OTÁZKA:
Pane Zahradile, tvrdíte, že současné ekonomické úspěchy nejsou způsobeny vstupem do EU, ale jsou dány pouze cyklickým vývojem. V tom případě jste ale v rozporu s 90% ekonomů, kteří tvrdí pravý opak. To jste znalostně tak na výši, že toto můžete tvrdit či to tvrdí váš guru profesor Klaus? Anebo je Vaše tvrzení dáno pouze tím, že musíte EU kritizovat za každou cenu! Ono, když neexistuje žádné srovnání (všechny kandidátské země do EU vstoupily), tak se kritizuje velice lehce, že pane europoslanče.
Martin Krejčí
ODPOVĚĎ:
Zahradil: Nehovořil jsem o „ekonomických úspěších“ (za vlád ČSSD žádné nevidím), ale o objemu obchodu a investic. Skutečností je, že již před naším vstupem do EU směřovalo 70 % našeho vývozu na evropský trh. Skutečností dále je, že cizí investory sem přitahuje mj. levná a kvalifikovaná pracovní síla. Skutečností také je, že v případě nějaké cyklické krize v některé sousední zemi (třeba Německo) budeme mít problémy s odbytem i my, bez ohledu na členství v EU. A uvedené tři skutečnosti nijak zvlášť s naším členstvím v EU nesouvisí.
6.5.2005 11:13
OTÁZKA:
Dobrý den, myslíte si, že Česko udělalo dobře, když vstoupilo do EU? Děkuji
Plíca
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Vůbec o tom nepochybuji. Nemusíme se přitom již jen dívat na zkušenosti členských států, které vstoupily před ČR a které při výrazném převažování výhod nad některými těžkostmi a problémy (tak to z jejich strany dlouhodobě vyznívalo) nikdy neuvažovaly o tom, že by EU opustily. Máme již své vlastní zkušenosti, které dle mého názoru potvrzují, že volba občanů v referendu byla správná. Položme si rétorickou otázku. Které z katastrofických předpovědí některých politiků a dalších subjektů se vyplnily? Nechám stranou, proč je vůbec měli. Naopak, konkrétní přínosy se dostavily.
Zahradil: Ano. Myslím, že realisticky vzato, se nám nenaskýtala jiná možnost, jak se stát plnohodnotnou součástí volného trhu, o který jde především.
6.5.2005 11:14
OTÁZKA:
Dobrý den pane Zahradil,
co je podle Vás hlavním motivem našich socialisticky přemýšlejích politiků propagujících přijetí euroústavy? osobní prospěch či snad víra že někdo jiný za nás může rozhodovat lépe? Plánuje ODS nějakou kampaň, podobně jako pan prezident, která bude lidem jedoduše vysvětlovat pro a proti těch neuvěřitelných 400stran? Děkuji a přeju Vám mnoho úspěchů.
Petr
ODPOVĚĎ:
Telička: Otázka není pro mě, proto na ni nebudu odpovídat. Podotknu však, že zastánci přijetí euroústavy nejsou jen socialisticky přemýšlející politikové. Jsou i mezi pravicovými politiky, ostatně i v ODS, na centrální i regionální úrovni.
Zahradil: Možná, že někteří tomu prostě jen nerozumí, někteří naopak věří, že je to dobrá věc a někteří si nechtějí dělat problémy "venku", takže jen odpapouškují to, co se od nich čeká, protože je to pro ně nejpohodlnější. Ano, ODS plánuje kampaň před referendem (bude-li ovšem po 29.5. a francouzském referendu ještě o čem hlasovat).
6.5.2005 11:15
OTÁZKA:
Dobrý den. Myslíte si, že by měla ČR ratifikovat euroústavu prostřednictvím referenda? Pokud ano, domníváte se, že občané jsou schopni tuto otázku "kvalifikovaně" posoudit? Pochybuji, že by ji někdo četl... Vláda chystá kampaň, která nás má přesvědčit, abychom hlasovali pro. Není to "pokrytecké" předkládat jednostranné argumenty a chtít po občanech, aby se "sami" rozhodli, přičemž je naprosto jasné, že se "mají rozhodnout pro přijetí"?
Prý to není otázka ratifikace euroústavy, nýbrž "postoje k EU". Podobné argumenty mi připadají stejně podivné jako tvrzení, že "musíme přijmout, abychom nezůstali sami"... Zdá se, že o euroústavu tady vůbec nejde; spíše o politiku. Uvítal bych, kdyby rozhodl Parlament.
Jan Hapala
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den pane Hapalo. Myslím, že máte do jisté míry pravdu, že u mnohých politiků v případě Ústavní smlouvy nejde ani tak o tento smluvní dokument, avšak o politiku a politikaření. Občané nesmějí dostávat jednostranné informace, resp. informace, ze kterých by vyplynulo, „že mají rozhodnout pro přijetí“. Věřím, že bude řada institucí i samotní občané, které by to měly pohlídat. Média budou mít klíčovou roli. Současně si myslím, že i když se smlouva dotkne občanů jen nepřímo, i v případě schvalování v Parlamentu, mají občané dostat potřebné informace k orientaci. Před cca rokem bych zastával jednoznačně stejný názor jako Vy – schválení v Parlamentu stačí. Pokud však celou tu dobu politická reprezentace říká, že se občané budou moci vyjádřit v referendu – nechť je referendum. Není možné dělat neustálé kotrmelce.
Zahradil: Jsem pro referendum. Euroústava přináší kvalitativní změnu oproti stavu, do kterého jsme vstoupili. Vytváří zkrátka jinou EU a proto je nejlegitimnější cestou k ratifikaci či k odmítnutí této slouvy právě všelidové hlasování. V tomto případě nelze voliče podceňovat a je třeba jim tuto odpovědnost svěřit. Co se týká vládní kampaně, naprosto s vámi souhlasím. Jsou to argumenty prvoplánové, vyděračské a zaujaté.
