Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Druhá nejstarší porcelánka v Česku zkrachovala. Proč, když je zájem o její zboží?

  17:56aktualizováno  11. února 11:09
Stovky zaměstnanců z porcelánky v Klášterci nad Ohří jsou na dně. Už dva měsíce nedostali mzdu a hrozí, že podnik, kde pracují po generace, nadobro skončí. Dnes se sešel věřitelský výbor, který hledá kupce. Hlavním důvodem krachu porcelánky ale podle všeho není ekonomická krize, nýbrž špatné hospodaření majitelů. Kvůli krizi však nebude šance sehnat jinou práci. Jaký je příběh druhé nejstarší porcelánky v Česku?

Klášterecká porcelánka funguje od roku 1794. Světovou slávu získala, když ji vlastnil hraběcí rod Thunů. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Natalie, Constance, Marie Luisa. To nejsou jména šlechtičen, ale porcelánových souprav značky Thun. Jsou čistě bílé nebo bohatě zdobené a trůní si pěkně v řadě ve vzorkovně porcelánky v Klášterci nad Ohří.

Je únorová středa dopoledne a ve druhé nejstarší porcelánce v Česku se lisuje, glazuje a zdobí jakoby nic. Dekoratérka namáčí razítko do zlaté polevy a obtiskuje ho na talíř. Zanedlouho na něj budou servírovat pochutiny v Rusku, Švédsku nebo v Egyptě, kam se zdejší porcelán nejčastěji vyváží. O kus dál jiná mladá žena lepí ouška k hrníčkům. Za den jich "přilípne“ téměř tři tisíce. Z pecí se line horký vzduch, tisíce misek, svícnů a talířů čekají na další "ožeh“. Na první pohled běžný provoz, ale rozdíl tu je.

Čtyři stovky zaměstnanců už druhý měsíc pracují zadarmo. V kapsách mají výpovědi a naposledy dostali zaplaceno za listopad. Provoz má skončit k poslednímu březnu. "Situace už není vážná, ale kritická,“ říká třiatřicetiletý Petr Hron, který tu pracuje 15 let. A s ním jeho rodiče a manželka, se kterou se seznámil tady ve "fabrice“, kde se točil film Holky z porcelánu.

"Splácíme hypotéku. Skoro všechny úspory už jsme utratili, pomáhají nám manželčini rodiče. Jestli provoz skončí, tak většině lidí bude hrozit exekuce,“ říká Hron, otec dvou malých dětí. Nemá chuť se sbalit, přihlásit se na úřad práce a začít hledat jiné zaměstnání? "Víte, tradice nám nedovolí opustit potápějící se loď. My máme tu práci rádi.“

Někdo to zašantročil

Klášterecká porcelánka funguje od roku 1794. Světovou slávu získala, když ji vlastnil hraběcí rod Thunů. V zámku, jenž se tyčí nad řekou Ohří, je dnes Muzeum českého porcelánu. V něm je k vidění třeba zlatobílý jídelní servis o 158 kusech, který mohli užívat jen členové hraběcí rodiny. Zdejší porcelánka je největším závodem společnosti Karlovarský porcelán. Ta loni na podzim skončila v konkurzu a s ní i klášterecký závod, v němž pracují celé rodiny. Není to klasická práce jako v továrně u pásu. Veškeré dekorace se dělají ručně.

"Klobouk dolů, že tu zůstávají. Věříme, že přece nemůže být konec. Odborářské konto už jsme vyčerpali. Naposledy jsme všem dali po osmi stovkách. Ženský říkaly: Aspoň budeme mít přes víkend co jíst. Zvlášť pro mámy samoživitelky je to hrůza,“ popisuje Miroslava Mrštíková, předsedkyně místních odborů, situaci v porcelánce, kde průměrný plat činí 12 tisíc korun hrubého.

Karlovarský porcelán, a.s. Porcelánka v Klášterci nad Ohří.

Zdeněk Zapský tady začal pracovat v roce 1964, o třiadvacet let později se stal ředitelem tohoto závodu a je jím dodnes. Skoro všechny tu zná osobně, o každém kousku porcelánu ví, kam se vyváží a kolik se ho vyrábí. Pochvaluje si, že všechny suroviny (kaolin, živec, křemen) jsou domácí a nemusí se dovážet. Teď sedí ve své kanceláři vybavené tmavým sektorovým nábytkem a vypadá zasmušile. "Připadáme si jako rukojmí. Někdo rozhoduje o nás bez nás. Přitom máme spoustu zakázek. Říkejte lidem: Pracujte, ale nevím, zda dostanete zaplaceno. Vysvětlujte jim něco, co sama nevíte!“ říká Zapský a ukazuje na stohy objednávek. "Když nás v březnu zavřou, ani to nestihneme vyrobit.“

Thunové v Klášterci

Značka Thun, jíž se pyšní společnost Karlovarský porcelán (nyní v konkurzu), pochází z Klášterce nad Ohří. Tady vznikl závod na výrobu porcelánu už na konci 18. století a vlastnila jej hraběcí rodina Thunů. Zdejší závod je druhý nejstarší v ČR.

