V nemocnici ve Vrchlabí děti a mladiství neplatí! Podobná sdělení plní už více než měsíc tuzemská média. Česko-německá horská nemocnice v severočeském Vrchlabí je jediným špitálem v zemi, který se vzepřel novému zákonu o vybírání zdravotních poplatků.
Ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml (ČSSD) ví, jak na sebe upozornit. Prohlásil, že vybírat poplatky od dětí je nemravné, a rázem dostal pozvání do televizních politických diskusí. Vzhledem k jeho kandidatuře do Senátu se mu to velice hodí.
Ale hlasité kázání o nemravných poplatcích zastínilo, že motivy Drymlova jednání jsou podle všeho především pragmatické a ekonomické. Dryml spojil příjemné s užitečným. Pěstuje si image muže, jenž ví, jak vyléčit tuzemské zdravotnictví, a šikovně odvedl pozornost od faktu, že vrchlabská nemocnice je v ekonomické krizi, odchází z ní lékaři a majitel uvažuje o jejím prodeji nebo zavření.
Porušit zákon a vydělat
Zavedení poplatků podle mnoha lékařů způsobilo, že ubylo pacientů a boj o ně se přiostřil. Slogan „u nás se neplatí“ zafungoval jako dobrá reklama pro vrchlabskou nemocnici, jež se potýkala s nedostatkem pacientů. Poté, co Dryml vyhlásil, že v jeho nemocnici mají děti a mladiství do 18 let ošetření zdarma, se ambulantním lékařům ve vrchlabském regionu začali klienti odhlašovat. „Výrazně nám ubylo dětských pacientů, kteří odcházejí do nemocnice, jež na nevybírání poplatků vydělává, a to je nefér,“ popsal vrchlabský lékař, který si nepřál být jmenován.
Za více pacientů pojišťovny nemocnici více zaplatí. Například za prohlídku u ambulantního specialisty pojišťovny platí 170 až 600 korun. Třicetikorunový poplatek tudíž nemůže konkurovat. „Stáhnou k sobě klientelu, kterou nemají, a na pacientech vydělají víc, než by vybrali na poplatcích. Je to jasný ekonomický kalkul. Pojišťovny by měly zakročit,“ uvedla ředitelka nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová o jednání vrchlabské nemocnice.
Sdružení ambulantních specialistů už odeslalo všem zdravotním pojišťovnám a Nejvyššímu státnímu zastupitelství otevřený dopis. Chování vrchlabské nemocnice označili za nekalou soutěž a vyzvali pojišťovny, aby zasáhly. „Oddalovaní kontrol a případných opatření by viníkům jen zajistilo jejich neoprávněný majetkový prospěch,“ vzkazují ambulantní lékaři pojišťovnám. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství v Brně Pavel Foltán sdělil, že jeho úřad stížnost postoupí Okresnímu státnímu zastupitelství v Trutnově. Z pojišťoven zareagovala zatím jen VZP, která už odeslala vrchlabské nemocnici dopis, v němž vyzývá k dodržování zákona. „Když z lednového výkazu bude jasné, že na naše upozornění nezareagovali, uloží VZP nemocnici pokutu podle zákona,“ uvedla mluvčí VZP Jana Víšková.
Co na to ředitel Dryml?
„Napomenutí od VZP už jsme dostali. Budeme to řešit soudně a jsme připraveni obrátit se k Evropskému soudu,“ řekl Dryml, který ve své senátní kampani hodlá pokračovat. Plánuje, že nebude vybírat poplatky od tělesně postižených a dárců krve.
Ambulantní lékaře udivuje, že když nemocnice porušuje zákon, prochází jí to. „Zákon o zdravotním pojištění by nemocnice porušila, kdyby poplatky nevybírala soustavně a opakovaně. Zatím nejde o podezření z trestného činu,“ řekl mluvčí trutnovské policie Udo Ertner. Podobně reaguje Královéhradecký kraj, jenž může nemocnici odebrat registraci. „Z pohledu správního orgánu na ně páku nemáme. To musí řešit pojišťovna,“ uvedl šéf zdravotního odboru Martin Scháněl.
Miliony v minusu
Příliv pacientů by mohl postavení vrchlabské nemocnice částečně zlepšit. Podle výroční zprávy skončilo její hospodaření v minulých letech ztrátou (v roce 2006 to bylo minus 3,5 milionu korun, loni měla ztráta dosáhnout 5 milionů).
Nemocnici se kromě peněz nedostává lékařů. Po příchodu Drymla dal výpověď primář gynekologického oddělení. Kvůli nedostatečnému počtu odborníků proto nemocnice musela uzavřít porodnici, která se proslavila alternativními porody. K poslednímu lednu končí také primář anesteziologického oddělení a primářka oddělení následné péče má zase brzy odejít do důchodu.
Podle informací MF DNES plánují odchod i další lékaři a sestry. Na vylepšení ekonomické situace má Dryml čas do podzimu. „Dohodli jsme se s majitelem, že v nemocnici budu do senátních voleb,“ říká Dryml, který se loni v prosinci do nemocnice po čtyřech letech vrátil. Tvrdí, že za jeho éry vydělávala, ale jakmile odešel, situace se zhoršila. Dryml opustil Vrchlabí v roce 2004, protože se nepohodl s majitelem Alexandrem Seidlem. Ale ten ho loni povolal zpátky. „Mně se to vymklo z rukou. Někdo ty doktory musí hlídat a doktor Dryml vyžaduje tvrdou disciplínu,“ říká Seidl, který vlastní například Lázně Libverda a před rokem 1989 žil v Německu.
