Družice Magion stále vysílá

- Českou družici Magion 5 před rokem opustila smůla a dodnes vědcům dodává užitečné informace. Když byla v srpnu 1996 vypuštěna spolu s ruskou družicí Interball 2, vzápětí se odmlčela. Přesto se pracovníci Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd nevzdávali a pokoušeli se ji v pravidelných intervalech rádiovými povely ze stanice v Panské Vsi oživit. To se jim loni v květnu po dvaceti měsících podařilo. Od té doby udržují s družicí, která je součástí mezinárodního programu Interball, spojení.

Družice o váze 62 kilogramů krouží po výrazné eliptické dráze okolo Země, která ji vzdaluje až na 20 tisíc kilometrů. Její přístroje tam zkoumají vlastnosti okolního prostředí, v němž probíhají procesy, které ovlivňují kvalitu veškerého rádiového spojení, pochody v živých organismech a patrně i některé procesy geologické.
"Tato dráha je unikátní, a proto se podařilo získat některá nová pozorování," dokládá vedoucí projektu Pavel Tříska. "Například jsme zachytili magnetosféricky odražené hvizdy, které zaznamenala před třiceti lety jedna družice v omezeném rozsahu. Obecně lze říci, že Magion 5 přispěl k celosvětovému vědeckému programu simultánních měření vlastností magnetosféry ve vybraných bodech, na němž se podílí celá řada družic. Neobyčejně cenné jsou poznatky technologické - nyní víme, jak se chovají elektronické palubní systémy, které procházejí osmkrát denně maximálními dávkami záření v radiačních pásech Země."
Dobu činnosti Magionu 5 nelze odhadnout. Záleží na tom, jakou rychlostí se budou degradovat sluneční panely. Pro ně jsou největším nebezpečím průlety radiačními pásy, stejně jako silné protonové erupce Slunce. Poslední takový výbuch loni v létě způsobil okamžitou ztrátu desetiny energie.

Družice Magion 5 v dílně Ústavu fyziky atmosféry v Praze-Spořilově před odesláním do Moskvy.