Ďurišovi hrozilo patnáct až dvacet let, případně až mimořádný trest. Soudce ho poslal do věznice se zvýšenou ostrahou, pozůstalým měl zaplatit statisíce korun. Osmnáctiletý trest si Ďuriš vyslechl za vraždu a poškození cizí věci. Odsouzený se na místě odvolal, žalobkyně si vzala lhůtu na rozmyšlenou.
Odsouzený už ve vězení sedí. Za loupež dostal dva roky, navíc měl podmínku za drobnější trestné činy.
Ve spáleništi zahradní chatky hasiči našli dvě těla.
Když soudce Igor Krajdl vyřkl rozsudek, nejbližší zavražděných nevydrželi zůstat potichu. "Je to málo, směšný trest." Jakmile se Ďuriš odvolal, opět se ozvali. "To je drzost!" komentovali.
Žalobkyně čekala o málo vyšší trest
"Má to být život za život. Nebo aspoň doživotí, to mi přijde málo. Půjdu za Aničkou na hřbitov říct jí, jak to dopadlo, každý den mi strašně chybí," hodnotila po skončení jednání Aniččina matka a přidal se otec zavražděného Petra: "Je to na nic, čekal jsem aspoň pětadvacet let, možná doživotí. Ani dvacet nedostal. A ještě se drze odvolá, doufám, že v Olomouci dostane více."
Žalobkyně Brigita Bilíková byla s rozsudkem "víceméně spokojená". "Možná jsem očekávala o maličko vyšší trest. Pro výjimečný trest nebyly splněny zákonné podmínky," uvedla obhájkyně a totéž zopakoval i soudce.
Vrah si prý nic nepamatuje
Když čtvrtý březnový den brzy ráno hasiči přijeli k zahradní chatce v Karviné-Hranicích, zdálo se, že jde o běžný požár. Jenže uvnitř našli dvě ohořelá těla. Přivolaní kriminalisté zjistili, že uvnitř zůstali třiadvacetiletý Petr z Karviné a patnáctiletá Anička z Havířova a ještě před požárem je někdo ubodal.
Za několik dnů zatkli nezaměstnaného malíře Ladislava Ďuriše. Policistům i soudu tvrdí, že si nic nepamatuje, vzpomíná si jen, že stál nad Petrovým tělem se zakrváceným nožem. Před soudem odmítl vypovídat, sdílnější byl při policejním výslechu.
Po vraždě si ještě šel zahrát na automatech
V osudnou noc seděl se známými v restauraci, pak odešli do zahradní chatky patřící Petrově matce. Ďuriš si ještě vzpomněl, jak před chatkou kouřil marihuanu. Ostatně s drogami měl bohaté zkušenosti. Dva roky užíval pervitin, také alkohol byl jeho kamarádem. Rád hrál na automatech, prohrával tam i vysoké částky.
Uvědomoval si ještě, že s Petrem zůstal sám, když si Anička šla už lehnout. "Najednou jsem viděl Petra od krve a v ruce jsem měl zakrvácený nůž. Také Anička byla od krve. Zapalovačem jsem zapálil deku a ubrus, nevím proč. Pak jsem utekl," řekl policistům. Doma si pak pečlivě vypral všechno oblečení potřísněné krví.
Důvodem vraždy možná byla "jen" pětistovka
Motiv jeho krutého řádění byl nejasný. Objevila se možnost, že na známého žárlil kvůli mladé přítelkyni, když jemu se nedlouho předtím vztah rozpadl. Spíše ale šlo o hádku nebo o peníze. Když totiž Ďuriš šel do chatky, peníze neměl. Když utíkal, "našel" v kapse pětistovku.
"Překvapilo mě to. Vzal jsem si taxíka, hrál ještě chvíli automaty, až jsem všechno prohrál, a pak šel domů," vylíčil Ďuriš. Žalobkyně je také přesvědčena o finančním motivu. "Můžeme jen spekulovat, ale podle mého názoru vzal známému z peněženky pět set korun, ten na to přišel a pohádali se," uvedla.
