Šéf opoziční sociální demokracie už zase objíždí Česko s hercem a bavičem Jiřím Krampolem.
Jejich spojenectví, jež začalo před volbami 2006 pod názvem Premiéra s premiérem, je výhodné pro oba. Politik Paroubek se tu ukazuje voličům jako jeden z nich, člověk se smyslem pro humor. Herec Krampol zase otevřeně přiznává, že "pana expremiéra s sebou vozí proto, aby bylo plno".
V úterý večer přišlo do příbramského divadla dvě stě diváků, vstupné bylo sedmdesát korun.
Jak jsem zahnal bulvár
Jiří Paroubek se chlubí historkou, jak nedávno vyzrál na fotografa z bulváru. Ten fotil přes plot opozičního lídra na zahradě, oblečeného pouze ve spodním prádle.
"Nejdřív jsem dal povel svému čtyřměsíčnímu štěněti: Tony, vem si ho! To nezabralo. Tak jsem začal mluvit do podšálku od květináče, který jsem zrovna držel v ruce, jako že mluvím do vysílačky a přivolávám ochranku: Okamžitě přijeďte! Je tady paparazzo! Odstraňte ho! Ten hoch utekl, asi to nebyl duševní magnát," pyšní se Jiří Paroubek, jak bulvár přelstil. Pár fotografií sice vyšlo, ale on prý zabránil tomu, aby jich bylo daleko víc.
V obnovené show se vyprávějí vtipy o feministkách a sexu, kromě ústřední dvojice v pořadu žertuje ještě Uršula Kluková a zpívají Kateřina Brožová, Lucie Černíková či Tomáš Savka.
Před volbami v roce 2006 čelil šéf ČSSD kritice kvůli žertování na účet Romů v Krampolově pořadu. Od té doby se poučil. Vtipy podporující zažité stereotypy, že všichni Romové kradou a nepracují, si tentokrát odpustili.
Kromě příhody se zahnáním fotografa Paroubek ještě diváky upozorní, že jako politik musí předvídat. Jako třeba když se odpoledne na příbramském náměstí fotil společně s desetiletými mažoretkami v krátkých sukýnkách. Bál se, co z toho vznikne. "Hned jsem si vzpomněl na Kubiceho zprávu a svou údajnou pedofilii," říká už trochu paranoidně.
Pozor na milenky
Dramaturg by měl v příštím díle raději vyškrtnout báseň o nebezpečích druhé mízy, opouštění manželky zašívající ponožky a odchodu k mladé milence. Když ji Jiří Krampol přednáší, Jiří Paroubek hned neví, zda se smát, nebo tvářit vážně.
Jinak nutno ocenit, kolik lidí dokáže předseda sociální demokracie oslovit. Zatímco večer v divadle je hospodsky lidový, předtím na setkání s místními podnikateli byl rozvážný a ekonomických problémů znalý.
Snaží se být takový, jaké je publikum. Takže na setkání dětí k prevenci kriminality nenudí řečmi o zločinu, nýbrž vzpomíná, že on jako dítě měl podobné akce hodně rád, protože se nemuselo do školy.
Jenže co je to platné, když pětapadesátiletý politik i tato slova říká dětem svou typickou funkcionářskou dikcí, jako by právě ve Sněmovně u pultíku vypovídal důvěru vládě.