6.5.2005 11:15
OTÁZKA:
Dobrý den,
pánové, prosím abyste do jednoduchých 10 bodů naformulovali proč mám hlasovat pro (asi p. Telička) ratifikaci ústavy nebo proti (asi p. Zahradil). Prosím o vyjádření jasné, stručné a bez příkras! Děkuji zdvořile za odpověď.
Poznm: Jinak děkuji všem, že v té EU jsme, je to patrně jediné, co se nám od listopadu 1989 hmatatelně povedlo (i když mnohdy s tím českým "vepřo, knedlo, zelo" řešením problémů).
Pěkný den
Nerozhodnutý referendový volič
ODPOVĚĎ:
Telička: Myslím, že jsem to shrnul v odpovědi na 3. otázku. Snad bych jen dodal, že váha naší pozice v EU je rovněž ve hře.
Zahradil: Proč do 10 bodů, proč ne do dvaceti, nebo pěti ? Stačí jeden : pokud se domníváte, že EU již má pravomocí „tak akorát“, že nepotřebuje žádné další pravomoci na poli zahraniční politiky či justice a vnitra, že nepotřebuje usnadňovat způsob přijímání dalších a dalších směrnic, doporučení, nařízení a jiných předpisů a že by se nemělo pokračovat v dalším "prohlubování" evropské integrace ale na pár let se zastavit a vydechnout si (po tom rozšíření minulý rok), než se všichni rozhodneme co dál - pak hlasujte PROTI. Pokud se domníváte opak, hlasujte PRO.
6.5.2005 11:17
OTÁZKA:
Dobrý den pánové, zejména pane Teličko. Nevím přesně co pro ČR doposud v EU prosadil pan Zahradil, nicméně za Vámi je hodně práce a za tu Vám děkuji. Je škoda nás všech že již za ČR "nehrajete", nicméně po té komedii co předvedl S.G s panem Špidlou, se Vám vůbec nedivím. Člověk Vašich kvalit na tom ale jen vydělá, Vaše zkušenosti jsou totiž obrovské know how. Proto Vám přeji hodně úspěchů a kdyby jste se někdy rozhodl vstoupit do politiky, tak vězte že máte můj hlas.
Petr
ODPOVĚĎ:
Telička: Děkuji za Vaše slova, určitě potěšila.
Zahradil: Otázka není pro mě, tak jen doporučení – na www.ods.cz je odkaz na eurostránku ODS, tam se lze dozvědět, co v EU dělám.
6.5.2005 11:17
OTÁZKA:
Dobrý den pánové, mám z dění v EU dojem, že většina problémů má spojitost s výrazně rozdílnou úrovní původních západních států a nově přistupujících. Na jedné straně vyšší životní úroveň, ale taky velmi drahá pracovní síla, která bere dech západním ekonomikám s postupným odlivem kapitálu na východ, na straně druhé chudší země s nižší kupní silou, ale současně i lacinější pracovní silou, která je postrachem pro západ. Na jedné straně proklamativní prohlášení politiků z Bruselu, že je nutné pomoci slabším ekonomikám v EU, aby dostihly silnější, na druhé straně ti samí politici na své domácí scéně, kde slibují udržení sociálních jistot a brání liberalizaci nejen sektoru služeb v EU, ale EU jako celku, očištění od neúnosných netržních regulativ a zaplevelují systém dalšími byrokratickými klacky pod nohy celému evropskému vývoji. Neobáváte se, že tento přístup na oko tzv. eurooptimistů může paradoxně vést k rozkladu nejprve měnové unie a později i samotné EU?
Ivan
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Možná máte pravdu, že některé politické subjekty v tomto vidí příčinu ekonomických problémů své země. Pak bude hledání východiska o to složitější. Měli by ho spíše hledat ve strukturálních reformách, vyšších a lépe cílených prostředcích do vzdělávání, vědy a výzkumu a jejich lepšího propojení s průmyslovou sférou, odstraňování zbytečné byrokracie, vyšší produktivitě práce, hledání řešení demografických problémů, optimálně nastavených daních, vynutitelnosti práva apod. Neřešení těchto problémů EU a měnovou unii sice nerozloží, ale zproblematizuje konkurenceschopnost jejich (a tudíž i EU) ekonomik a vytvoří zbytečné třecí plochy mezi členskými státy. V jedné věci s Vámi však nesouhlasím. EU sice může a měla by dál liberalizovat, zlepšovat (nikoliv a priori zvyšovat) regulaci, ale já osobně budu rád až u nás bude tak liberálně regulované prostředí jako v EU. Další posun v takové regulaci však není v rukou „bruselských politiků“, jak píšete, nýbrž politiků členských států. Primárně ti o tom rozhodují (viz liberalizace sektoru služeb apod.). Když jsem byl v Komisi, tak jsme ji coby bruselští politikové schválili. Pak přišli na řadu kolegové z členských států se známým výsledkem.
Zahradil: Nemám k tomu co dodat, současnou situaci v EU jste vystihl naprosto přesně, včetně zmíněných rizik pro eurozónu i pro celou EU.
6.5.2005 11:17
OTÁZKA:
Ústava EU je velmi rozsáhlý a komplikovaný dokument, který asi sotva kdo z občanů jdoucích k případnému referendu přečte a pokud přečte, sotva porozumí a to uznávajjí i ti politici, kteří jsou pro referendum na toto téma. Na základě čeho bych měl vyslovit svůj souhlas s přijetím Evropské ústavy? Na základě slepé víry v ty politiky, kteří to doporučují?
Pavel
ODPOVĚĎ:
Telička: Máte pravdu, že smlouvy typu této, stejně jako různé národní právní normy, jsou pro občany mnohdy komplikované. Problém, který v tom však vidím je, že soudě alespoň podle dosavadních vyjádření, některé politické subjekty, které by ji případně schvalovaly v Parlamentu (na obou stranách spektra) si ji rovněž nepřečetly nebo ji též neporozuměly. Nemělo by být cílem, aby občané byli informováni o celém smluvním textu, co v něm je, nýbrž o klíčových otázkách, které si zaslouží jejich pozornost a které opodstatňují schvalování v referendu. Těch tolik není a o těch se dají poskytnout objektivní a srozumitelné informace.
