Žádný z nich nepřišel o život, těžce se jich zranilo sedm, lehce třiatřicet.
Lidé, již využívají k pohybu po městě kolo, se často navíc mylně domnívají, že mohou jezdit po chodníku. To však nemohou, stejně jako nemají co dělat na tramvajových kolejích.
Tomu, aby se v Praze cyklisté cítili bezpečně, nepomohou jen oddělené pruhy od aut. Lidé šlapající do pedálů musí být v ulicích také dobře vidět. Podle Pavla Poláka, jenž má ve městě cyklodopravu na starosti, jsou cyklisté často doslova neviditelní.
"Musíme apelovat na cyklisty, aby používali odrazky a reflexní pásky. Například padesát až šedesát procent z nich nemá ani blikačku," upozornil Polák.
Proto společně s tím, jak si budou na kola v ulicích zvykat řidiči, budou na cyklisty více dohlížet i policisté. Za neúplnou výbavu kola, do níž patří například i oranžové odrazky výpletu kol, mohou policisté uložit majiteli kola pokutu do dvou tisíc korun.
Pozor však musí dávat i chodci. Kolo není při jízdě slyšet a často se stane, že chodec vstoupí do vozovky, aniž by se předtím rozhlédl.
Na společných stezkách pro chodce i cyklisty zas není radno náhle měnit směr.
Cyklostezek je v Praze stále málo
Ředitel Technické správy komunikací Luděk Dostál má na stole desítky návrhů, kam umístit v Praze cyklostezky. Je jich totiž v hlavním městě stále málo. "Západní Evropa je budovala od války. V Praze se její náskok snažíme dohnat až v posledních letech," vysvětluje.
Proč se neudělala cyklostezka na Štefánikově mostě již před jeho otevřením letos v srpnu?
Na mostě se s cyklostezkou počítalo od samého počátku. Ale projekty stezky a rekonstrukce mostu byly samostatné. Most se opravil dříve, než se původně plánovalo, takže byl načas otevřen bez stezek.
Nebude se to opakovat jinde?
Štefánikův most byl poslední akcí, kde se dělaly projekty samostatně. Nyní už je cyklodoprava součástí projektů.
Kolik stojí výstavba jednoho kilometru cyklistické stezky?
To je různé. Záleží na tom, jestli stavíme na vlastních pozemcích, nebo je vykupujeme. Pak se musí vzít v úvahu složitost terénu či povrch. Asfalt je samozřejmě dražší než štěrk. Náklady se pohybují od dvou do šesti milionů korun na kilometr.
Také se mění značky v jednosměrkách, kam smějí cyklisté vjet z obou stran. Je to bezpečné?
Podle zkušeností ze zahraničí i podle policistů je tento způsob nejbezpečnější při průjezdu městem. Jak řidič, tak cyklista, kteří jedou proti sobě, se velmi dobře vidí. Ulice ale musí být dostatečně široká a s co nejmenším počtem vjezdů.
