
S novináři se prý zkontaktoval až druhý den po odvysílané reportáži. Zavolal Pavlu Zunovi. "Napadlo mě, že by nám mohli pomoc najít to druhé dítě," vysvětlil Smejkal soudu.
Babička Brožová: Od počátku jsem neměla jistotu, že mám doma svoji vnučku
Matka Libora Broži u soudu řekla, že hned od počátku nepochybovala o tom, že nemá doma svoji vnučku. "Malá mu vůbec nebyla podobná. Našla jsem si i jeho fotky z dětství. Strašně mě to trápilo, nespala jsem, brečela. Někdy v únoru jsem Libora prosila, aby šel na testy DNA, aby to pro mě udělal, aby zjistil, jestli vůbec má doma moji vnučku. Byl to můj nápad," uvedla u soudu Anna Brožová.
Poté popisovala, jak s Nikolkou jezdila s kočárkem a hrála si s ní. "Já jsem nikdy malé neřekla 'Pojď za babičkou', neměla jsem prostě tu jistotu, že je opravdu má vnučka," řekla mimo jiné.
Nyní je spokojená a její syn podle ní také. Problémy se záměnou má ale stále matka dítěte, Jaroslava Trojanová. "Nese to velice těžce, nedá se to ani přirovnat ke smrti dítěte. Smrt odbolí, kdežto ona pořád přemýšlí o Nikolce, kde je, co dělá, aby se jí něco nestalo. Dokonce se jí o ní i zdá," vypověděla Anna Brožová.
Trojanová dokonce na žádost advokáta rodin nebyla přítomna při výpovědi 54leté Anny Brožové. "Má ke mně odstup, je na mě naštvaná," přiznala Brožová.
Děti šly k pravým rodičům až rok po narození
Děti Nikolu a Veroniku zaměnila zdravotní sestra vzápětí po jejich narození – 9. prosince 2006 v třebíčské nemocnici. Na omyl se přišlo až loni na přelomu září a října, když si nechal jeden z otců, Libor Broža, udělat testy otcovství.
Devětadvacetiletý Libor se svou o čtyři roky mladší manželkou měli první pochybnosti už v prosinci v porodnici. Nikolka se narodila s váhou 3,30 kilogramu. A druhý den měla 2,65 kilogramu.
"Říkali jsme si: Nezaměnili nám ji? Ale euforie z toho, že máme miminko, způsobila, že jsme se o to nestarali," říká Libor. - čtěte Rodiče po roce zjistili, že jim v porodnici dali cizí dítě
Do té doby Broža s Jaroslavou Trojanovou z Jabloňova a manželé Čermákovi z Přibyslavic nevědomky vychovávali cizí dítě. Návrat děvčátek k biologickým rodičům se uskutečnil teprve rok po jejich narození.