Zahradil: Jen jedna poznámka – jedním z úkolů ústavy mělo být přiblížení EU občanům. To se zcela zjevně nepovedlo. Ústava je zkrátka dokument, který sepsali politici – pro politiky. Můj názor je tedy jednoduchý – pokud lidé, kterým má ústava údajně sloužit a pro něž je určena, jí naopak nerozumí, pak nemají ani důvod pro ni hlasovat.
6.5.2005 11:17
OTÁZKA:
Po roce členství v EU mám osobní pocit, že jsme v Evropské unii minimálně prozatím občany druhé kategorie a zdůrazňuji, že nemyslím na materiální stránku. Například na našich hranicích trvají i nadále kontroly osob a dokladů prakticky v nezměněné míře, jako před vstupem do EU, na hranicích více na západ jsou z celnic dávno udělané restaurace. Pokračovat by se dalo například neotevřením pracovního trhu atd. To je důvod, proč nepodpořím Evropskou ústavu, protože mě zatím nikdo nepřesvědčil, že v ní není schováno podobné nenápadné utlačení nových členských zemí.
Pavel
ODPOVĚĎ:
Telička: Nebudu s Vámi polemizovat, snad včas dostanete přesvědčivé informace o tom, že tomu tak není. Současně doufám, že autoři počítání hlasů (dle nich dokumentujícího snížení jejich váhy v případě ČR oproti smlouvě v Nice) neopomenou si smlouvu z Nice přečíst pozorně a zjistit, že už tam je dvojitá většina. Též by se mělo vědět, že se jablka a hrušky nedají sčítat dohromady. Omezím se jen na informaci, že o Ústavní smlouvě vyjednávaly a pak ji podepsaly i vlády všech deseti nových členských států, ne vždy tzv. eurooptimistických. Myslím, že by „utlačení“ nových členských států nesjednaly. Země, které jsou stejně velké jako ČR (Belgie, Maďarsko, Portugalsko a Řecko) svoji váhu v Radě EU nepovažují za nízkou nebo nepřiměřenou. Přitom některé z nich jsou již z historie známy jako velmi sebevědomé a ambiciozní, resp. silně národně orientované. K hranicím poznamenávám, že je tomu tak proto, že obdobně jako u předchozího rozšíření (Rakousko, Finsko a Švédsko) se to neváže na vstup do EU, nýbrž na zapojení do tzv. Schengenu. To je možné až po zvládnutí přípravy, zhruba v roce 2007.
Zahradil: Ano, tak to je. Dám další příklad : komisař Frattini naznačil v rozhovoru pro Le Monde, že pokud neschválí euroústavu Francie, bude to konec euroústavy. Pokud ji neschválí nějaká menší země (ČR ?), tak si prý bude muset hlasování zopakovat. Neznám lepší příklad dvojího standardu : jsme si sice v EU všichni rovni, ale francouzské „ne“ má přitom vážit více, než české "ne".
6.5.2005 11:18
OTÁZKA:
Prosím o názor, zda nelze očekávat ze strany BRD přehodnocení přechodného období v umožnění vstupu českého dopravního parku v dopravních relacích BRD - BRD. Dnes zaměstnáváme německé dopravní firmy a naše ceny jsou akceptovány, naopak některé země EU jsou pod naší cenovou úrovní. Lze toto jednání vyvolat jinak, než-li z vládní úrovně? Díky a přeji mnoho úspěchů.
Lenka
ODPOVĚĎ:
Telička: Mluvíte o tzv. kabotáži. První příležitostí k přehodnocení bude počátek příštího roku. To uplynou první dva roky přechodného období. Určitou možnost tady vidím. Je to hlavně úkol pro vládu a jistě mohou pomoci i poslanci EP. Nepochybuji o tom, že u p. ministra Šimonovského už nějakou strategii mají. Můžete se obrátit i na soukromé firmy, ale jejich role může být jen podpůrná.
Zahradil: Máte zřejmě na mysli otázku kabotáže. Podmínky pro kabotáž jsou sjednány v přístupové dohodě, kterou dojednával pan Telička a schválili občané v referendu. Mimo rámec této smlouvy se nedá dělat nic, je v ní stanovena určitá lhůta, po jejímž uplynutí lze požádat o zrušení přechodného období pro zákaz kabotáže.
6.5.2005 11:18
OTÁZKA:
Ztotožníte se s tvrzením, že Ústava musí být schválena, neboť jinak hrozí Evropě, že se dostane na "ocas" světové ekonomiky (t.j. na úroveň Lat. Ameriky)? Myslím, že současný dokument je jediný, na kterém se shodnou snad všechny státy bez výrazné újmy a může nás posunout vpřed. Jedině výměnou za určité "přenesení" rozhodovacích pravomocí se může Evropa dostat dál a zůstat konkurenceschopná, ať se to panu prezidentovi a jeho příznivcům líbí či nikoli. Sám nejsem z daného dokumentu nadšený ale myslím, že to je prostě realita, které se neubráníme. Souhlasíte?
Van_Helsing
ODPOVĚĎ:
Telička: Pane Van Helsingu, s tvrzením, že bychom se jinak dostali na "ocas" světové ekonomiky nesouhlasím. To záleží primárně na něčem jiném. Viz výše. Důvody, pro které jsem silně zastáncem názoru, že bychom měli smlouvu schválit, jsem již uvedl.
Zahradil: Absolutně nesouhlasím. Evropskou ekonomiku zatěžují rozbujelé přerozdělovací systémy, vysoké daně a odvody, přemíra regulace. Proto se může dostat „na ocas“ světové ekonomiky. S tím ale ústava nedělá vůbec nic. Naopak otevírá dveře snadnější tvorbě nových regulací. Nepřináší vůbec žádné reformy evropského ekonomického prostředí. Z hlediska dalšího ekonomického vývoje v Evropě je proto bezvýznamná a zbytečná.
