„Dokonce i tady se pořád bojím,“ sdělil reportérům AP 17letý Ahmed Amín Koro, který nyní žije s matkou a dvěma sourozenci v uprchlickém táboře Esjan na severu Iráku. „Nemohu pořádně spát, pořád je vidím ve snech,“ popisuje vzpomínky na bojovníky Islámského státu. Podobné zkušenosti mají stovky dalších chlapců z irácké jezídské komunity.
Zrozeny pod vlajkou chalífátu. Děti bez dokumentů čelí temné budoucnosti |
Když islamisté v srpnu 2014 vtrhli do vesnice Hardan, Ahmedovi bylo čtrnáct let. Jeho rodina se pokusila utéct. Do auta se však všichni nevešli. Ahmed a jeho 13letý bratr proto počkali za městem, otec chtěl mezi tím odvézt zbytek rodiny do bezpečí. Pro Ahmeda se měl vrátit. Už se však neukázal. Bojovníci Islámského státu Ahmeda a několik dalších lidí zajali.
Zajatce odvezli do města Tal Afar na severu Iráku, zde je drželi spolu s dalšími chlapci. Dospělé muže oddělili. „Pak si vybírali dívky, které se jim líbily. Pamatuji si, jak plakaly, stejně tak jejich matky. Museli je vytrhávat z náručí matek,“ vzpomíná Ahmed. Islamisté podle něj působili děsivě. „Nikoho takového jsem nikdy neviděl. Byli to velcí vousatí muži, vypadali jako monstra,“ popsal.
Chlapce islamisté později přesunuli do věznice ve městě Badúš nedaleko Mosulu, kde je drželi asi patnáct dní. Příděly jídla byly minimální. Chlapci navíc po jídle vždy usnuli. Ahmed si myslí, že je islamisté uspávali pomocí sedativ. Netrvalo dlouho a jezídští chlapci se dostali do převýchovných programů. Islamisté je učili modlitby a radikální výklad islámu. Nutili je, aby se stali muslimy.
Jak na stínání hlav a používání sebevražedné vesty
Po výuce Ahmed směřoval do výcvikového tábora ve městě Tal Afar. Jeho den začínal modlitbou a vojenskou instruktáží. Chlapci se učili střílet z AK-47 i pistolí. Na obrazovkách sledovali instruktážní videa k použití sebevražedných vest či správnému stínání hlavy, zbytek dne padl na studium Koránu.
Děti v sebevražedných vestách a zákaz pláče. IS cvičí štěňata chalífátu |
„Říkali nám, že pokud budeme bojovat proti bezvěrcům, budeme se muset odpálit a zabít je všechny,“ popisuje Ahmed. Chlapci měli později putovat do ciziny kvůli studiu arabštiny. „Říkali nám, že už nejsme jezídi, ale že teď patříme k nim,“ vzpomíná.
Po devíti měsících v zajetí se rozhodl utéct spolu se svým bratrem a bratrancem. Podařilo se jim nepozorovaně zmizet z výcvikového tábora. Bratrance islamisté později dopadli, bratři se však schovali v mešitě a spolu s několika dalšími lidmi se v noci vydali na cestu. Po devíti dnech a 90 kilometrech se dostali až k pohoří Sindžár, kde je zachránily kurdské jednotky.
Podobný osud potkal také Akrama Rašo Chalafa. Islamisté přišli do jeho vesnice, když mu bylo pouhých sedm let. Při útěku začali islamisté střílet na automobil jeho rodiny. „Moje maminka spadla, trefili i mě. Tady mám ještě vidět stopy po střelách a střepinách,“ ukazuje následky útoku islamistům. Ti ho se zraněními břicha převezli do Mosulu, kde podstoupil operaci. O své rodině od té doby neslyšel.
Když se ho reportéři zeptali, zda měl v zajetí strach, odpověděl: „Měl jsem příliš velký hlad na to, abych se bál.“ Chlapec skončil v syrské baště Islámského státu, městě Rakká. Islamisté tam na dětské zajatce házeli míčem. Pokud se někdo rozbrečel, začali ho mlátit. Kdo pláč zadržel, dočkal se pochvaly. „Jednou z tebe bude sebevražedný útočník,“ povídali věznitelé.
