Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peklo v Sarajevu: Před 20 lety začalo nejdelší obléhání moderní historie

  4:51aktualizováno  4:51
Před dvaceti lety začalo spolu s válkou v Bosně a Hercegovině obléhání Sarajeva. Půlmilionová metropole byla od okolního světa odříznuta skoro čtyři roky, a stala se tak podle všeho nejdéle obléhaným hlavním městem v moderních dějinách vojenství.

Bosenští vojáci odpočívají pod nápisem "Vítejte v Sarajevu" během bojů o hlavní město (podzim 1994). | foto: Profimedia.cz

Ozbrojený konflikt, který v letech 1992 až 1995 zmítal Bosnou a Hercegovinou, patřil k nejkrvavějším válkám provázejícím rozpad někdejší Jugoslávie. Jedním z vrcholů bosenského konfliktu bylo obléhání Sarajeva, zahájené 5. dubna 1992.

Válka v Bosně a Hercegovině (1992-1995)

Násilí v zemi propuklo po referendu, jímž byla drtivě vyhlášena nezávislost země. Bosenští Srbové, kteří hlasování bojkotovali, už předtím vyhlásili vlastní stát - Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině - a s podporou Bělehradu postupně ovládli dvě třetiny země. Podobně i bosenští Chorvaté vyhlásili vlastní Chorvatskou republiku Herceg-Bosna, podporovanou Záhřebem. Etnicky motivovaná občanská válka se nadmíru vyznačovala krutostmi na civilním obyvatelstvu, jimž se nevyhýbala žádná ze stran. Válku, která si vyžádala na 100 000 mrtvých, ukončila daytonská mírová dohoda. Z Bosny byl vytvořen útvar skládající se z muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské.

Bosenský voják pláče poté, co objevil hromadný hrob ve své rodné vesnici....

Bosenský voják právě objevil hromadný hrob ve své rodné vesnici.

Vyhublí bosenští a chorvatští váleční zajatci v táboře u bosenské Trnopolje...

Vyhublí váleční zajatci v Trnopolji

Území Bosny a Hercegoviny obývají příslušníci tří národností, jejichž názory na budoucnost země se po pádu jugoslávského komunistického režimu podstatně rozcházely.

Zatímco bosenští Srbové a Chorvaté dávali najevo separatistické úmysly, Muslimové (dnes Bosňáci) byli připraveni hájit jednotu země i silou.

Na přelomu let 1991 a 1992 přerostlo napětí mezi etniky do otevřené války, v níž proti sobě stanuli bojovníci jednostranně vyhlášené Republiky srbské a bosenská armáda, tvořená převážně Muslimy.

329 střel denně

Násilí zasáhlo celou zemi a nevyhnulo se ani hlavnímu městu. Bosenští Srbové využili toho, že se jim do rukou dostala část výzbroje jugoslávské armády včetně těžké techniky, a počátkem dubna 1992 Sarajevo obklíčili.

Odříznutím města od zbytku země začalo pro Sarajevany období nedostatku a strádání. Prakticky denně byla metropole ostřelována z děl a minometů rozmístěných v okolních kopcích.

Kromě obytných domů se terčem střelby staly také školy či nemocnice. Zničena byla rovněž budova bosenského parlamentu a národní knihovna, v níž shořely stovky vzácných rukopisů.

Miss Sarajevo

U2 v Maroku

Píseň Miss Sarajevo, kde se vedle zpívajícího Bona Voxe objevuje i Luciano Pavarotti, je inspirovaná tragickými událostmi v bosenském městě. Je jediným singlem z alba "Original Soundtracks 1", které vyšlo v roce 1995. Ač album natočila spolu s Brianem Enem kompletní sestava irské kapely U2, pro přílišnou experimentálnost muselo být vydáno pod hlavičkou fiktivní kapely "The Passengers".

Podle zprávy vypracované experty OSN dopadlo na město ve sledovaném období v průměru 329 střel denně. Co do počtu obětí byl nejhorším dnem 5. únor 1994, kdy minometný granát zabil na tržnici v Markale 68 lidí a na dvě stovky zranil.