6.5.2005 11:18
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jakou vidíte budoucnost Eura (a Eurozóny) v souvislosti s nedodržováníni (respektive změkčováním) Maachstrichtských kriterií. Děkuji za odpověď
Aleš
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Osobně jsem byl v Komisi proti změkčování kritérií. Na druhou stranu si myslím, že jde jen o dílčí posun, který budoucnost měny zásadním způsobem neovlivní.
Zahradil: Změkčování kritérií tzv. Paktu stability vidím jako velmi nebezpečné, stejně jako tzv. „kreativní“ účetnictví, díky němuž se do eurozóny kvalifikovaly některé země, které nesplňovaly podmínky. To otřásá stabilitou eura a mezinárodní finanční trhy na to samozřejmě budou reagovat - ty se rétorikou politiků ošidit nedají.
6.5.2005 11:18
OTÁZKA:
Dobrý den. Co si prosím myslíte o kampani pana prezidenta k Ústavní smlouvě? Mě přijde, že jeho desatero je jen opsaný text z knihy, ke které ho napsal jako předmluvu. A soudě podle toho, že má problémy rozlišovat právo primární a sekundární, tak mám pochybnosti, zda tomu alespoň trošku rozumí. Nikdo jiný bohužel na naší politické scéně na tuto smlouvu názor nemá, a tak by mě zajímalo, je-li někde někdo, komu jde o přijetí této smlouvy a zda někdy někde promluví. Děkuji.
Tomáš Jirmásek
ODPOVĚĎ:
Telička: Pane Jirmásku, na účelnost Ústavní smlouvy mám zásadně jiný názor než pan prezident a hodlám ho uplatňovat ve veřejné diskusi. To mi však nebrání s ním diskutovat, buď přímo, nebo polemizovat v tisku (viz reakce v MFD na desatero p. prezidenta). Myslím si však, že máme shodný názor na to, že je třeba vrátit debatu o Ústavní smlouvě do konstruktivní roviny a nedémonizovat ji nebo její účastníky. Alespoň jsme se na tom shodli během schůzky v tomto týdnu na Pražském hradě, rovněž jsme hovořili o konkrétních možnostech jak toho docílit, jak debatu vést. O několik dní později jsem registroval i výzvu p. Zaorálka. I když jsme s p. prezidentem mluvili o jiném, dle mého názoru cílenějším projektu, je dobře, že i on předložil, jak věřím, další konstruktivní námět. Pro závěr Vaší otázky mám pochopení. Rovněž postrádám angažovanost některých ústavních činitelů.
Zahradil: S výhradami prezidenta vůči euroústavě v zásadě souhlasím. Jak píšete, je jen příznačné, že nikdo z propagátorů této smlouvy se nedokázal za ni nějak přesvědčivě postavit. Ono to totiž podle mého názoru ani nejde, protože ta smlouva je opravdu jednak nesrozumitelná a jednak špatná.
6.5.2005 11:19
OTÁZKA:
Jaká je konkrétní adresná zodpovědnost konkrétního úředníka za přijaté závazné normy a předpisy? Z odborného hlediska jsou některé jednotlivosti věcně nesprávné. Kdo je navrhuje? Není působení zástupců lobbystických skupin na úředníky EU (a la Barrosoův pobyt na podnikatelově jachtě) v rozporu s dobrými mravy a se zásadami boje proti korupci a korupčnímu chování? Je rozhodování EU dostatečně průhledné? Je integrita úředníků EU na všech úrovních pravidelně prověřována např. monitorováním finančních toků na účtech? Děkuji za odpověď.
Jaroslav
ODPOVĚĎ:
Telička: Za přijaté právní normy oproti tvrzení některých českých politiků (jak je to s tou holí a psem?) není a nemůže být zodpovědný úředník, nýbrž určitý orgán, složený z politiků. Zodpovědnost částečně nese Komise ( členové-politici, sám jsem ji nesl), především však Rada a EP, tedy opět politici. Na jachtu bych se jako designovaný předseda EK nebo v podobné kapacitě nikdy nenechal pozvat, i když připouštím, že nemám potřebné informace o uvedeném případu. Nevylučuji, že něco hradil apod. Navíc jsem v tisku četl, že ho pozval přítel ze studií. Asi to tak problematické nebylo, to by mu jinak evropská média dala. K Vašim dalším dotazům mohu na základě vlastní zkušenosti jen podotknout, že finanční pravidla, jejich dodržování a audit jsou v Komisi podstatně striktnější než u nás. Možná až příliš, až to tlumí osobní iniciativu. Připomínám, že před několika lety byla nucena rezignovat celá Komise proto, že jedna její členka najala bez výběrového řízení jako externího poradce zubaře ze svého regionu.
Zahradil: Pokud jde o evropské regulace a legislativní akty, spolurozhodují o nich – a tedy odpovědnost mají – evropské orgány, Komise a Parlament. Za to, jakým způsobem jsou implementovány do českého právního řádu, může česká vláda a český parlament. Pokud jde o náznaky korupce v EU, je jich dost, ale není zde dost místa na popsání různých zajímavých případů, tak jen namátkou připomenu pád Santerovy komise v r.1999 nebo vyhazov bývalé hlavní účetní EK Andreasenové.
6.5.2005 11:19
OTÁZKA:
Dobrý den, pánové. Dotazy na pana Zahradila. Jaký je pocit řešit v ODS dilema; buďto obrátit v unijních věcech, dostat pět procent navíc a neřešit koaličního partnera anebo se ideově držet stůj co stůj? Jak se po roce díváte na vyjednané podmínky v rámci kapitoly Finanční a rozpočtová ustanovení? Dotaz na pana Teličku. Chybí Vám onen český trikot?
