Mluvčí izraelské armády, který označil Bint Džabalj za "jedno z hlavních center Hizballáhu", potvrdil, že do města vstoupily izraelské tanky a jednotky.
"Operujeme ve městě. Zatím nemohu říct, že bychom ho měli úplně pod kontrolou," citoval Reuters mluvčího. Počet obětí a zraněných Hizballáhu se podle něj počítá na desítky.
Arabská televize Al-Džazíra uvedla, že během útoku byli zraněni čtyři vojáci Izraele. Armáda zprávu nekomentovala, ale potvrdila, že při včerejších bojích o Bint Džabalj dva vojáci zahynuli a několik jich bylo zraněno.
Hizballáh se k porážce u Bint Džabalju nevyjádřil. Pokračoval ale v ostřelování Izraele. Na Haifu dnes dopadlo přibližně šestnáct raket, některé z nich zasáhly bytovou zástavbu. Podle lékařů bylo zraněno minimálně pět lidí.
Riceová pokračuje v misi
Zatímco vzájemné útoky Izraele a Hizballáhu pokračují, americká ministryně Condoleezza Riceová usiluje o vyjednání příměří. Po včerejších schůzkách s libanonským premiérem Fuadem Siniorou a předsedou parlamentu Nabímem Barrím se setkala s izraelským premiérem Ehudem Olmertem.
Izraelský premiér během setkání prohlásil, že bude pokračovat v útocích na Libanon. "Uplatňujeme základní právo na sebeobranu," prohlásil.
Riceová sice mluví o nutnosti příměří, ale to se podle ní musí zakládat na "trvalých principech". Proto nepodpořila Siniorovo volání po okamžitém ukončení bombardování Bejrútu, ale spíš dává Izraeli čas na to, aby dokončil operace proti Hizballáhu. Ten je podle Američanů vedle Íránu a Sýrie hlavní příčinou konfliktu.
Vysoký představitel Hizballáh večer přiznal, že vedení organizace nečekalo tak prudkou a vojensky rozsáhlou reakci Izraele na poslední únosy jeho vojáků. Nehledě k tomu však Hizballáh nehodlá složit zbraně.
"Pravdou je, a říkám to zcela jasně, že jsme vůbec nepočítali s takovou odpovědí. Nemysleli jsme, že Izrael využije naší operace k tak velké válce proti nám," řekl Mahmúd Komatí z vedení Hizballáhu.
Humanitární krize na dohled
Libanonu hrozí v důsledku konfliktu humanitární krize. Domov muselo opustit kolem osmi set tisíc lidí, tj. téměř čtvrtina všech obyvatel Libanonu. - více zde
Jan Egeland, koordinátor humanitární pomoci OSN, žádá 150 milionů dolarů na přímou humanitární pomoc. Spojené státy se rozhodly přidat do kasy třicet milionů dolarů, saudský král Abdullah slíbil dát na přestavbu Libanonu pět set milionů euro. Dalších čtvrtmiliardu euro chce dát Palestincům.
Zbývá otázka, jak řešit přístup do Libanonu. Egeland si stěžoval, že jeho tým nemá do oblasti bezpečný přístup.
Riceová jednala s Olmertem mimo jiné i o bezpečnostním koridoru, kterým byl bylo možné dostat do země potřebnou pomoc. Izrael s Riceovou souhlasí. "Premiér řekl, že Izrael dovolí, aby na bejrútském letišti přistávala letadla s humanitární pomocí," prohlásil pracovník Olmertova úřadu.
Americká armáda se vyjádřila, že je u dodávek humanitární pomoci ochotná asistovat.
Riceová se setkala s Abbásem
Condoleezza Riceová se v Ramalláhu setkala s palestinským premiérem Mahmúdem Abbásem. Prohlásila, že nehledě na současný konflikt je nutné zaměřit se na ustavení samostatného palestinského státu. "Musíme se zaměřit na svou vizi dvou státu, které žijí bok po boku v míru," řekla Riceová.Izraelsko-palestinské vztahy se zhoršily poté, co ozbrojenci z pásma Gazy zabili dva izraelské vojáky a třetího unesli. Následná izraelská ofenzíva stála život 121 Palestinců. "Vyvineme maximum úsilí, aby byl voják propuštěn a abychom přiměli Izrael propustit palestinské zajatce," uvedl premiér Abbás.
