„Prezidentu republiky častěji důvěřují lidé s nižším vzděláním a starší 60 let,“ uvedl STEM. I v této skupině ale podíl klesl, a to ze sedmdesáti na 68 procent. O čtyři procenta na 55 procent klesla důvěra i ve věkové kategorii 30 - 44 let. Stejná naopak zůstala u lidí mezi 45 a 59 roky.
Zcela jednoznačně je podle STEM důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných. Důvěřují mu zejména voliči KSČM (92 procent důvěřujících) a SPD (88 pct), dále pak voliči ANO (81 pct) a ČSSD (75 pct). Nedůvěra v prezidenta převažuje u voličů ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KDU-ČSL.
Důvěra v prezidenta je dlouhodobě nižší než za doby, kdy mandát zastával Václav Klaus. Stabilně se drží lehce nad polovinou, od roku 2013 kolísala mezi padesáti a pětašedesáti procenty.
Stále však zažívá prezident republiky nejvíce podpory z vládních subjektů. Jako jediný má nadpoloviční důvěru. Členům vlády důvěřují jen necelé dvě pětiny dotázaných, 38 procent lidí. Poslanecké sněmovně pak ještě o tři procenta méně. Nejnižší důvěru má Senát, tomu věří jen třetina veřejnosti, dvaatřicet procent.
Politické instituce tak celkově patří k nejméně důvěryhodným z těch, mezi kterými agentura provádí průzkum. Pro představu - armádě věří tři čtvrtiny populace, policii dvaasedmdesát procent lidí.
Údaje vychází z červnového průzkumu agentury STEM, které se účastnilo 1 004 respondentů starších osmnácti let.
6. srpna 2019 |