Jarda Hujer
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den pane Hujere. Mam pocit, že ten český dres mám na sobě stále, i když už to není v českém „nároďáku“. Stále jsem v Bruselu vnímán jako Čech, stejně tak je vnímána i naše firma, která je ryze česká. Ne náhodou jsem nepřijal žádnou z nabídek od zahraničních firem. Mohu tedy tvrdit, že i nadále nosím český dres a reprezentuji naši zemi.
Zahradil: Toto dilema neřešíme. V některých věcech není možné se točit podle průzkumů veřejného mínění, názor na budoucnost EU je jednou z nich. Kapitola, o níž mluvíte, je dost komplexní, musel byste upřesnit, co konkrétního máte na mysli.
6.5.2005 11:19
OTÁZKA:
Dobrý den, jsem pravicový volič a veškeré ekonomicko-politické názory pravicové ODS jsou mi blízké, ale mám problém se ztotožnit s jejím euroskeptismem ia protože vidím budoucnost Evropy v její další integraci. I v mém okolá jsou další mladí a ambiciozní lidé, kteří uvažujíc podobně. Euroskekptické (či eurorealistické chcete-li) postoje nám brání vyslovit plnou podporu Vaši straně ve volbách, i proto se přikláníme například k Evropským demokratům. Není v proevropský orientované ČR více voličů ODS eurooptimistů? Nestálo by zato akceptovat tred integrace a snažit se z něj vydobít maximum po ekonomické stránce a potlačit nacionalismus, který v dešní Evropě nemá místo a mladí lidé do 30 let jej vnímají jako přežitek? Děkuji, Luboš Veselý
Luboš
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Jako volič napravo od středu to mohu jen podepsat.
Zahradil: Nemám rád mediální zkratky jako „proevropský“, „euroskeptický“ nebo „nacionalismus“, protože jsou zavádějící. Proevropští jsme tady dle mého názoru všichni, jen se lišíme v představách o tom, jak má být EU uspořádána. A nacionalismus, ten tady opravdu široko daleko žádný nevidím (a už vůbec ne v ODS), když pomineme marginální straničky. Také „trend integrace“ není ničím, co by bylo shůry dáno, ale něčím, co my sami můžeme aktivně spoluvyvářet. Rozebírat současné pohyby uvnitř EU je nad možnosti této diskuse, proto jen podotknu, že podle mých praktických zkušeností se žádná „další integrace“ konat nebude (když si odmyslíme povinnou rétoriku politiků). V tom, že je třeba z toho vydobýt maximum, se jistě shodneme.
6.5.2005 11:19
OTÁZKA:
Preji hezky den,
prosim o rozumne vysvetleni, pro dnes stoji banany 40 Kc, kdyz pred rokem a 4 dny stali 20 ??? Muze za to nas vstup do EU ???
Petr
ODPOVĚĎ:
Telička: Hezky den. Ano, za toto může náš vstup, resp. skutečnost, že jsme převzali celní sazebník EU, který v případě banánů obsahuje vyšší clo než bylo původní české clo na dovoz banánů. Proto nárůst ceny. Banány jsou v tomto směru specifickým zbožím a vysvětlit situaci kolem banánových válek apod. by si vyžádalo více prostoru. Přesto je zajímavé, že v Belgii jsem schopen v průměru koupit levnější banány než v ČR. Nejsou marže obchodních řetězců v ČR příliš vysoké?
Zahradil: Mimo jiné jde o důsledek jednotné obchodní politiky EU vůči třetím zemím, které jsme se museli přizpůsobit i my.
6.5.2005 11:21
OTÁZKA:
Dobrý den.Zajímalo by mě,jaký je Váš názor na vstup Turecka do EU.Ano nebo ne?
Ctiba
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Chcete-li stručně, tak ano. Pokud splní podmínky.
Zahradil: Každá země, která splní základní „kvalifikační“ předpoklady pro vstup do EU, by měla být přijata a nemělo by jí být bráněno. To platí i pro Turecko. Chcete-li o tom vědět víc, navštivte prosím mou speciální webovou stránku www.tureckoaeu.cz
6.5.2005 11:22
OTÁZKA:
přeji hezký den.Nejprve bych chtěla poděkovat p. Teličkovi za jeho práci v jeho bývalé pozici.Ponechám stranou své výhrady vůči EU a rovnou se poptám,kdyby Vám p. Teličko někdo nestanně navrhl do funkce předsedy vlády,jaká by byla Vaše reakce?
P.Zahradilovi chci poděkovat za jeho rozumné odpovědi minulý týden v Sedmičce,proti tomu lumpovi.Co říkáte současnému chování naší bývalé zahraniční ostudy -p. Kató-Kavana?
a.hradnanská
ODPOVĚĎ:
Telička: I Vám hezký den pí Hradňanská. Funkce sama o sobě neznamená, resp. by neměla znamenat mnoho. Mělo by záležet na tom, zda by v dané situaci umožňovala naplnit určitou vizi, myšlenky, program, politiky, priority, jaké by byly nástroje pro jejich naplnění, záleželo by na politické kultuře a stylu. Vše toto by muselo předcházet diskusi na téma konkrétní funkce. Pro mě je tam však ještě předzávorka, zda jednou do politiky ani či nikoliv.
Zahradil: Pan Kavan je politikem, s jehož zahraničně-politickými názory nemohu souhlasit. Pochopil jsem, že se nyní snaží vydíráním ovlivňovat personální situaci na MZV a myslím, že by tomuto vydírání měla být razantně učiněna přítrž.
6.5.2005 11:22
OTÁZKA:
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat obou pánů, jaká bude naše situace v případě, že se nám jako jediné zemi nepodaří ratifikovat Evropskou ústavu, když je v ní jasně kodifikováno, že se ruší staré přístupové smlouvy mj. České republiky do EU? Bude to tedy po právní stránce tak, že v ostatních zemích Unie bude platná ústava zatímco vzhledem k nám pouze přístupové smlouvy nebo přestaneme být plnoprávnými členy Unie?
