Radikálové jsou opatrnější, tvrdí policie dva roky po pádu „dělníků“

Konec politické kariéry pro některé čelní neonacisty a menší účast členů strany na veřejných demonstrací. Takový je podle policie dopad rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který přesně před dvěma lety zrušil Dělnickou stranu. Tomáš Vandas, který krátce po soudním verdiktu založil novou stranu, naopak tvrdí, že se nic nezměnilo.

Dělnická strana se proměnila v Dělnickou stranu sociální pravedlnosti a pokračuje dál. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Nejvyšší správní soud (NSS) odůvodnil před dvěma lety zákaz tím, že program strany směřoval k potlačení demokracie a Dělnickou stranu (DS) ovládli militantní rasisté. Vadilo i provázání strany na ultrapravicový Národní odpor a Autonomní nacionalisty. (více zde)

Dopady zákazu Dělnické strany podle policie

Dělnická strana sociální spravedlnosti a její členové

• jsou "opatrnější" v mnoha ohledech
• pro některé čelní neonacisty to byl konec "politické kariéry"
• obecně skončila jejich přímá orientace a spolupráce s neonacisty v otevřené formě
• pravicově extrémistické hnutí se rozhádalo ohledně dalšího směřování (ano či ne s DSSS)
• snížily se počty členů DSSS na shromážděních (ubyli neonacisté, pro které již není strana dostatečně radikální, atd.)
• nově orientace spíše na německou krajně pravicovou NPD
• trestní stíhání symboliky DS

Podle policistů existují faktické, i když v současnosti méně viditelné dopady dva roky starého zákazu. Mezi těmi konkrétními uvádí například to, že někteří členové Dělnické strany po verdiktu zcela skončili s politikou (o aktivitách některých neonacistů čtěte zde). Minulostí je i otevřená spolupráce s neonacisty a pravicoví extrémisté nejsou jednotní zda spolupracovat s DSSS, která pro ně není dostatečně radikální. V neposlední řadě je možné trestat za používání symboliky Dělnické strany.

"Rozsudek NSS chápeme především z pohledu jasného signálu pravicovým extremistům (neonacistům) a celé veřejnosti, že jednání DS bylo za hranicí ústavnosti," tlumočila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová názor kriminalistů zabývajících se extrémismem na pražském policejním ředitelství.

Také odborník na extremismus Michal Mazel uvedl, že zákaz chápe především jako symbolický akt, jak ze strany Nejvyššího správního soudu, tak vlády, která musela o návrhu rozhodnout.

"Naše zákony jsou ale nastavené tak, že když Nejvyšší správní soud jednu stranu rozpustí, tak nic nebrání těm lidem, hned si založit jinou a pokračovat v tom co dělali před tím," dodal Mazel.

Založili bychom si další stranu, říká Vandas

To nepopírá ani šéf zrušené strany i její nástupkyně Tomáš Vandas. Na dotaz, zde se nebojí zrušení DSSS odpověděl, že je to spíš otázka pro státní úředníky a ministerstvo vnitra, zdali by opět přistoupili k takovému kroku.

"Já znova opakuji, že to nikam nevede. I kdyby by znovu podali návrh na zrušení politické strany, tak my jsme na to i dnes připraveni. Pro nás by to opravdu nic neznamenalo," řekl iDNES.cz.Tomáš Vandas

Se zákazem ale nesouhlasí. "Myslím si, že zakazovat politické strany by v demokratické společnosti nemělo být žádným nástrojem k umlčení opozičních názorů. Verdikt ale padl a my jsme ho samozřejmě napadli. Leží to nyní u mezinárodního soudu ve Štrasburku, uvidíme, jakým směrem se to bude vyvíjet," uvedl Vandas.

Ministerstvo vnitra, které návrh na zákaz Dělnické strany vypracovalo, sleduje i nástupnickou stranu. Denisa Čermáková odkázala například na zprávu o extrémismu za poslední čtvrtletí loňského roku.

Podle ní se pravicoví extremisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti snaží budovat klasickou politickou stranu s místními organizacemi. Chtějí, aby působila seriózně a uspěla v krajských volbách. Voliče má přitom lákat na aktuální otázku anticikánismu. (více zde) 

Zákaz DSSS ale ministerstvo v současnosti nepřipravuje. Řeší jen otázku možnosti pozastavit činnosti KSČM. Vláda koncem listopadu zadala odborníkům z ministerstev vnitra a spravedlnosti, aby přichystali konkrétní podobu případné žaloby.