Tento prazvláštní stav nechápe nikdo v klášterecké porcelánce. Pochopili by, že je propouštějí, kdyby vyráběli něco, o co není zájem. Ale situace je opačná. "Zakázky byly a jsou, ale najednou nám začali vypínat proud a není na výplaty. Proč? Protože někdo špatně hospodaří. Jako kdyby to bylo vytunelovaný. Lidi se dřou a někdo nahoře to zašantročil,“ nebere si servítky odborářka Mrštíková. Velmi podobně o příčinách krachu porcelánky smýšlí starosta Klášterce nad Ohří Jan Houška (ODS). "S ekonomickou krizí to nesouvisí. Tady se vyrábělo, ale Pražáci jaksi zapomněli platit.“

Oněmi Pražáky má pan starosta na mysli podnikatele, jež společnost Karlovarský porcelán zprivatizovali v polovině 90. let. Vedle toho koupili také sklárny, založili sklářsko-porcelánové impérium o mnoha továrnách a začali na své podnikání dostávat miliardové úvěry. Jmenují se Radovan Květ a Jan Souček.

Zdeněk Zapský, ředitel závodu - Karlovarský porcelán, a.s. Porcelánka v Klášterci nad Ohří.

MF DNES se pokoušela najít odpovědi na zdánlivě banální otázky. Jedna z nich zní: proč je o český porcelán značky Thun vyráběný v Klášterci nad Ohří dlouhodobě zájem zejména v cizině, ale firma je v konkurzu? Odpověď nebylo snadné najít. "Na prosté otázky neumím odpovědět. Banky nám zastavily financování, jasný? Copak nevíte, že je krize? Víte, jak zdražili energie? Taky silná koruna nás dostala na kolena a asijská konkurence. Měli jsme domluveno přefinancování našich úvěrů, ale banky v USA se položily. A jestli si někdo myslí, že firma může existovat bez provozních úvěrů, je blázen,“ rozhořčoval se Vlastimil Argman, šéf společnosti Karlovarský porcelán, pod niž klášterecký závod spadá. Pro úplnost: vlastníkem Karlovarského porcelánu je firma Porcela Plus a tu ovládali (než přišel konkurz) zmiňovaní Květ a Souček.

Ano, zní to logicky. Všude řádí krize. Ti, kteří vyvážejí, mají menší zisky kvůli silné koruně a cena energií stoupá, což energeticky náročnou výrobu porcelánu zatěžuje. Problém je, že sklářsko-porcelánové impérium pánů Květa a Součka má problémy mnoho let a zdravé jádro tu jaksi chybí. Rovněž marketingu se tato společnost příliš nevěnovala. Najít v českých obchodech český porcelán není zrovna snadné. "V marketingu máme rezervy. Stolovat se ale bude vždy. Proč má zmizet zrovna český porcelán?“ říká k tomu ředitel Zapský z Klášterce.

Krize? Ale kdeže

Podívejme se nyní na chvíli k jinému soukromému výrobci, na kterého krize nedopadla. Je jím František Novosad, majitel jedné z nejstarších českých skláren v Harrachově. Aby nespadl do ztráty, průběžně restrukturalizuje a vsadil právě na marketing. Turisté se mohou v jeho sklárně projít a pak se občerstvit v pivních lázních, které postavil. "Na všechny dopadla silná koruna, zdražení energií a čínská konkurence, ale nikdo nebyl dlouhodobě tak zadlužený jako Souček s Květem,“ uvádí Novosad. "Začínal jsem s 200 zaměstnanci. Už jich mám jen sto, ale dluhy nemám. Přijdu-li o zakázky, firmu ještě zeštíhlím. České sklo a porcelán jsou tam, kde jsou, protože je zprivatizovali něčí kamarádi, a ne odborníci,“ míní Novosad.

Také na ministerstvu financí si nemyslí, že to byla finanční krize, která položila firmy pánů Květa a Součka. "Problémy se splácením měli od 90. let, kdy si vzali úvěr od IPB. Nemohli splácet a banka se stala polovičním vlastníkem jejich firem,“ říká Radek Šnábl, ředitel mezinárodněprávního odboru resortu financí. IPB pak tento svůj podíl na zadluženém Květově a Součkově impériu vložila do fondu Tritton, jež založila na Kajmanských ostrovech.

Karlovarský porcelán, a.s. Porcelánka v Klášterci nad Ohří.