Druhá otázka pro pana Zahradila: Pane Zahradile, řeč budiž jasná: chcete vy osobně, aby ČR byla členem unie i za předpokladu, že v ní nedokážete prosadit všechny svoje zájmy (odpověď ano nebo ne)? Pokud ne, jak je to možné ve vztahu k názoru vašich voličů?
BlackBird
ODPOVĚĎ:
Telička: Česká republika bude i nadále členem EU, ale její pozice by se rozhodně změnila. Je to trochu jako v cyklistice. Nezachytíte-li trhák na čele pelotonu, ostatní vám ujedou a na dění vpředu nebudete mít vliv. Tím nestraším, jen odpovídám na Vaši otázku. Mezi argumenty pro ratifikaci bych to sám od sebe neuváděl.
Zahradil: Můj výklad je takový, že pokud jen jedna země EU neratifikuje ústavu, nebude tato platit vůbec, v žádné zemi. Interpeloval jsem v této věci Evropskou komisi, abych se dozvěděl přesný postup dle primárního práva EU. Komise však doposud neodpověděla, ač lhůta pro odpověď vypršela již 18.4. Pokud jde o druhou otázku – v takové EU ale již přece jsme, zažívám to dnes a denně, že tam neprosadím všechno, co bych chtěl. V Evropském parlamentu jsem prohrál některá hlasování, přesto však po vystoupení z EU nevolám.
6.5.2005 11:22
OTÁZKA:
Dobrý den,mám otázku na p. Teličku: prosím jaký je Váš názor na přijetí
euroústavy? Máte hodně zkušeností, udělal jste spoustu kvalitní práce
a myslím, že Váš úsudek bude dobrý....
Moc děkuji za odpoveď
Ivana Kafková
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den pi Kafková. V prvé řadě děkuji za Vaše pozitivní slova na moji adresu, avšak je třeba, abyste si udělala svůj vlastní úsudek. K tomu Vám pochopitelně musí pomoci (snad v budoucnu) objektivní debata našich politiků a informace v rámci komunikační strategie, která se podle všeho připravuje. Osobně jsem pro přijetí Ústavní smlouvy. Není to sice ideální, avšak přesto vyvážený a kvalitní smluvní dokument, na kterém se dokázaly shodnout vlády všech 25 členských států, levicových i pravicových, většinových i menšinových, ze severu i z jihu. To jistě není náhodné. Tato smlouva sice přímo neovlivní život nás občanů, je však důležitá pro zefektivnění fungování EU a jejích institucí. Zjednodušuje právo EU (což neznamená, že tak komplexní smlouvy a normy mohou být zcela srozumitelné všem), rozhodovací mechanismy, zavádí více hlasování kvalifikovanou většinou, což by mělo rozhodování více zprůchodnit, zvyšuje význam Evropského parlamentu (coby demokraticky volené instituce), mírně se posiluje role národních parlamentů a občana, vytvářejí se předpoklady pro efektivnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku apod. Co se naopak touto smlouvou nevytváří je superstrát a podobné nesmysly. Nedochází ani k dalšímu přesunu oblastí a otázek z národní úrovně do kompetencí EU.
6.5.2005 11:23
OTÁZKA:
Dobrý den, pane Teličko, jak to děláte, že vám to pořád tak sluší :o) Jak si vede podle vás pan Špidla v úřadě, který po vás zdědil? Je pravda, že kvůli svým jazykovým (ne)znalostem se nemůže účastnit kuloárních debat? Jsou tyto debaty pro práci ev. komisaře důležité?
Přeji vám hodně štěstí jak v pracovním, tak v soukromém životě.
Dobrý den, pane Zahradile, kdyby vy jste si měl vybrat, preferoval byste pro funkci evropského komisaře pana Teličku, pana Špidlu, nebo někoho úplně jiného? A proč?
Lucie
ODPOVĚĎ:
Telička: Jste milá, děkuji. Zatím se podobně vyjadřovaly jen maminky a babičky kolegů, ve věku kolem 70 a více let. Nemyslím, že mi to sluší, ale snažím se reprezentovat svou zemi. Jistě pochopíte, že nebudu komentovat svého nástupce, bylo by to nesolidní a dezinterpretovatelné. Myslím, že určitý obrázek si na základě veřejně dostupných informací může udělat každý sám. Jako tomu bylo v mém případě. Jen mi dovolte upřesnění. V.Špidla v době zrušení mé nominace do Komise p. Barrosa a schválení jeho nominace vyjádřil přání pracovat v portfoliu zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Já pracoval v jiném portfoliu a priority vlády pro získání portfolia v příští Komisi v mém případě byly rovněž jiné. Nemyslím si tedy, že něco po mně zdědil. V. Špidla je celkově v jiné situaci, má svůj vlastní resort. Jazyková vybavenost, avšak především obecná schopnost komunikovat a prosazovat své názory jsou pro kuloární diskuse a manažerské řízení důležitá. Nevím, jaká je jeho současná jazyková vybavenost a tudíž nemohu posoudit, zda se těchto debat může účastnit. Tyto debaty však důležité jsou. Děkuji za Vaše přání, i Vám vše dobré.
Zahradil: ODS navrhla loni mými ústy svého kandidáta na eurokomisaře. Nebyl jím ani pan Telička ani pan Špidla, ale profesor Karlovy univerzity Bedřich Moldan, odborník v oblasti životního prostředí s mezinárodním renomé a kontakty, bývalý ministr životního prostředí a člověk, který se podílel při našem vstupu do EU na sjednávání kapitoly o životním prostředí. Jsem přesvědčen, že by byl tou nejlepší volbou. Nicméně se s námi o této nominaci nikdo nebavil a funkce eurokomisaře se pak stala, jak známo, předmětem nechutných politických čachrů.