Akram ukazuje zranění po přepadení bojovníky Islámského státu.
„Říkali, že jsou naši přátelé, děti ale byly k smrti vystrašené,“ popisuje Akram, který nyní žije v uprchlickém táboře Kabarto nedaleko iráckého města Dahuk. „Tvrdili, že až vyrosteme, vyhodíme se do povětří, že je to boží vůle. Některé děti to odmítaly. Pak se jich ptali, jestli se chtějí dostat do ráje,“ popisuje chlapec. Sedmiletý Akram byl na výcvik příliš slabý, stal se proto sluhou dospělých bojovníků.
Výkupné za svobodu
Po dvou letech Akramův strýc Hasar Hadži Hasan obdržel na Facebooku vzkaz od Islámského státu. Na fotografii byl malý chlapec navlečený do černého oblečení. Pod fotografií byla nabídka. Za 10 500 dolarů propašujeme Akrama do bezpečí. Islamisté se tímto způsobem stále častěji snaží lepit díry ve skomírajícím rozpočtu (více o ekonomických problémech IS zde).
B jako brokovnice. Islámský stát vyučuje abecedu přes mobilní slabikář |
Rodina chlapce si půjčila peníze od příbuzných v Německu. Po zaplacení islamisté Akrama odvezli ke kontrolnímu stanovišti kurdských sil. S rodinou se znovu setkal po dvou letech a třech měsících od únosu.
Ani v bezpečí se však klidu nedočkal. Jeho strýc popisuje, jak Akram trpí nočními můrami a úzkostmi. Podobně je na tom i jeho bratr. „Někdy jsou agresivní a mlátí ostatní děti. Duševně na tom nejsou dobře,“ popisuje. Spánek Akrama prý narušují ozbrojenci z Islámského státu. „Když jdu spát, ve svých snech je vidím, jak říkají, abych šel s nimi. Pak se probudím a už nemohu spát,“ tvrdí chlapec.
Odkaz islamistů pronásleduje také Ahmeda. Podobně, jako mnozí další, dochází pravidelně k psychologovi. „Snaží se ulehčit mojí duši, chce mě vzít do časů před Islámským státem. Snaží se ze mě dostat moje obavy,“ popisuje Ahmed. Na noční můry se snaží zapomenout ve škole. Nejraději má angličtinu. Ve volném čase provozuje v uprchlickém táboře malý obchod s oblečením.
O své budoucnosti má překvapivě jasno. „Až vyrostu, pomstím se Islámskému státu,“ tvrdí. Podobné cíle má i Akram. Na otázku, co chce dělat, až vyroste, rázně odpoví: „Bojovat s Islámským státem.“
Paví národEtnicky jsou to Kurdové, sami se ale pokládají za zcela svébytný národ, který svůj původ neodvozuje od Evy, ale pouze od Adama - první muž a první žena totiž prý soutěžili, kdo dokáže počít sám. Výsledkem Adamovy snahy jsou údajně právě jezídé. Po celou dobu své existence čelí vyhlazování. V Iráku je jich zhruba 500 tisíc, jednotlivé odhady se ale značně liší. Významné komunity jezídů žijí i v Sýrii a Turecku, v Evropě jich je nejvíc v Německu. Jejich náboženství se v dnešní formě zformovalo pravděpodobně ve 12. století, zná křty, obřízku, kasty i reinkarnaci. Není možné k němu konvertovat, stejně jako pro jezídy není možné uzavřít sňatek mimo jejich náboženství. Jezídé věří, že svět stvořil Bůh, nyní však běh věcí ovlivňují andělé. Za jednoho z hlavních považují „pavího anděla“, jinak též Šajtána, který se objevuje v křesťanství i islámu. Tam je však považován za padlého anděla (Satana). Pro jezídy je naopak ztělesněním boží moudrosti a dobra. |