Když v roce 2000 IPB padla a banku převzala ČSOB, Květ se Součkem si nabrali od několika bank další úvěry. Na sklářskou část (společnost Bohemia Crystalex Trading) přes pět miliard. Výsledkem je pád mnoha skláren. Na porcelánovou část dostali úvěr 1,4 miliardy a v konkurzu skončily závody včetně toho v Klášterci. Jak to, že banky půjčily takové sumy někomu, kdo měl problémy se splácením? "Chování bank bylo velmi amatérské,“ říká k tomu Šnábl z resortu financí.

Podle Marka Pražáka, mediálního zástupce Květa a Součka, byla vypůjčená částka 1,4 miliardy určena na provozní financování porcelánové výroby. "Půjčka byla vysoce úročena a šlo o nevýhodný krátkodobý úvěr. Jednalo se o překlopení tohoto dluhu na dlouhodobý. Banky se ale nemohly dohodnout na řešení... Spolumajitele mrzí, že se kvůli průtahům a nástupu finanční krize nepodařilo dokončit projekt přefinancování,“ vysvětluje Pražák.

Kupte to, budou vám vděční

Lidé z klášterecké porcelánky nad tím vším kroutí hlavou. "Jak mohli dva pánové zadlužit velké fabriky a stát jim to dovolil?“ ptá se Petr Hron z porcelánky v Klášterci. Stát je totiž, podle Květa se Součkem, 66 procentním vlastníkem společnosti Porcela Plus, tudíž i spoluvlastníkem klášterecké porcelánky. Došlo k tomu tak, že po pádu IPB odprodala ČSOB zmiňovaný fond Tritton státu. Jenže stát se k němu moc nehlásí.

"Nikdy jsme nevlastnili ani procento Porcely Plus a nemohli jsme ji ani ovládat,“ říká Radek Šnábl. Stát je podle něj jen takzvaným benefičním vlastníkem. „Podle smlouvy s ČSOB, která Tritton spravuje, máme nárok na výnos z jeho prodeje, ale ovládat jej nemůžeme. Když jsme chtěli dostat do Porcely svého zástupce, Květ a Souček to odmítli,“ uvádí Šnábl. Ti však přes svého zástupce Pražáka vzkazují, že státu bránili vstoupit do svých firem jen do roku 2003 a pak už ne. Obě strany se zjevně neshodnou...

Karlovarský porcelán, a.s. Porcelánka v Klášterci nad Ohří.

Ministr financí Miroslav Kalousek shrnul loni na podzim situaci následovně: "Domnívám se, že se soustředili (Květ a Souček, pozn. red.) na finanční restrukturalizaci, nikoli na restrukturalizaci skutečnou.“

Zaměstnance klášterecké porcelánky trápí ještě něco. Hrozí jim, že své peníze nedostanou. Třebaže čekají na nepoměrně menší částky než banky, podle insolvenčního zákona musí být na prvním místě uspokojeny právě ony. Co bude dál?

Konkurzní správce Karlovarského porcelánu shromáždil pohledávky věřitelů a hledá kupce pro jednotlivé závody. Věřitelský výbor se má sejít dnes. Najde-li se kupec, bude chtít jen zdravé části firmy. Dostane-li je za zlomek ceny, banky by pak své pohledávky musely odepsat.

Šestnáctitisícovému Klášterci nad Ohří hrozí dramatický nárůst nezaměstnanosti a stovkám lidí bída. Ačkoli je ve městě průmyslová zóna se 14 továrnami, vyrábí hlavně součástky do aut. Stovky lidí v zóně už přišly o práci, pracuje se čtyři dny v týdnu. "Před krizí jsme chtěli postavit další část zóny, ale investoři od toho ustoupili. Kdyby v zóně neměli potíže, práce by byla. Doufám, že porcelánku někdo koupí. Lidé tam jsou pracovití a budou vděční,“ říká klášterecký starosta Houška.

Přežije porcelán a sklo?

Levné nádobí z Asie zaplavuje v posledních letech evropské trhy. Svou roli hraje také životní styl, který nepřeje velkým porcelánovým soupravám z dob našich babiček. Tuzemští výrobci skla a porcelánu přicházejí o zisky také kvůli silné koruně a zdražování energií. Na rozdíl od asijských výrobců musí dodržovat řadu nařízení. "Evropské certifikáty, revize a kontroly. Zabírá to čas a hlavně to stojí peníze. Číňané jsou proti nám ve výhodě. Nemusí nic dodržovat a vyrábějí za pakatel,“ říká František Novosad ze sklárny v Harrachově, který v oboru pracuje už 40 let.

Výrobu skla a porcelánu v Česku lze podle něj udržet tím, že se výrobci více soustředí na exkluzivní výrobky, které kupují zejména velké firmy a movití soukromníci v cizině. Důležité je proto naučit kupovat drahý český porcelán také tuzemské klienty. "Vedle volkswagenu se budou vždy prodávat mercedesy,“ říká Novosad.



ZPRÁVY: Exministr vnitra Hradílek ukončil hladovku. Donutila ho rodina



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.