6.5.2005 11:23
OTÁZKA:
Když už se pana zahradila ptají na Teličkovo desatero:
Pane Teličko, jaká si myslíte, že je motivace "euroskeptických" politiků zabránit za každou cenu ratifikaci evropské ústavy, je to pro ideje nebo pro jejich osobní zájem? Jde jim o faktické ukončení členství v EU? Myslíte si, že lépe bude o občaněch ČR rozhodovat morálně opovrženíhodný český politik s tunelářskou minulostí a vazbami na nepostižitelné mafiánské špičky nebo politik jiné země, kde díky dlouholeté tradici morálky a demokracie se s takovými morálně opovrženíhodnými politiky umějí snadno vypořádat?
BlackBird
ODPOVĚĎ:
Telička: Opravdu nevím, nerozumím tomu. Nechci jim nic podsouvat. Ani nikoho nechci nálepkovat skeptikem či optimistou. To jsou jen povrchní klišé. Pramení to nejspíš z jejich velmi zdrženlivého vztahu k evropské integrace, možná částečně i z neznalosti některých jejích aspektů. Snad to není malé sebevědomí, že bychom se neuměli prosadit, nebo, že nám někdo další vidí do karet.
Zahradil: Není to sice otázka na mě, ale musím podotknout : pokud se vyskytne „opovrženíhodný český politik s tunelářskou minulostí a vazbami na mafiánské špičky“, pak to zcela jistě nemá nic společného s jeho názory na EU, s tím, zda je či není „euroskeptik“. Z dění posledních týdnů a měsíců na vládní úrovni bych dokonce mohl vyvodit velmi povrchní závěr, že výskyt takových typů je častější mezi „eurooptimisty“, kteří za EU rádi schovávají svou programovou prázdnotu a osobní nedůvěryhodnost.
6.5.2005 11:23
OTÁZKA:
Pane Teličko, velice si Vás vážím a jako jednomu z mála vám věřím. Prosím Vás jak je to s "Euroústavou"? Je opravdu tak špatná a nevýhodná pro naši republiku?
Byl jste vyjednávání a dovedete si představit i číst mezi řádky. Má řádný občan, který myslí nejenom na sebe a své děti odpovědět ANO ? Děkuji
Ničková Libuše
ODPOVĚĎ:
Telička: Paní Ničková, děkuji za Vaši důvěru, opravdu si ji velmi vážím. Jak jsem již uvedl v odpovědích na jiné otázky, v Ústavní smlouvě nevidím nic pro nás zásadně negativního. Neříkám, že každému z nás musí vyhovovat všechna její ustanovení, že by některá nemohla být srozumitelnější nebo v něčem vstřícnější. Sám bych měl připomínky a náměty. Nelze však očekávat, že smluvní dokument, na kterém se mají shodnout všechny členské státy, bude uspokojovat všechny ve všem a do puntíku. Neznám takovou mnohostrannou smlouvu. Je to kompromisní text a já myslím, že celkem dobrý kompromisní text. Nemohu Vám však radit, jak máte hlasovat. Názor si musíte vytvořit sama, vyhodnotit informace, možná se i podívat, jak hlasovali obdobné země té naší apod. Mohu jen říct, že bude-li referendum, budu hlasovat s klidným svědomím pro. A jak je vidět, i velká část voličů zdrženlivých stran.
6.5.2005 11:23
OTÁZKA:
Dobrý den, zajímala by mě Vaše rada, proč bych se (ne)měl bát Evropské unie. Proč bych se (ne)měl bát přesunu pravomocí do Bruselu/Štrasburku. Argument, že je to daleko a „oni“ neznají naše problémy, neobstojí. Žiji v malé vesnici na Šumavě (500 obyvatel) a přijde mi, že můžeme v České republice (10.000.000 obyv.) ovlivnit méně, než Česká republika v Evropské unii (400.000.000). Jestli tedy v Evropě neznají naše problémy, tak bych prosil ještě o radu, proč bych měl chodit k volbám do Parlamentu ČR. Děkuji Tomáš Jirmásek.
Tomáš Jirmásek
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den pane Jirmásku. Myslím, že není co dodat. Je to tak, v EU máme vliv a můžeme mít ještě větší vliv na dění v Evropě, ve světě a ostatně i na věci, které „regulují“ situaci u nás. Obecně však zastávám názor, že jsou věci, které má smysl dělat společně, tedy na evropské úrovni, jiné zase má smysl ponechat v naší kompetenci.
Zahradil: Myslím, že EU se opravdu není třeba bát a nikdo z nás se jí také nebojí. Ale není to žádná „posvátná kráva“, je to jen a jenom organizace-nástroj, který nám má sloužit a my si ten nástroj musíme umět přizpůsobit tak, aby nám sloužil co nejlépe. Jestliže se někdy na celoevropské úrovni přijímají (možná v dobré víře) různé předpisy, které věcem v lepším případě nepomohou, v horším dokonce uškodí, pak je třeba na to nejen poukazovat, ale také s tím něco dělat.
6.5.2005 11:24
OTÁZKA:
Pred dvemi lety jsem se prihlasil o misto asistenta pri EU a dosud jsem nebyl kontaktovan zadnou z instituci (prestoze jsem uspesne absolvoval ustni i pisemne testy); je reseni vseho v institucich EU tak zdlouhave?
Pavel
ODPOVĚĎ:
Telička: Musel bych znát podrobnosti Vašeho případu. Takto se mohu jen domnívat, že pokud jste testy skutečně udělal a byl jste vyrozuměn, že jste přijat a zařazen do rezerv, že se čeká až bude volné místo pro Vaši kvalifikaci. Pokud jste neabsolvoval konkurz na jedno konkrétní místo, nýbrž na pracovní zařazení určité kategorie a kvalifikace, pak uspění v konkurzu ještě neznamená automatické a okamžité přijetí. Někdy to může skutečně trvat i 2 až 3 roky. Doporučuji však zaslat kontaktnímu místu písemný dotaz.