Alej odstřelovačů a hřbitov na hřišti

Obranu města, do níž se vedle vojáků bosenské armády zapojili i členové místního podsvětí, stěžoval nedostatek munice, ale také srbští odstřelovači. Jejich terčem byli i civilisté, takže pouhá cesta pro vodu se pro Sarajevany stala dramatem, při němž šlo o život. Kvůli vysokému počtu životů zmařených kulkou některého ze sniperů si hlavní městská třída vysloužila přezdívku "alej odstřelovačů".

Životní podmínky obyvatel v mnohém připomínaly středověk. Lidé trpěli nedostatkem pitné vody, jídla i léků. Často nešla elektřina, nefungovalo telefonické spojení a jako topivo se v zimě využívaly stromy z městských parků. Kapacita hřbitovů přestala po čase stačit, a tak se začalo pohřbívat i na hřišti ve čtvrti Koševo.

Částečnou úlevu zkoušenému městu přineslo v létě roku 1993 vybudování 800 metrů dlouhé štoly pod letištěm v Butmiru. Tímto improvizovaným tunelem, jenž ústil na území pod kontrolou bosenské armády, proudily do obleženého města léky, potraviny i munice, zatímco v opačném směru byli evakuováni ranění.

Války v Jugoslávii

Obléhání zničilo čtvrtinu města

Muslimským a chorvatským jednotkám se přes četné pokusy nikdy nepodařilo prorazit pevné srbské sevření. Blokáda Sarajeva byla ukončena teprve na základě daytonské mírové dohody poslední únorový den roku 1996.

Obléhání Sarajeva trvalo přesně tři roky, deset měsíců a 25 dní, tedy déle než například proslulá blokáda Leningradu za druhé světové války. Podle odhadů přišlo v Sarajevu o život více než 11 000 lidí a zhruba čtvrtina budov ve městě byla zničena.

Sarajevské události měly dohru před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Před haagským soudem stanulo v této souvislosti několik osob, ale hlavní pozornost se soustředila na případ bosenskosrbského generála Stanislava Galiče. Za podíl na ostřelování Sarajeva byl v listopadu 2006 odsouzen k nejvyššímu možnému trestu, tedy doživotí.

Sarajevo je metropolí historické i dnešní Bosny.

Sarajevo je metropolí historické i dnešní Bosny.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Archeologové a kriminalisté našli ostatky tří lidí v Rudníku na Trutnovsku,...

Policistům se téměř po deseti letech podaří uzavřít případ vraždy Tomáš Pilaře, kterého pachatelé brutálním způsobem...



Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...

Většinu Česka ve čtvrtek zasáhnou bouřky se silným větrem a kroupami

Bouřková mračna

Většinu Česka ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhnou bouřky s nárazy větru do devadesáti kilometrů v hodině, doprovázet...

Kdo je Poche, kvůli němuž může padnout vláda, která ještě ani nevznikla

Miroslav Poche na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)

Jak prezident Miloš Zeman, tak premiér Andrej Babiš mají i osobní důvod, proč nechtít, aby se novým ministrem zahraničí...

Další z rubriky

Zimbabwský prezident Mnangagwa těsně unikl výbuchu bomby na pódiu

Zranění lidé po výbuchu na mítinku prezidenta Zimbabwe Emmersona Mnangagwy, 23....

Výbuch na mítinku prezidenta Zimbabwe Emmersona Mnangagwy v sobotu poranil několik lidí včetně obou viceprezidentů...

Je to naše poslední šance. Nic není ztraceno, věří Erdoganovi odpůrci

Turci budou o složení nového parlamentu a o nové hlavě státu hlasovat 24....

Žádná skepse ani apatie. Turci, kteří jsou po šestnácti letech vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana unavení,...

Macron je pro sankce vůči zemím, které odmítají migranty s nárokem na azyl

Francouzským prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po setkání se...

Francouzský prezident Emmanuel Macron se vyslovil pro finanční sankce vůči zemím Evropské unie, které by odmítaly...

Najdete na iDNES.cz