Nemocnice na prodej
V posledních týdnech se ve Vrchlabí a okolí čím dál častěji hovoří o prodeji nemocnice. „Ať je jaký je, doktor Dryml nemocnici řídil bezesporu dobře. Byl přijat, aby ji ekonomicky stabilizoval a vytvořil optimální podmínky pro její prodej za maximální cenu,“ říká Jiří Kalenský, ředitel nemocnice v nedaleké Jilemnici. „Ano, o prodeji už jsem také slyšel. Je to pravděpodobné. Byl bych ale rád, kdyby to prodali někomu, kdo chce nadále provozovat zdravotnické zařízení, a ne aby tam vyrostly apartmány,“ uvádí starosta Vrchlabí Jan Sobotka.
Majitel Seidl by chtěl za nemocnici získat 150 milionů korun. „Volal mi jeden lékař, že by nemocnici koupil. Ale když jsem mu řekl cenu, už se neozval. Nebráním se prodeji. Je to trápení. Nemáte-li známé v politice, podnikat ve zdravotnictví se tady nedá. Nevadilo by mi, kdybych se toho zbavil,“ řekl Seidl. Před 10 lety nemocnici s 60milionovým dluhem získal za 7,7 milionu a podle svých slov do ní investoval 80 milionů. Možná větší hodnotu než nemocnice má dnes necelých osm hektarů pozemků, které k ní patří.
Podle Drymla mají cenu 90 milionů korun a je pravděpodobné, že suma bude stoupat. Automobilka Škoda nedávno oznámila, že vážně uvažuje o rozšíření svého vrchlabského závodu a fungují zde další tři továrny, v nichž pracují tisíce lidí. Pozemky patřící k nemocnici leží jen kilometr od centra města, za nimi je les a Krkonoše jsou žádaná lokalita.
Dryml chce podle svých slov jednat o budoucnosti nemocnice jak se Škodovkou, tak se zdravotnickým holdingem královéhradeckého kraje, který v okolí vlastní pět nemocnic. „Je to poslední lůžkové zařízení v kraji, které nemáme, a měli bychom zájem jednat,“ říká zástupce holdingu Rostislav Všetečka. Mluvčí Škody Jaroslav Černý vzkázal, že případnou investici do nemocnice zatím neřešili. Finanční injekci požaduje Dryml také od Vrchlabí. Jeho starosta Sobotka však nevidí důvod, proč by mělo město dotovat soukromou nemocnici. „Jsme připraveni, že pan Dryml bude zase pouštět hrůzu. Je to otravné, ale už víme, s kým máme tu čest,“ říká Sobotka.
Dryml hrozí arbitráží
V případě, že by se nepovedlo najít kupce či partnera a hospodaření by se nevylepšilo, hrozilo by uzavření nemocnice. Majitel Seidl už prohlásil, že v tom případě by z ní udělal ubytovnu nebo by areál pronajal. Zavření je však velmi nepopulární krok a není pravděpodobné, že by s ním chtěl být ředitel Dryml spojován. „Chování ministerstva a pojišťoven by mohlo způsobit, že by se nemocnice musela zavřít.
Pak bychom podali arbitráž proti České republice, že neochránila investici soukromého investora,“ říká už dnes Dryml. Trochu to působí, jako by si už předem hledal únikovou cestu. Najde-li zájemce, bude se pyšnit tím, jak zachránil nemocnici. Bude-li se muset zavřít, mohl by obvinit stát, že ji zlikvidoval.
V souvislosti s děním kolem vrchlabské nemocnice se nabízí otázka, zda je nutné, aby byla v místě, kde jich je nadbytek. Odhaduje se, že nemocnice by měla mít spádovost sto tisíc obyvatel. V okruhu 40 kilometrů jsou v tomto regionu čtyři nemocnice: Trutnov, Vrchlabí, Semily a Jilemnice. Jejich provoz stojí mnoho peněz, jsou vybavené drahými přístroji a potýkají se s nedostatkem personálu. Přebytek nemocnic je jednou z největších slabin českého zdravotnictví. Ředitel Dryml však říká, že jeho cílem je, aby ve Vrchlabí nemocnice zůstala. I to může být vhodné téma v podzimní volební kampani.
. Poplatky včera a dnesBývalý člen KSČ a současný člen ČSSD Vladimír Dryml ještě před několika lety požadoval zpoplatnění lékařské péče. „Skutečně už si nenamlouvejme, že všichni budou mít péči bezplatně. Protože menší nebo větší spoluúčast bude,“ řekl v roce 2002 Zdravotnickým novinám. Dnes jím vedená nemocnice ve Vrchlabí jako jediná v zemi nevybírá poplatky od dětí a mladistvých do 18 let. Dryml na podzim kandiduje do Senátu. Bojem proti poplatkům se může zviditelnit a nemocnici, která je na tom ekonomicky špatně, přitáhnout pacienty. |