Zahradil: Nevím, kam jste se přesně přihlásil a proto vám na to nemohu dát uspokojivou odpověď. Pošlete mi prosím nějaké detaily o tom na jzahradil@europarl.eu.int
6.5.2005 11:24
OTÁZKA:
Pro pana Zahradila:
Nestydíte se za výrok pana prezidenta, že EU je svojí koncepcí podobná RVHP? A jaký máte dnes postoj k Vašim dvěma kolegům v EP poté, co obvinili pana prezidenta za neznalost problematiky EU a dohodě o ústavní smlouvě?
Vláďa
ODPOVĚĎ:
Zahradil: Já se za svého prezidenta opravdu nestydím, ale právě naopak. Pokud jde o oba zmíněné kolegy z EP, silně přestřelili a je na nich, zda si to uvědomí, nebo ne. Pokud ne, tak to bude také výpověď svého druhu – o nich.
6.5.2005 11:24
OTÁZKA:
Dobrý den pánové. Chci se zeptat, jestli jste optimisté ohledně budoucího vývoje v ČR? Také ve stručnosti srovnejte pracovní podmínky a nároky v ČR a ve světě. Díky za odpovědi.
Bob
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Jsem optimistou, i když si myslím, že bychom měli se svým potenciálem nakládat lépe. Co se týká srovnání, nelze zevšeobecňovat. Navíc osobní zkušenost mám pouze z práce v Evropské komisi. V porovnání s českou exekutivou jsou pracovní podmínky v průměru lepší a nároky v průměru vyšší.
Zahradil: Jsem optimista, proč ne ? Chce to ovšem určité předpoklady : ořezat státní výdaje, snížit daňovou zátěž a nejrůznější povinné odvody, zpružnit trh práce. To všechno ovšem budou muset udělat i jiné evropské země – zejména ty, kde je ochrana pracovního trhu nedůvodně vysoká a zabraňuje tak zdravé konkurenci. Ale české země mají potenciál pro ekonomický růst, dobrou geografickou polohu a to čemu se říká „human capital“.Takže náš budoucí vývoj vidím pozitivně.
6.5.2005 11:24
OTÁZKA:
Dobrý den, měl bych 3 dotazy:
1) Kde si mohu přečíst (v českém jazyce) všechny smlouvy a závazky, které vrcholní představitelé ČSSR a ČR podepsali? Doufám, že tím nebude prolomeno "státní tajemství".
2) Proč neustále nemáme správné informace -viz. dotace pro zemědělce s ročním zpožděním - nedochází zde k účelovým manipulacím s fakty?
3) Proč jsem při pohybu v zahraničí nucen vyplňovat dotazníky, formuláře, prokazovat finanční solventnost, jízdní doklady, a další obstrukce úředníků?
Děkuji za odpověď.
Pavel
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Ad 1) Jde-li o mezinárodně smluvní závazky, pak ve Sbírce zákonů. U tzv. resortních smluv mám pocit tam je jen oznámení o sjednání bez textu smlouvy. K tomu se však lze dostat na MZV nebo příslušném resortu. Ad 2) Přímé platby (dotace) se vždy vyplácejí počátkem následujícího roku. Jsou-li jiná zdržení, doporučuji se obrátit na Mze anebo na příslušného poslance za Váš volební obvod. Informace o přímých platbách musí Mze poskytovat. Nevím, jaké informace jste dostal, proto nevím, zda jste byl a kým záměrně dezinformován. Ad 3) V EU by tomu tak v případě Vámi uvedených případů nemělo být. Máte stejná práva jako jiní občané EU. Pokud se tak děje, požadujte u příslušných čs. orgánů aktivitu směrem k nápravě, nebo se obraťte na Evropskou komisi.
Zahradil: Zkuste to na www.mzv.cz nebo v archivu www.psp.cz (tam by měly být mezinárodní smlouby schválené Parlamentem. Zemědělstvím se v EU zabývá můj kolega europoslanec Fajmon, můžete mu napsat na hfajmon@europarl.eu.int , pokud jde o úřednickou „buzeraci“ v zahraničí, je určena vnitřními předpisy toho kterého státu. Neměli někteří naši politici při propagaci vstupu do EU tak horlit, že náš vstup do EU bude znamenat odbourání veškeré úředničiny při cestování. Nebyla to pravda tehdy, není to pravda ani teď, bylo to spíš něco jako „klamavá reklama“...
6.5.2005 11:25
OTÁZKA:
Dobry den. V posledni dobe mam pri sluzebnich cestach do EU dojem, ze nove zeme nejsou prilis vitany, lide ve strarych zemich EU to vidi jako konkurenci, predevsim konkurenci na trhu prace (zatim). Pozorujete neco podobneho?
Myslite si, ze dalsi sblizovani je na miste, kdyz jsme videni jako konkurence?
Radim
ODPOVĚĎ:
Telička: Dobrý den. Myslím si, že to neplatí generelně, ale máte pravdu, že se s tím setkáváme. Je to důsledek řady skutečností – nedostatečné politické diskuse (tedy jistého selhání politiků), slabší informovanosti ze strany státních orgánů, složitější ekonomické situace v některých zemích, větší zahleděnosti do národních či osobních zájmů než před např. deseti lety, pro někoho příliš početného rozšíření apod. Další sbližování na místě je, přestože, nebo právě proto, že jsme viděni jako konkurence. Nedivme se. V době, když se v něčem někomu nedaří, není nakloněn každý konkurenci. Osobně jsem pro konkurenci. Je třeba umět diskutovat i o výhodách konkurence a nevýhodách ochranářství. Politici by měli prokázat v tomto směru více odvahy.
Zahradil .To je podobná otázka, na kteroujsem již odpovídal. Ano, zdá se, že ani politici ani veřejnost ve „starých“ zemích EU nebyla na rozšíření tak úplně připravena. Teď se tam někdy ocitáme v roli hostů, kteří nejsou tak úplně vítáni. Doufám, že tato psychologická bariéra časem zmizí a že se nepromění v bariéru administrativní. Důležité je, abychom se my sami také nechovali jako druhořadí členové a byli jsme naopak vidět i slyšet, využívali všech práv, která máme smluvně zajištěna.
6.5.2005 11:25
